Na pouť do Mekky se letos kvůli pandemii koronaviru vydá zřejmě jen deset tisíc muslimů. Jsou to ti, kteří dostali od arabských úřadů speciální povolení, podrobili se testům na covid, strávili několik dní v dobrovolné izolaci a nasadili si elektronický náremek, který bude monitorovat jejich pohyb. A nejen to.
Saúdskoarabské úřady letos kvůli koronaviru snížily počty muslimů, kteří se mohou vydat do Mekky na šestidenní posvátnou pouť. Speciální povolení pro vstup do Mekky a pro muslimy posvátných míst letos od úřadů dostalo pouze deset tisíc osob ve věku 20 až 50 let. Některé zdroje uvádějí, že povolení úřady vydaly jen tisícovce žadatelů. Mělo by jít pouze o rezidenty země, i když dvě třetiny z nich jsou cizinci. Podle arabských médií by měl na každých 20 poutníků připadat jeden průvodce a na každých 50 jeden lékař.
Vyvoleným putníkům saúdskoarabští zdravotníci odebrali vzorky na vyloučení přítomnosti koronaviru a předali elektronický náramek k monitoringu jejich pohybu. Po otestování už vybraní poutníci museli zůstat v domácí izolaci dodoby, než je pověřené osoby převezly do hotelu přímo v Mekce. V hotelovém pokoji pak zůstali až do konání poutě. O stravu se jim stará personál hotelu, který jim do pokojů dodává třikrát denně krabici s jídlem.
Prevence na cestě do Mekky i během rituálů
Důvodem současných omezení je pandemie koronaviru. Ta zasáhla i země arabského poloostrova. Konkrétně v Saúdské Arábii, kde se poutníci momentálně ve městě Mekka oddávají několikadenním rituálům, se covid-19 podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse potvrdil u více než 270 tisíc lidí. Více než 2 700 nakažených s nemocí covid-19 zemřelo. Země má bezmála 26 700 000 obyvatel. Počátkem pandemie i v Saúdské Arábii platila plošná opatření. Téměř tři měsíce trval zákaz vycházení, uzavřely se mešity, a to i během postního měsíce ramadánu, utlumena byla také ekonomika v zemi.
Mimořádné restrikce platí i v době konání šestidenní poutě. V tu dobu muslimové vykonávají islámem předepsané rituály. Účastníci ve věku od 20 do 50 let ale musejí být nově zcela zdraví a po celou dobu trvání poutě mít zakrytý nos a ústa. Pít mohou pouze úřady dodanou balenou vodu. Letos mají poutníci navíc přísně zakázáno dotýkat se svatyně Káby, stavby uprostřed Velké mešity ve městě Mekka.
Jedním z mnoha rituálů je i kamenování satana oblázky, které leží na cestě ke zhruba 26metrové zdi, která má zobrazovat satana. Kamínky budou letos předem sterilizovány a vydávány poutníkům v ochranných obalech. Ti si letos musejí navíc přinést i vlastní modlitební předložky a modlitby, které trvají v některých dnech pouti i celý den. Nově je musejí předříkávají v minimálně 1,5metrové vzdálenosti od sebe.
Do Mekky letos na náklady země
Vydat se na pouť do Mekky alespoň jednou za rok je podle islámu povinností každého zbožného muslima. Pro většinu z nich je ale samotná cesta a pobyt v Mekce finančně náročná a šetří si na ni i několik let. Letošní pouť je avšak výjimečná tím, že téměř veškeré výdaje za ubytování, stravu, dopravu i zdravotní péči hradí účastníkům Saúdská Arábie. To přitom navyšuje letošní ztrátu země, která každoročně na obchodu spojeném s poutí do Mekky zrhuba 12 miliard dolarů [cca 268 mld. Kč]. Běžný počet návštěvníků, kteří každoročně míří do Mekky, je kolem 2,5 milionu.
Černý kámen a posvátná Kába
Dodejme, že uprostřed Velké mešity v saúdskoarabské Mekce stojí 15 metrů vysoká zděná stavba [ve tvaru kvádru]. V její východní fasádě je uložen takzvaný Černý kámen, zřejmě bazalt nebo meteorit, nejsvětější relikvie islámského náboženství. Během pouti muslimové Kábu sedmkrát obcházejí a snaží se dotknout právě Černého kamene. Kába je obvykle pokryta černým brokátem, zvaným Kiswa. Ta se během pouti rozstříhá a rozdá poutníkům. Každoroční pouť do Mekky je mimo muslimskou společnost známá spíše tím, že při ní zemřou stovky účastníků a tisíce se jich zraní. Často buď ušlapáním při obcházení svatyně Káby, anebo při kamenování vystavené zdi, jež má ilustrovat satana. Celé akci nepřidávají ani vysoké teploty, které v tuto dobu dosahují 40 stupňů Celsia.
–RED/ČTK–
