Po šesti měsících od začátku pandemie odborníci hledají odpověď na jednu ze základních otázek týkající se koronaviru: Jak je nemoc covid-19 vlastně smrtící? Tématem se zabýval zpravodajský server The Wall Street Journal [WSJ], který jako hlavní riziko nemoci označil vysoký počet nakažených lidí.
Vědci nejprve analyzovali údaje o šíření nákazy na výletních lodích a později průzkumy tisíců lidí v ohniscích covidu-19. Nyní provedli desítky studií, aby vypočítali úmrtnost nakažených touto chorobou.
Podle WSJ výzkum, který započítal úmrtí z celkového počtu nakažených včetně nenahlášených případů, naznačuje, že covid-19 zabíjí asi 0,3 až 1,5 procent nakažených lidí. Většina studií zpřesňuje tento podíl na 0,5 až jedno procento. To znamená, že z každého 1 000 nakažených lidí jich průměrně pět až deset zemře.
Tento odhad naznačuje, že nový koronavirus je smrtelnější než běžná sezónní chřipka. Poměr úmrtnosti u covid-19 je kolem 0,6 procent, tedy šestkrát vyšší, než 0,1 procent u běžné sezónní chřipky. Naopak ale covid-19 není smrtelnější než SARS, MERS, ebola a další nakažlivé nemoci, které se objevily v posledních letech. Úmrtnost u těchto nemocí dosahuje zhruba deseti až 50 procent.
14,7 milionů nakažených, 609 tisíc obětí
Koronavirem SARS-CoV-2 se po celém světě nakazilo více než 14,7 milionů lidí, z nichž více než 609 000 zemřelo. Téměř čtvrtina pak ve Spojených státech, jak vyplývá z údajů Univerzity Johnse Hopkinse. To znamená, že z potvrzených případů na světě zemřelo zhruba 4,2 procenta nakažených.
„Nejde jen o to, jaká je úmrtnost mezi nakaženými. Jde také o to, jak nakažlivá daná choroba je. A covid-19 je velmi nakažlivý. Právě kombinace úmrtnosti a nakažlivosti z něj dělá tak nebezpečnou chorobu,“ říká Eric Toner, lékař pohotovostní medicíny a vědec Střediska Johnse Hopkinse pro zdravotní bezpečnost, který studuje připravenost zdravotní péče na epidemie a nakažlivé choroby.
Podle něj především pro svou nakažlivost zabíjí koronavirus více lidí než smrtelnější nemoci. Argumentuje počty nakažených a počty obětí SARS, MERS a eboly. Na tyto nemoci zemřelo mnohem méně lidí, než na covid-19 právě proto, že nejsou ani zdaleka tak nakažlivé nebo rozšířené. Na SARS zemřelo 774 lidí, na MERS 858 a ebole podlehlo více než 11 300 lidí.
Problémy spojené s výzkumem
V červnu oficiální činitelé amerických Středisek pro kontrolu a předcházení nemocí odhadli, že počátkem května na každý potvrzený případ covidu-19 připadlo zhruba deset nepotvrzených. Procento úmrtí mezi potvrzenými případy nákazy je tak vyšší než procento úmrtí mezi celkovým počtem nakažených, protože mnoho mírnějších a asymptomatických případů covidu-19 se do statistik nedostane.
„Opravdu těžký úkol představuje zjistit, kolik lidí bylo nakaženo,“ říká Lucy Okellová z Královské univerzity v Londýně, která ve studii zveřejněné v březnu odhadla úmrtnost na covid-19 v Číně na 0,66 procent.
Podle ní je velmi náročné zjistit skutečný počet nakažených lidí. Důvod je, že mnoho z nich nemá žádné symptomy, nebo jen málo, případně vůbec nebyli testováni. Vědci proto často zakládají své odhady na výsledcích testů protilátek, které zkoumají krev účastníků a zjišťují, zda byli nakaženi. Ale i údaje z testování protilátek mají své nedostatky, protože se vědci stále ještě snaží pochopit imunitní reakci na virus.
„Říci, že někdy budeme mít jeden absolutně pravdivý odhad, je chybné. Můžeme získat představu o celkovém trendu, ale musíme mít na paměti, že se může měnit a kolísat. Vše navíc závisí na kontextu,“ tvrdí lékařka a zdravotní ekonomka australské Univerzity Jamese Cooka Lea Meroneová.
Kontext v případě covidu-19
Úmrtnost také úzce souvisí s věkem nakaženého, pohlavím, jeho zdravotním stavem, ale i přístupem ke zdravotnímu systému.
„Lepší léčba v budoucnu by mohla úmrtnost snížit, ale přetížený nemocniční systém ji může naopak zvýšit,“ vysvětluje epidemiolog Univerzity ve Wollongongu Gideon Meyerowitz-Katz.
K tomu, aby vědci získali údaje pro zjištění úmrtnosti, používají počet známých případů nákazy a obětí, a pak odhadnou podíl nepodchycených nebo asymptomatických případů. Někteří vědci přitom upozorňují na to, že i v počtech obětí mohou chybět nezjištěné případy lidí, kteří zemřeli s covidem-19.
–ČTK/RED–
