Problém se spánkem mohou mít více než dvě třetiny onkologických pacientů. Přesná čísla, která by pomohla řešit nespavost pacientů s rakovinou, pro ČR ale neexistují. Spolek Amelie proto zahájil průzkum mezi onkopacienty.
Spolek Amelie, který se věnuje psychosociální pomoci onkologicky nemocným a jejich blízkým, odstartoval dotazníkové šetření k nespavosti onkologických pacientů. Dotazník mohou vyplnit všichni, kteří onkologickou léčbou právě procházejí. Případně ji mají za sebou. A to bez ohledu na stadium nemoci, diagnózu a pohlaví pacienta.
„Spánek je totiž téma, které by se nemělo nechávat stranou,“ uvádí spolek Amelie.
Výsledky dotazníkového šetření by měly pomoci k další podpoře pacientů s rakovinou. Dostupné by mohly být již na podzim letošního roku. Odpovědi jsou anonymní a budou zpracovány hromadně. Vyplnění dotazníku nevezme více než deset minut.
Nespavost ubližuje zdravým i nemocným
Dostatečně dlouhý a kvalitní spánek je předpoklad pro regeneraci organismu a ovlivňuje zdraví člověka. Odhady hovoří o zhruba 10 až 15 procentech populace, ktere mají potíže se spánkem. U onkologických pacientů má být toto číslo několikanásobně vyšší. Zahraniční studie uvádějí, že nespavostí trpí až 75 procent onkologicky nemocných. Pro nemocné je přitom kvalitní spánek klíčový. Je proto chyba, když dlouhodobý spánkový deficit podceňují a nevyhledají odbornou pomoc. Tím si podle odborníků ubližují. Nedostatek spánku může totiž vést k prodloužení úzdravy a zhoršovat i výsledky léčby.
„Onkologicky nemocní jsou ve zvýšené psychické, fyzické i sociální zátěži a kvalitní spánek je pro ně důležitý. Řešení nespavosti či jiných obtíží se spánkem má své opodstatnění. Je jen ke škodě, pokud se jim nepřikládá dostatečná váha,“ uvádí zástupci Amelie.
Právě vstupní výzkum týkající se spánku u onkologicky nemocných v ČR by měl zjistit, jaký náhled na spánek mají sami onkologičtí pacienti. Jak se jejich obtíže se spánkem řeší. Co se v této oblasti může zlepšit.
Spánek ovlivňuje výkonnost člověka i jeho zdraví
Krátkodobá nespavost se u člověka projevuje sníženou pozorností a soustředěním. Dále pak zvýšenou ospalostí během dne, zhoršením výkonnosti, výkyvy nálad a podrážděností. V dlouhodobém horizontu pak má nespavost hlubší dopady. K nim patří snížení imunity, zhoršení paměti, příznaky deprese a úzkosti, výskytu cukrovky typu II. nebo obezity.
Dlouhodobé obtíže se spánkem také vedou sekundárně k různým událostem spojeným s celkovým stavem unaveného organismu. Mezi ně patří nehody a úrazy. Ať už pracovní nebo pády, které u seniorů to je jeden z nejčastějších důvodu hospitalizace. Nespavost působí ale i sociální obtíže. Ty se negativně projevují v rodinách, partnerských vztazích i v práci.
–RED–
