„Zdraví české veřejnosti bohužel dobrou známku dostat nemůže, zvlášť když ho budeme srovnávat se zdravím obyvatel ve vyspělých zemích,“ říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. Vyjadřuje se i ke covidu-19.
Podle Ladislava Duška se covid-19 nyní stal natolik moderním tématem, že docela zastínil další mnohá neméně závažná témata. Jako například onkologická onemocnění.
„Ročně v Česku máme zhruba 30 tisíc úmrtí na zhoubné nádory. Přitom ze 30 až 40 procent jde o nádory, kterým by se dalo nějakým způsobem předejít. Nebo by se daly alespoň včas zachytit,“ vysvětluje s tím, že ročně je u nás diagnostikováno zhruba 85 tisíc nových nádorových onemocnění.
Jsou tu ale i další nemoci. Například diabetes, obezita či nemoci související se stářím. 60 až 65 procent seniorů [65+] v ČR má alespoň jednu vážnou nemoc. Do budoucna bude muset dojít k určité reorganizaci zdravotní péče, aby byla zajištěna pro seniory. V podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz upozorňuje Ladislav Dušek ale i na další zásadní témata.
Vstupenka do světa rakoviny
Ladislav Dušek upozorňuje na zdravotní styl mnoha Čechů, který bývá mnohdy spojen s nezdravými stravovacími návyky, kouřením nebo rizikovým užíváním alkoholu.
„Nezdravé složení stravy, kouření, rizikové pití, plus další faktory, jsou jistou vstupenkou do světa rakoviny, říká.
Navíc dodává, že ke zhoubným nádorům je česká populace predisponována. A vysvětluje i proč. V této souvislosti pak zmiňuje nárůst rakoviny plic nebo stálý problém s rakovinou tlustého střeva a konečníku.
„Ročně máme v Česku kolem sedmi až osmi tisíc nově diagnostikovaných pacientů s rakovinou tlustého střeva a konečníku. Ročně máme v tomto případě přes čtyři tisíce úmrtí. Se zkušeností s ní u nás žije 56 tisíc lidí. To už je jedno větší město,“ upozorňuje.
Sázka na zdravý životní styl
Podle něj se přitom těmto nemocem dá úspěšně předejít zdravým životním stylem, na kterém navíc dle jeho názoru není nic nepříjemného.
„Nevyzývám k žádnému buddhismu a pojídání kořínků v lese za doprovodu deště, ale k opravdu normálnímu životnímu stylu. Pokud by se podařil zavést u většiny populace v Česku, tak máme velkou šanci s naším vyspělým zdravotnictvím přeskočit ve střední době dožití i ty nejvyspělejší státy. Jako je Švédsko, Norsko, Německo, ony zas tak velký náskok nemají,“ vysvětluje.
Klíč k úspěchu je přitom prostý: Relativně normálně žít, vyhýbat se rizikovým faktorům, a nezanedbávat prevenci.
Problémy českého zdravotnického systému
V tomto ohledu se pak vyjadřuje i k nastavení českého zdravotnického systému. Ten v mnoha ohledech připomíná švédský stůl, u něhož strávníky máloco motivuje k zodpovědnému přístupu k vlastnímu zdraví. Zároveň ale nezastírá, že se v něm nabízí prostor k reorganizačním změnám, které by zlepšily kvalitu zdravotní péče.
„Zdravotnický systém u nás je nastaven velice efektivně tam, kde jde o život. Na druhé straně tady ale není dobrá infrastruktura například do následné péče, dlouhodobé péče, specializované rehabilitační péče a v mnoha regionech i paliativní péče. A to vede k tomu, že se zvyšuje tlak na akutní péči a způsobuje to problémy. To jsou věci, které se budou muset do budoucna nějakým způsobem řešit,“ tvrdí.
Jaká druhá vlna, ptá se Ladislav Dušek
V rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz se Ladislav Dušek vyjadřuje i k dopadům krize covid-19 do fungování zdravotní péče v Česku, ale i do chodu zdravotnických institucí. Jako základní sdělení uvádí, že i přes určité omezení péče v daných segmentech nedošlo k žádnému výraznému nárůstu mortality.
„Doufám, že nedošlo k propadu akutní lůžkové péče. U ní se ale účty budou vystavovat až za půl roku, za rok. Zcela jistě se ale snížila návštěvnost prohlídek, to budeme muset dohnat. A možná také klesla péče, která by se dala označit za zbytnou. I to budeme muset velice dobře vyhodnotit. Zvlášť, když je Česká republika slavná množstvím interakcí jejích obyvatel s medicínou,“ vysvětluje.
Úkoly, které má na starosti on a jeho Ústav, covid-19, jak říká, odsunul. Ne všechny ale zastavil. Pokročilo se v elektronizaci zdravotnictví či přípravě systému DRG pro nemocnice.
Ladislav Dušek se vyjadřuje i k dalšímu vývoji infekce covid-19. Zde konstatuje, že jsme imunologicky naivní společnost a je jasné, že virus se bude šířit dál. Odmítá termín druhá vlna covid-19, když dle jeho slov u nás nebyla díky včasné reakci ani vlna první. A co bude dál?
„Já nevím, co bude na podzim. Jistý si jsem, že se nákaza bude šířit i v průběhu léta. Ale půjde o lokální ohniska. […] Z čeho mám ale skutečně vážné obavy je to, že na podzim bude každá chřipka považována za covid-19. A chřipek na podzim je fakt hodně. A tak mám obavy, abychom tu na podzim neměli nějaké významnější cvičení. No uvidíme,“ uzavírá Ladislav Dušek pro ZdraveZpravy.cz.
Daniel Tácha
—
Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. je český biostatistik. Specializuje se na analýzu a hodnocení biologických a klinických dat a na aplikaci statistických metod v biologii a medicíně. Dále na vývoj software pro zdravotnictví, biostatistiku, onkologii a epidemiologii. Zabývá se také informačními technologiemi v medicíně. V roce 1991 dokončil studium obecné biologie na Přírodovědecké fakultě MU v Brně, kde v roce 2003 habilitoval [obor fyziologie živočichů]. V roce 2018 získal profesuru v oboru lékařské biologie. Od roku 1999 působil jako vedoucí v Institutu biostatistiky a analýz MU v Brně. Od roku 2014 zastává funkci ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
