Studie vědeckého týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR [ÚMG AV ČR] přinesla zajímavé výsledky. Ukázala, že vznik autoimunitních onemocnění ovlivňuje míra vystavení lidského organismu mikrobům v prvních letech života. Studii ÚMG publikoval i prestižní vědecký časopis Nature Communications.
Vědecky uznávaná takzvaná hygienická hypotéza přinesla nové poznatky k prevenci, léčbě a vzniku autoimunitních onemocnění. Uvádí, že v posledních letech strmý nárůst počtů pacientů s autoimunitním onemocněním může být způsoben nedostatečným vystavením organismu mikrobům v raném dětství. Právě v tomto vývojovém stadiu se totiž lidský imunitní systém učí optimálně fungovat.
Většina autoimunitních chorob, mezi které patří například lupénka, revmatoidní artritida, sklerodermie, Bechtěrevova nemoc či roztroušená skleróza, ale i diabetes [cukrovka] prvního typu, jsou způsobeny útokem vlastního imunitního systému. Například u diabetu prvního typu útočí vlastní imunitní systém na buňky produkující inzulín.
„Hlavními viníky tohoto útoku jsou imunitní buňky zvané T lymfocyty. Ty jsou za normálních okolností velmi důležité v boji proti infekčním a nádorovým onemocněním. Aby tyto T lymfocyty neútočily na vlastní zdravé buňky, procházejí během svého vývoje v brzlíku [thymu] procesem určitého školení. Při něm dochází k odstranění potenciálně nebezpečných T lymfocytů,“ říká vedoucí výzkumného týmu Dominik Filipp.
A právě poruchy tohoto děje vedou k tomu, že některé potenciálně nebezpečné T lymfocyty v imunitním systému zůstávají. Následně vyvolávají závažná autoimunitní onemocnění.
Autoimunitní nemoci ovlivňují i Toll receptory
S využitím myších modelů se vědeckému týmu podařilo prokázat, že tyto thymové epitelové školící buňky mají na svém povrchu právě receptory rodiny Toll. Cílené odstranění těchto receptorů pouze na takzvaných školících buňkách v brzlíku způsobilo vyšší náchylnost k rozvoji autoimunitních střevních zánětů a cukrovky prvního typu.
Stimulace mladých myší složkami bakterií či virů přímo v brzlíku vedla naopak k posílení obrany proti autoimunitním onemocněním. Popsání těchto nových obranných mechanismů, které je možno spouštět přírodními či synteticky připravenými mikrobiálními produkty, přináší slibný terapeutický potenciál s ohledem na prevenci autoimunitních onemocnění. Tyto nové přístupy jsou nyní testovány na oddělení Imunobiologie ÚMG AV ČR v Praze.
Toll receptory jsou organismu prospěšné
Studie ÚMG AV ČR se týká funkce receptorových molekul Toll [německy skvělý, pozn.red.], které mají za sebou bohatou historii objevů, za které byly uděleny dvě Nobelovy ceny. Ukázalo se, že hrají důležitou roli při vývoji embryí mušek octomilek i v imunitním systému. Díky nim buňky rozpoznají přítomnost rozličných mikroorganismů, tedy mikrobů.
Bakterie, kvasinky a viry jsou přirozenou součástí povrchu těla člověka, sliznic dýchacího traktu a střev. Člověku za normálních okolností nijak neškodí. Naopak jejich interakce s Toll receptory pomáhají tím, že pozitivně ovlivňují mnoho fyziologických procesů, včetně těch imunologických. Konkrétní mechanismy, kterými se tak děje, jsou ale stále nejasné.
–RED–
