V době vrcholící krize covid-19 provedli výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] několik šetření o vlivu krize na duševní zdraví lidí. Zabývali se i médii, z nichž lidé čerpali informace o aktuální situaci. A přišli s pozoruhodnými závěry. Například, že u článků nestačí číst jen titulky.
Vědci z NUDZ si média rozdělili do několika kategorií podle míry důvěryhodnosti poskytovaných zpráv. Zjišťovali, s jakou četností respondenti tyto typy médií sledovali. Prvního z internetových šetření se zúčastnilo přes 1,5 tisíce respondentů.
„Výsledky v souladu s očekáváním potvrdily, že míra obav z nákazy, ekonomických a dalších negativních dopadů covid-19 zvyšovala úzkost a depresivitu během epidemie,“ říká náměstek pro vědu a výzkum NUDZ Jiří Horáček.
Upřesňuje, že pravidelnější sledování důvěryhodných médií [jako jsou například ZdraveZpravy.cz, pozn. red.] zlepšovalo celkový duševní stav respondentů. A naopak zvýšená důvěra na média orientovaná na dramatičtější podání úzkostnost zvyšovala.
Číst titulky nestačí, je nutné umět pracovat s médii
„Negativní dopad na duševní zdraví byl výraznější u lidí, kteří se omezují pouze na rychlé orientování o dění čtením titulků,“ vysvětluje analytik výzkumného týmu Petr Adámek.
Do protikladu k této skupině dává skupinu lidí, kteří čtou články celé, vracejí se k nim, dohledávají si další informace. Podle Jiřího Horáčka tento nález nabízí poměrně snadnou možnost, jak dopadům podobných událostí na duševní pohodu předcházet.
„Jednoduše stačí číst zpravodajské články celé. Přemýšlet o nich a neomezovat se jen na rychlé těkání po titulcích. Titulky mají spíše upoutat naši pozornost, a proto jsou často nadnesené, zjednodušující a vyvolávají strach a obavy,“ říká.
Vliv krize covid-19 na voliče jednotlivých stran
Vědci dále zkoumali, jak reagují na krizi covid-19 voliči různých politických stran. Dospěli k závěru, že lidé, kteří by volili vládní strany [ANO, ČSSD] nebo KSČM, jež podporuje současnou vládu, vykazovali mírně menší dopad covidové krize na jejich duševní zdraví než voliči hlavního sněmovního opozičního proudu.
Dalším pozoruhodným zjištěním šetření je skutečnost, že míra, do jaké je člověk schopen tolerovat nejistotu, významně ovlivňovala dopad pandemie na duševní zdraví. Vědci z NUDZ přitom jako problémy spojené s nejistotou jmenují klimatickou změnu, uprchlickou krizi nebo pandemii covid-19.
„Schopnost zvládat nejistotu je osobnostní rys, kterým se různí lidé navzájem odlišují,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Ladislav Kesner.
Dodává, že v Národním ústavu duševního zdraví nyní připravují celopopulační šetření, které bude spuštěno v nejbližší době. To by mělo výše uvedené předběžné výsledky potvrdit či rozvést. S ohledem na možné další vlny epidemie je hlavním cílem týmu NUDZ stanovit ještě letos konkrétní doporučení pro prevenci dopadů covid-19 a podobných problémů na duševní zdraví.
Médii se při krizi covid-19 zabývala i Evropská komise
Na závěr dodejme, že dopadem informací během krize covid-19 se zabývali i zástupci Evropské komise. Ti přišli se zjištěním, že pandemii covid-19 provází masivní vlna falešných zpráv. A to i pokusů „zahraničních aktérů“ ovlivňovat obyvatele Evropské unie. Evropská komise proto navrhla prohloubit spolupráci mezi EU, Světovou zdravotnickou organizací [WHO], sedmičkou průmyslově nejvyspělejších zemí G7 [ne Čína] a Severoatlantickou aliancí [NATO]. Bez zajímavosti také není, že EK rozlišuje mediální sdělení na nezákonný a škodlivý, ale ne nezákonný. Místopředsedkyně EK Věra Jourová [ANO] pak v této souvislosti mimo jiné uvedla: „Naše kroky jsou pevně zakotveny v základních právech, především ve svobodě projevu a informací.“
–DNA–
