Nyní je podle praktických lékařů vhodná doba k očkování. V období karantény se snížila nemocnost v populaci, děti i dospělí jsou zdraví, odpočatí a bez příznaků infekčních nemocí. Navíc je potřeba opět nastartovat klesající kolektivní imunitu, ale i se připravit na ochranu proti chřipce a případnou druhou vlnu covid-19.
Podle lékařů by letos lidé neměli zapomínat nejen na povinná, ale i nepovinná očkování. To jsou například vakcíny proti pneumokokům, meningokokové meningitidě, klíšťové encefalitidě, planým neštovicím. Do nepovinného očkování patří i takzvané cestovní očkování [proti břišnímu tyfu, choleře či žluté zimnici]. Nepovinná očkování jsou dobrovolná, a tedy nehrazená z veřejného zdravotního pojištění. Je ale nutné upozornit na fondy prevence zdravotních pojišťoven. Z nich pojišťovny na některá nepovinná očkování přispívají. Nejčastěji pojištěnci využívají příspěvky na vakcínu proti klíšťové encefalitidě.
„I když je očkování proti klíšťové meningoencefalitidě na vzestupu, ve srovnání s Rakouskem a Německem máme i tak co dohánět. V případě tohoto očkování není takové stigma na rozdíl od očkování proti chřipce,“ říká místopředseda pro profesní záležitosti SVL ČLS JEP a praktický lékař Igor Karen z Benátek nad Jizerou.
V Česku se proočkovanost proti klíšťové encefalitidě pohybuje kolem 23 procent. Oproti tomu v Rakousku je 88% a v Německu 26%.
Očkování proti chřipce
Lékaři opětovně upozorňují na slabou proočkovanost proti chřipce v Česku. Ta je u nás na cca pěti procentech. Toto číslo nás řadí dokonce za Rusko a Maroko. Dle Světové zdravotnické organizace [WHO] by se proočkovanost proti chřipce měla pohybovat minimálně kolem 30 procent. Naočkovat se proti chřipce letos lékaři přitom doporučují jak seniorům, tak i lidem v produktivním věku s nějakou chronickou nemocí. Podle Igora Karena lze předpokládat, že v důsledku pandemie covid-19 bude o vakcínu proti chřipce letos pravděpodobně vyšší zájem.
„Očkování proti chřipce, ale také proti pneumokokovým onemocněním, mohou zmírnit dopady nového koronaviru u zranitelné části populace. Koincidence chřipky a covid-19 u jednoho pacienta může zvýšit riziko závažnějšího průběhu nemoci a výskytu komplikací,“ vysvětluje Igor Karen.
Dodává, že při vakcinaci proti chřipce je potřeba zohlednit i postupné posouvání epidemie chřipky do pozdějších měsíců.
„Dříve nastupovala epidemie chřipky na přelomu roku, dnes ji vídáme koncem ledna, spíše začátkem února a běží nám až do března,“ říká.
Proto by se dle jeho slov mělo s aplikací vakcíny proti chřipce začínat v pozdějších měsících. Spíše v říjnu a v listopadu, což se týká především starších osob, kde se nepředpokládá dlouhé setrvání protilátek.
Očkování covid-19 nepřivolá
Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP [OSPDL ČLS JEP] Aleny Šebkové žádná očkovací látka riziko vzniku nemoci covid-19 nezvyšuje.
„Očkování imunitní systém neoslabuje. Nedochází k takovému očkování, aby imunitní systém oslabilo, naopak ho stimuluje,“ vysvětluje.
Podle ní mezi časté dotazy patří i to, co se stane, když bude dítě či dospělý v době aplikace očkovací látky v inkubační době infekce covid-19.
„Nebylo prokázáno žádné zvýšené riziko pro očkovaného. V inkubační době může být v podstatě kdokoliv a kdykoliv,“ říká.
Podle odborníků očkováním většinové populace navíc dochází i k ochraně skupiny dětí, ale i dospělých, kteří ze zdravotních důvodů očkovaní být nemohou. A poklesem proočkovanosti jsou pak zbytečně vystavováni riziku nákazy.
Vakcín proti chřipce nemusí být dostatek
Zvýšenou poptávku po vakcíně proti chřipce v evropských zemích vlivem pandemie koronaviru potvrzuje výkonný ředitel Asociace inovativního a farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček.
„V mnoha případech výrobci zaznamenávají převis poptávky nad možnými výrobními kapacitami. Proto je nyní nezbytné, aby Ministerstvo zdravotnictví ČR a další úřady koordinovaly potřeby České republiky nejen s výrobci, ale také s dalšími evropskými státy, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství očkovacích látek pro ohrožené skupiny obyvatelstva,“ vysvětluje.
Igor Karen dodává, že lékaři již apelovali na stát, aby byla pro chřipkovou sezonu 2020-21 navýšena dodávka vakcíny proti chřipce až o 20 procent.
Očkování dětí není na místě zanedbávat
Lékaři upozorňují, že nyní je ideální doba i na zahájení očkování nebo doočkování dětí. Při návštěvě lékaře doporučují stále používat ochranné roušky.
„Doporučujeme neodkládat očkování do podzimních měsíců,“ říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
Ujišťuje přitom všechny rodiče, že ordinace praktických lékařů pro děti a dorost fungují dále a jsou naprosto bezpečné. Z preventivních důvodů však z čekáren dětských lékařů vymizely hračky, pastelky a podobné věci ke zkrácení dlouhé chvíle dětem. Ilona Hülleová apeluje na rodiče, aby využívali telefonní objednávkový systém.
„Stále oddělujeme nemocné od zdravých, více dezinfikujeme a máme dostatek ochranných pomůcek,“ uvádí.
Snížená proočkovanost je hrozbou společnosti
Podle lékařů pokles proočkovanosti dává možnost výskytu nemocím, na které jsme už zapomněli a zvykli si, že tu nejsou. Příkladem mohou být spalničky, které se v minulých letech začaly objevovat v několika evropských zemích a Česká republika nebyla výjimkou.
„V případě, že nebudeme očkovat, sníží se celková proočkovanost, tedy kolektivní ochrana. Nemoci, proti kterým očkujeme, nevymizely, děti mohou onemocnět především černým kašlem, závažnou hemofilovou infekcí, závažnou pneumokokovou infekcí. Zkušenost máme již i s epidemií spalniček,” vysvětluje Alena Šebková.
Upozorňuje i na riziko bezdůvodného odkládání očkovacích termínů. Podle ní jsou intervaly očkování nastaveny tak, aby si organismus vytvořil optimální množství protilátek.
„V případě, že intervaly nejsou dodrženy, účinnost očkování může klesat,“ upozorňuje.
Odkládat by se dle jejích slov neměla očkování především u kojenců a batolat a důležité je také doočkovat starší děti, kterým očkování v raném období chybí.
Veronika Táchová