Více než dva roky může osoba, jež se stará o svého blízkého, žádat o dlouhodobé ošetřovné po dobu až 90 dnů. Nárok na dávku ale vzniká až po minimálně sedmidenní hospitalizaci nemocného v lůžkovém zařízení. Což se především u umírajících a onkologických pacientů ukazuje jako závažný problém.
Od 1. června 2018 mohou pečující osoby o své blízké žádat o novou dávku nemocenského pojištění. Takzvané dlouhodobé ošetřovné. Čerpat ji mohou po dobu maximálně 90 dnů, kdy doma ošetřují nemocného. To ovšem jen za podmínky, že pacient byl po dobu nejméně sedmi dní hospitalizován v zařízení lůžkové péče, tedy v nemocnici. Podmínkou čerpání totiž je, aby lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči vystavil rozhodnutí, že zdravotní stav pacienta po propuštění vyžaduje domácí celodenní péči po dobu dalších minimálně 30 dní. Tato podmínka se v praxi ale ukazuje jako velice problematická. Což platí například u většiny onkologických pacientů.
„Ve chvíli, kdy už nejde kombinovat péče o blízkého s prací, zdravotní stav pacienta se horší, a rodina je přesto připravena o něj pečovat, tehdy v uvozovkách musí být pacient hospitalizován. A to jen proto, aby mohla být pečující osobě přiznána dávka. U onkologických pacientů toto vidím jako velice nešťastné,“ popisuje praxi vrchní sestra Onkologické kliniky FN Plzeň Simona Šípová.
Dlouhodobé ošetřovné má jednu překážku
Dávka dlouhodobé ošetřovné budila velkou pozornost ještě před svým spuštěním. A to zejména proto, že její nástup je podmíněn souhlasem zaměstnavatele pečující osoby. Praxe ale ukázala docela na jiný problém. Tím je povinnost sedmidenní hospitalizace, která podmiňuje čerpání dávky. Tato podmínka totiž pečujícím osobám brání v bezproblémovém čerpání dávky a nutí je posílat své umírající blízké na týden do nemocnic. Což se nelíbí pečujícím osobám, umírajícím pacientům i nemocnicím.
„Vysvětlovat podmínku sedmidenní hospitalizace křehkým a mnohdy plačícím příbuzným nemocných nebo přímo pacientům je nelidský úkol,“ říká sociální pracovnice spolku Amelie, který se soustředí na pomoc onkologickým pacientům a jejích rodinám, Šárka Slavíková.
Podle Šárky Slavíkové má podmínka sedmidenní hospitalizace i přímé dopady do zdravotního stavu doma umírajících pacientů. Ti totiž kvůli čerpání dávky musejí přejít z relativně bezpečného prostředí a bezproblémového stavu v závěru svého života do prostředí zdravotnického zařízení. Což je pro mnohé z nich i jejich rodiny velice nepříjemná situace. Zvlášť v případě, kdy jejich hospitalizace není nutná, takže pobyt v nemocnici jim spíše uškodí, než-li pomůže.
MPSV návrh na změnu zákona nepodalo
Podle odborníků je na celé věci smutné i to, že odborná veřejnost na nesmyslnost nařízení dlouhodobě poukazuje. Spolek Amelie se v této věci dokonce přímo obrátil s žádostí o řešení na Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV]. Uskutečnilo se i mnoho jednání v rámci kulatých stolů za účasti pacientských organizací, ale i zástupců České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP.
Vše marné. MPSV i přesto paragrafové znění zákona, které by věc napravilo, nakonec nepodalo. Iniciativu přenechalo poslankyni Aleně Gajdůškové [ČSSD], která změnu zákona navrhla v lednu 2020. Jenomže opět, vláda na své schůzi 27. ledna 2020 její návrh sice projednala, posoudila, ale zaujala neutrální stanovisko. Přitom upozornila zejména na rozpočtové dopady, s nimiž se nemohlo počítat na letošní rok a na nedostatečnou dobu na implementaci změn postupů do praxe.
Nabízí se ale otázka, co si o postupu vlády myslet. To proto, že návrh platnosti změn měl datum 1. 7. 2020. Což je datum zřejmě iluzorní, protože teprve nyní návrh změny zákona zamířil do Poslanecké sněmovny. Samotná novelizace zákona o nemocenském pojištění se bude projednávat jako 184 bod aktuálního zasedání Poslanecké sněmovny, které začalo 26. 5. 2020.
Šance na provedení legislativní změny v dlouhodobém ošetřovném je sice vysoká, ale ne jistá. Čím dříve k odstranění zákonné bariéry dojde, tím více nemocných bude moci strávit poslední dny života se svými nejbližšími. Se svou rodinou.
Pro změnu se vyslovují všichni odborníci z praxe
Zástupci spolku Amelie požádali o vyjádření se k problému dlouhodobého ošetřovného a podmínky sedmidenní hospitalizace zdravotníky z oboru jak onkologie, tak i paliativní péče. Zpětnou vazbu jim poskytlo dvanáct z nich a prakticky všichni se shodli na tom, že podmínka hospitalizace je u paliativních pacientů nepřijatelná pro obě strany.
„Péče o onkologické nemocné se přesouvá do ambulantní sféry a hospitalizací řešíme většinou jen akutní komplikace terapie či průběh nemoci. Je tedy absurdní, aby podmínkou ošetřovného byla hospitalizace, neboť díky ošetřující osobě se jí může nemocný vyhnout. Většina nemocných si přeje zemřít doma, protože to je pro ně nejpříjemnější a pro stát zároveň nejlevnější varianta,“ uvedla například lékařka Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Petra Tesařová.
Podobně se vyjádřil i přednosta Onkologické kliniky Thomayerovy nemocnice Tomáš Büchler: „Podporuji zkrácení nebo ještě lépe zrušení podmínky hospitalizace pro přiznání dávky dlouhodobého ošetřovného. U onkologických pacientů, zvláště těch s metastatickým onemocněním, lze vývoj funkčního stavu dobře předvídat. A to na základě znalosti nemocného a dosavadního průběhu nemoci.“
Podmínka sedmidenní hospitalizace kvůli čerpání dlouhodobé péče má i své ekonomické dopady. A to nejen pro rodiny, ale i pro veřejné finance.
„V důsledku toho [podmínky sedmidenní hospitalizace] mnozí pacienti odcházejí zemřít do lůžkových hospiců nebo dokonce při nedostatku financí v rodině i do LDN. To stojí stát více peněz,“ říká sociální pracovnice FN Motol Alice Picková a Jana Vargová.
Popisuje i to, jak to vypadá z pohledu těch rodin, které se rozhodnou i navzdory tomu, že dávku nedostanou, nechat své blízké zemřít doma, nenutí je k hospitalizaci v nemocnici.
„Pečující, kteří chtějí svého blízkého dochovat i tak doma, odcházejí ze zaměstnání. Berou si dovolenou. Zůstávají bez finančních prostředků a dávky Příspěvek na péči pro jejich pacienta se většinou nedočkají,“ uzavírá.
–RED–
