Světová zdravotnická organizace [WHO] vyhlašuje od roku 1987 vždy na poslední květnový den [31. 5.] Světový den bez tabáku. Každoročně má tento den, jenž upozorňuje na škodlivost kouření, jiné motto. To letošní zní: „Ochrana mladých před manipulací tabákovým průmyslem a užíváním tabáku a nikotinu“.
„Když váš výrobek zabije každý rok osm milionů lidí, potřebujete oslovit novou generaci. Kromě klasických metod jsou to v poslední době hlavně sociální média, kde působí placení influenceři, aniž by byla jejich videa označená jako reklama,“ vysvětluje vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková.
Podle ní influenceři vzbuzují nepravdivý dojem, že kouření či užívání zejména zahřívaného tabáku znamená „zdravý“ životní styl, nebo že kouření vodní dýmky neškodí. Dle jejích slov podporují dostupnost cigaret z prodejních automatů či přes internet.
„Představují kouření jako dospělé rozhodnutí či symbol svobody, ačkoli přesný opak je pravdou,“ upřesňuje.
Svá slova dokládá i statistikami. Podle nich dospělí lidé kouřit prakticky nezačínají. Jen jeden z deseti kuřáků si zapálil první cigaretu po svých 18. narozeninách. To platí prakticky ve všech zemích, včetně České republiky, kde si děti zapalují první cigaretu ve věku deseti až dvanácti let.
„Měli bychom stále zdůrazňovat, že kouření není dospělé rozhodnutí, ale dětská nemoc. Diagnóza F17, a rozhodně neznamená svobodu, ale naopak závislost. Sedm z deseti dospělých kuřáků by raději nekouřilo, to je u nás nějakých 1 400 000 lidí, kteří denně platí za něco, co vůbec nechtějí,“ zdůrazňuje Eva Králíková.
Nejvíce kouří ti nejméně vzdělaní
V Česku podle odhadů kouří více než 20 procent populace. I když kuřáků ubývá, je mezi nimi zastoupeno stále mnoho dětí a mládeže.
„Ano. V ČR kouří i děti. A to od dvanácti let. Ta populace mezi 12 až 20 let tedy kouří dost,“ říká přednosta Plicní kliniky FN a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti [ČPFS] ČLS JEP Vladimír Koblížek.
Podle něj ze statistik vyplývá, že nekouří nebo nejméně kouří ti nejchytřejší a naopak nejvíce kouří ti méně vzdělaní. Zároveň zdůrazňuje, že plicní lékaři usilují o možnost zavedení plošného screeningu pomocí vyšetření nízkodávkovaného CT u rizikové populace těžkých kuřáků, který by podle nich mohl zachytit nádorové bujení v plicích včas. V České republice by se podle něj screening mohl týkat až 390 000 vysoce rizikových osob.
Rakovina plic je čím dál častější. Hlavně u žen
Odborníci dále upozorňují, že celosvětově je rakovina plic nejčastější příčinou úmrtí u pacientů s rakovinou. V České republice je ročně diagnostikováno rakovinou plic 4 480 mužů a 2 304 žen. Zatímco u mužů výskyt smrtelné nemoci v posledních letech mírně klesá, u žen naopak roste.
Podle dat, které mapovaly výskyt nemoci v České republice od roku 1977 do roku 2016, klesl roční výskyt tohoto zhoubného onemocnění u mužů o 9,9 %. U žen za stejné období ale vzrostl o 32,8 %. Ve sledovaném období zemřelo také o 11,1 % méně mužů, zatímco žen o 28,1 % více.
„Ženy s kouřením začaly později než muži. V současnosti se tak dostávají do stadia, kdy si kouření vybírá svou daň, například v podobě karcinomu plic,“ vysvětluje důvody Jana Skřičková z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU, FN Brno.
V kouření nepatří ČR mezi nejvyspělejší
Česká republika je ve výskytu karcinomu plic na 13. místě v Evropě a 23. místě ve světě. Nejčastěji onemocní lidé ve věku 68 let, přibližně u 25 % se však objevuje rakovina plic již v produktivním věku. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] se nejvíce lidí s karcinomem plic nachází v Karlovarském a Ústeckém kraji, naopak nejméně na Zlínsku.
Záludnost nemoci tkví v tom, že se zpočátku nijak výrazně neprojevuje, protože „plíce nebolí“. Proto drtivou většinu případů rakoviny plic lékaři diagnostikují až v pokročilém stadiu, kdy se objevují první příznaky nemoci. Rakovina plic v Česku ročně usmrtí kolem 5 500 lidí. Aktivní i pasivní kouření je přitom téměř v 90 % příčinou plicního karcinomu.
„Můžeme zdokonalovat diagnostiku i metody léčby, účinnější by ovšem bylo, kdyby lidé přestali kouřit,“ říká primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK Jiří Votruba.
Kouření přitom nemá dopad jenom na zdraví kuřáka, ale i na zdraví pasivních kuřáků. A navíc zbytečně zatěžuje zdravotnický systém.
„Nejsmutnější na rakovině pak je, že příčinou většiny onemocnění je právě kouření. Mnoha úmrtím a onemocněním by se dalo předejít, pokud by lidé nekouřili,“ uzavírá předsedkyně Ligy proti rakovině Michaela Fridrichová.
–DNA–
