Vláda včera [18.5.] schválila návrh zákona o kompenzacích, který má umožnit úhradu mimořádných nákladů a ztrát spojených s krizí covid-19. Zabývala se i projektem Chytrá karanténa, pokračováním dotačního programu Czech Rise Up 2.0 i dalšími zdravotnickými tématy.
Vláda schválila návrh zákona o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby, který zohledňuje dopady epidemie covid-19 v roce 2020. Návrh má za cíl stanovit právní rámec pro kompenzace nákladů, které poskytovatelům zdravotních služeb vznikly v souvislosti s probíhající epidemií onemocnění covid-19. Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] odhadlo náklady zdravotnických zařízení spojené s koronavirem na zhruba pět miliard korun. Jejich neuhrazení by dostalo zdravotnická zařízení do velkých finančních problémů.
Zákon má zdravotním pojišťovnám uložit povinnost tyto náklady kompenzovat. Dále má zmocnit MZ ČR k vydání vyhlášky určené pro výpočet těchto kompenzací pro případ, že by se příslušní poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb se zdravotními pojišťovnami nedohodli sami.
Důvod je, že mimořádné náklady na důsledky epidemie nejsou zahrnuty v úhradové vyhlášce pro letošní rok. Ta se totiž připravovala a domlouvala ještě před vypuknutím epidemie. Celkové ztráty poskytovatelů zdravotní péče by pak měly podle odhadů ministerstva činit cca 30,5 miliardy korun.
„Je to skutečně zásadní věc, kdy tedy jednak budeme kompenzovat ten výpadek produkce ve výši zhruba 30 miliard korun. Tak, aby zejména nemocnice, ale i další segmenty nemusely zaprvé nic vracet zdravotním pojišťovnám, které třeba už uhradily tu péči. Jako by byla poskytnuta na plnou výkonnost, protože s tím počítala standardní úhradová vyhláška. I u řady segmentů, jak říkám, to mělo zásadní dopady. Kdy jsme vlastně zastavili příjem pacientů do lázní, utlumil se ambulantní sektor a podobně,“ uvedl na tiskové konferenci vlády k zákonu o kompenzacích ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Rozvolňování preventivních opatření po 25. květnu
Vláda také vzala na vědomí nová mimořádná opatření MZ ČR ke zvládnutí epidemie covid-19. Část z nich tvoří prodloužení stávajících omezení, které muselo ministerstvo po skončení platnosti nouzového stavu prodloužit vlastním nařízením. Nově však bude platit s účinností od úterý 19. května další dílčí rozvolnění v otázce nošení roušek. Ty nebudou muset nově používat zaměstnanci v kancelářích, pokud sedí alespoň dva metry od sebe, a také pracující v provozech s vysokou zátěží tepla. Výjimku z platných omezení pohybu dostal také fotbalový zápas mezi Teplicemi a Libercem v sobotu 23. května. Na stadionu může být až 150 osob. Hráči a rozhodčí mohou využít šatny a sprchy. Ministři se seznámili také s pravidly, která mají platit po 25. květnu, kdy je v plánu poslední velká vlna uvolnění mimořádných opatření.
Projekt Chytrá karanténa
Vláda se zabývala také projektem Chytrá karanténa. Ministru zdravotnictví uložila, aby do 25. května převzal gesci projektu a vládě předložil návrh řešení projektu Chytrá karanténa 2.0. Centrální řídící tým covid-19 bude implementován do organizační struktury Ministerstva zdravotnictví. Ministr zdravotnictví má rovněž předložit návrh na personální zajištění Chytré karantény v organizační struktuře MZ ČR a krajských hygienických stanic. A to včetně návrhu na zvýšení počtu příslušných systemizovaných míst a rozpočtových požadavků na jejich finanční pokrytí. Zajistit má také technické a IT řešení Chytré karantény 2.0 prostřednictvím státního podniku NAKIT. Navrhnout smluvní, technické a IT řešení Chytré karantény 2.0 dostal za úkol k témuž datu 1. vicepremiér a ministr vnitra.
Nákup zdravotnických prostředků
Vláda rovněž rozhodla o doplnění státních hmotných rezerv o osobní ochranné prostředky a zdravotnické prostředky. Správě státních hmotných rezerv [SSHR] na tyto účely uvolní prostředky do výše 1,243 miliardy korun. A to z vládní rozpočtové rezervy a nespotřebované výdaje kapitoly MZ ČR, které byly účelově vázány na výdaje spojené s epidemií covid-19. Ministerstvo vnitra také předá do zásob SSHR osobní ochranné prostředky a zdravotnické prostředky, které nakoupí ze svých k tomu určených finančních zdrojů. SSHR je centrálním místem nákupů ochranných prostředků pro potřeby organizačních složek státu pro období mimo krizový stav.
Celkově vláda prostřednictvím SSHR nakoupí do strategických zásob státu pro další možnou krizi miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun. Nákup rozdělí na dvě fáze. V první fázi správa nakoupí polovinu požadovaného množství v hodnotě až 1,85 miliardy korun. Pro druhou část vznikne takzvaný rezervační systém, přes který bude možné u vybraných dodavatelů rezervovat materiál a předfinální produkt. Jednotlivá ministerstva mají do 8. června poslat své požadavky na ochranné pomůcky. Poté SSHR vypíše tendry podle zákona o veřejných zakázkách. Pořizovat se budou ochranné pomůcky ve 13 kategoriích. Má jít o respirátory typu FFP2 a FFP3, filtry do respirátorů FFP3, roušky, ochranné brýle, obleky, štíty, návleky na obuv, rukavice, čepice, výtěrové sety bez média, rychlotesty a suroviny pro výrobu dezinfekce.
Jen MZ ČR má požadovat na pokrytí dvou měsíců osm milionů respirátorů FFP2 a dva miliony respirátorů FFP3. Celkem požadují úřady přes 15 milionů respirátorů FFP2 a přes 2,2 milionu respirátorů FFP3. SSHR je centrálním místem nákupů ochranných prostředků pro potřeby organizačních složek státu pro období mimo krizový stav.
Vláda schválila pokračování programu Czech Rise Up 2.0
Vláda také odsouhlasila pokračování dotačního programu Czech Rise Up 2.0. Ten nabízí podporu inovativním firmám, které se zaměřily na výrobu ochranných zdravotnických prostředků na území ČR a další nové technologie na potírání nemoci covid-19.
Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] už tyto projekty podpořilo dotačním programem Czech Rise Up – Chytrá opatření proti covid-19. V rámci tohoto programu již podpořilo sedmnáct úspěšných projektů za více než 550 milionů korun.
Dotační program Czech Rise Up 2.0 bude nově obsahovat dvě výzvy. První se úzce zaměří na finální fáze dokončení výzkumu a vývoje, popř. certifikace a ochrany práv medicínských řešení v souladu se schválenou notifikací Evropské komise [EK].
Druhá bude zaměřena na pokračování podpory formou de minimis pro úzce definovanou skupinu projektů zaměřených na využití stávajících technologií pro vznik medicínských a nemedicínských řešení. Jejich cílem musí být zvládnutí ekonomických a společenských následků krize, příprava na případnou druhou vlnu pandemie a podpora strategických technologií, a to ve střednědobém horizontu. Na tento program plánuje ministerstvo vyhradit až 300 milionů korun.
–DNA–
