Diabetiků s cukrovkou 2. typu celosvětově přibývá. Žádná výjimka není ani česká populace. V Česku diabetes 2. typu trápí zhruba milion lidí. A další špatná zpráva je, že se rychle snižuje věk pacientů diagnostikovaných diabetem 2. stupně.
„Diabetes 2. typu je chronická nevyléčitelná celoživotní nemoc, která je ale úspěšně léčitelná,“ říká Eva Račická z diabetologické a interní ambulance v Ostravě.
Upozorňuje však, že i přes výrazný posun v léčbě, leží nejtěžší břímě na pacientovi samotném. A tím je zásadní změna v životosprávě. Tak jako tak je dnes v Česku diabetik každý desátý člověk. A z 90 procent jde právě o diabetiky druhého typu. Což přímo souvisí s nezdravým způsobem života lidí. Například s nedostatkem pohybu, nadměrnou konzumací živočišných tuků, sladkých pokrmů a sladkých nápojů.
„Aktuální problém je, že do diabetologických ordinací přicházejí stále mladší ročníky, kterým je diabetes 2. typu diagnostikován. Výjimkou nejsou už ani pacienti ve věku kolem 30 let, což bylo v minulosti spíše raritou,“ vysvětluje Eva Račická.
Naděje na obrat co do počtu diabetiků a jejich věku jsou však podle ní mizivé. Diabetes 2. typu totiž úzce souvisí s nadváhou a obezitou a počty nejenom obézních dospělých, ale i obézních dětí v Česku dlouhodobě narůstají.
Diabetes otevírá dveře dalším nemocem
Cukrovka 2. typu je metabolické onemocnění, které je navázáno na další vážné zdravotní potíže. Jako je vysoký krevní tlak, postižení nervů, očí a často i ledvin. Diabetes druhého typu v praxi také často bývá příčinou vzniku hnisavých diabetických vředů většinou na dolních končetinách. Podle údajů z roku 2016 lékaři jen v tomto roce amputovali dolní končetiny téměř 10 tisícům diabetikům. Avšak k nejvíce přidruženým nemocem diabetiků patří srdečně cévní nemoci.
„Diabetikům nejčastěji zkracují život srdečně cévní choroby. Jakmile je diabetes 2. typu diagnostikován, nemoc sama o sobě ho posune do stadia srdečně cévního rizika,“ potvrzuje Eva Račická.
Podle ní polovina diabetiků v Česku ročně umírá právě na nemoci srdce a cév, což je podle odborníků největší potíž při léčbě diabetu 2. typu. Štěstím v neštěstí se tak stávají nové léky, které významně snižují riziko nebezpečného srdečního selhání. Lidé s diabetem se tak hlavně díky nim dožívají vyššího věku.
„Léky v diabetologii přinesly vedle snížení glykemie i další významný benefit a tím je neglykemický ochranný vliv na cévy. Navíc podporují vylučování cukru do moče, snižují hmotnost, snižují krevní tlak. Zároveň nevedou k nebezpečně nízké hodnotě cukru v krvi, a především snižují riziko srdečního selhání a tím i celkovou kardiovaskulární mortalitu,“ vysvětluje Eva Račická.
Příběh: Paní Lucie zhubla a ještě zhubne
Svou zkušenost s léčbou diabetu 2. typu má i paní Lucie. Ta v době, kdy přišla na to, že je diabetik, vážila 150 kilogramů.
„Byla jsem hodně unavená, trvale žíznivá, chodila jsem často na toaletu a na břiše se mi začaly objevovat boláky,“ vypráví s tím, že jí otec změřil hladinu cukru a ukázal číslo 16.
„Navštívila jsem praktického lékaře, ten mě odeslal na diabetologii, kde mi lékař potvrdil diabetes 2. typu a nasadil standardní léčbu,“ dodává.
Po dvou měsících přišla Lucie na kontrolu a výsledky nebyly dobré.
„Diabetoložka mi předepsala GLP1 a nastala změna. Léky mi dlouhodobě zlepšily hladinu cukru v krvi a podařilo se mi zhubnout,“ vzpomíná s dovětkem, že ji tehdy přestaly bolet záda a klouby.
Což Lucii, která ze svých původních 150 kilogramů shodila 30 kilogramů, motivovalo k tomu, že chce ještě více zhubnout. Nové léky totiž mimo jiné snižují chuť na sladké, které před tím konzumovala v nadměrném množství.
„Do budoucna si přeji zhubnout na 90 kilogramů. A chci si udržet hladinu cukru v krvi zdravého člověka. Chci a budu se snažit,“ vypráví Lucie.
Inovativní léčiva jsou drahá jen na první pohled
Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakuba Dvořáčka došlo v posledních letech nejenom k obrovskému posunu účinku nových léčiv na diabetes 2. stupně, ale i ke zjednodušení jejich aplikace. Pacientům s diabetem 2.typu se daří normálně žít, aniž by je nemoc významně omezovala v běžném životě.
„Aplikace léčby dnes probíhá mnohem snáze, a to i v průběhu pracovního procesu. Kombinace různých tříd léčiv do jedné pilulky značně zjednodušila dávkování, přispěla k důkladnějšímu dodržování léčebného režimu, a tím i k větší efektivitě léčby,“ říká s tím, že mnoho lidí bylo v minulosti kvůli léčbě diabetu vyřazeno z některých profesí. Což se dnes stává minulostí.
Nejsou tu však jen léčiva, ale i nové technologie. Například i čeští diabetici 1. typu se dočkali revoluční novinky. Jde o podkožní glykemické senzory, které nepřetržitě sledují hladinu cukru v těle.
Ekonomické přínosy
Nová inovativní léčiva jsou samozřejmě nákladná a významně zasahují do rozpočtů zdravotních pojišťoven. Na druhou stranu ale finanční prostředky pojišťovnám šetří. A šetří je i státu. Chodí-li lidé do práce, nejenže platí daně, ale nepobírají invalidní penzi, což platí obecně u nákladů na efektivní léčbu, jíž je často „vyčítáno“, že je drahá.
V případě diabetu 2. typu nové léky například prokazatelně zkracují doby hospitalizace. Více než polovina diabetiků se z pobytu v nemocnicích vrací dříve než za týden. Celkový počet hospitalizovaných pacientů se mezi lety 2010 až 2018 snížil o zhruba 28 tisíc.
„Kumulativní úspory na důchodech pro diabetes 2. typu činily díky moderním lékům jen v letech 2010 až 2018 171,7 milionu korun,“ říká Jakub Dvořáček s dovětkem, že přínos pro život pacientů, kteří mohou zůstat aktivní, je nevyčíslitelný.
Souhlasí i zdravotní pojišťovny
Zájem na zajištění moderní zdravotní péče pro pacienty s diabetem vyjádřil za zdravotní pojišťovny i náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] David Šmehlík.
„Našim cílem je pomocí pozitivní motivace zlepšit kvalitu péče o pacienty s diabetem. Chceme, aby lékaři nemocné léčili pomocí těch nejlepších a nejúčinnějších metod,“ uvedl s tím, že tou motivací jsou především bonifikační programy VZP ČR pro lékaře.
„Stabilně navyšujeme rozpočty na moderní přípravky léčby a rozšiřujeme také přístupy k novým terapiím. Zároveň došlo k uvolnění preskripce některých léků na diabetes,“ dodal.
To znamená, že některé léky na diabetes budou moci předepisovat praktičtí lékaři, což by mělo vést ke zlepšení dostupnosti zdravotní péče pro pacienty s diabetem v regionech.
V letošním ani příštím roce by navíc podle Davida Šmehlíka nemělo dojít ke snižování úhrad za léky či poskytovanou zdravotní péči, a to ani u diabetických pacientů. Letošní mimořádné výdaje pojišťoven kvůli epidemii covid-19 se podaří vyrovnat navýšením úhrad státu za státní pojištěnce, tedy té části obyvatelstva, která se nepodílí na odvodech na veřejné zdravotní pojištění. Jako jsou například senioři, děti, studenti, vězni, aj.
„To bude kompenzovat výkyvy v příjmech pojišťovny a úroveň zdravotní péče nebude proto ovlivněna. Nebudeme přistupovat ke korekci výdajů,“ uzavřel David Šmehlík.
Veronika Táchová
