Vědci v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně [FNUSA-ICRC] jako první v ČR úspěšně odzkoušeli metodu testování získané buněčné imunity proti onemocnění covid-19.
K testování získané buněčné imunity proti nemoci covid-19 používají takzvané peptivátory. Ty jsou odvozeny od proteinů, které má virus ve své struktuře.
„Po styku peptivátoru s buňkami pacienta, který se s virem setkal, přesněji s podskupinou T-lymfocytů, jsou tyto lymfocyty schopny produkovat IFNy. IFNy v organismu dokáže navodit usmrcení buněk napadených virem, a zesílit odpověď imunitního systému. Takové lymfocyty lze pokládat za paměťové, které dlouhodobě přetrvávají v těle. Mnohem déle než protilátky,“ vysvětluje vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC Irena Koutná.
Podle ní je právě „vyizolování“ specifických lymfocytů z krve pacienta, který covid-19 prodělal, a jejich transplantace, obecně považováno za velmi slibnou léčbu onemocnění.
Upřesněme, že IFNy [Interferon gamma] je dimerní rozpustný cytokin, který je jediným zástupcem interferonů druhé třídy. Tento interferon byl poprvé popsán jako „imunitní interferon“. Vzniká při stimulaci bílých krvinek [zejména lymfocytů] fytohemaglutininem či jinými antigeny. IFNy má zásadní význam pro přirozenou i získanou imunitu proti virovým, bakteriálním či protozoálním infekcím.
Testování buněčné imunity je u covid-19 klíčové
Důležitou roli buněčné imunity pro Zdravezpravy.cz v minulosti potvrdil i vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze Martin Balík. A to v souvislosti s testem kolektivní imunity Preval, který zkoumal promořenost obyvatelstva nemocí covid-19 na základě vytvořených protilátek. Podle něj mohl Preval přinášet i zkreslené výsledky. A to právě z důvodu, že nezohledňoval buněčnou imunitu.
„Prostě ty protilátky jsou méně důležité než buněčná imunita a mnoho lidí infekci prodělá, aniž by účinné protilátky měli,“ uvedl Martin Balík spolu s dalšími podrobnostmi.
To svým způsobem potvrzují i lékaři z Brna. Podle nich je zkoumání buněčné imunity klíčové i k získání dalších věrohodných dat o nemoci covid-19, o které se zatím ví velmi málo. Podle odborníků je v současnosti popsáno mnoho cytokinů, které jsou nezbytné v obraně proti infekcím a zároveň mohou způsobovat autoimunitu. Pochopení, jak tyto cytokiny signalizují, je naprosto zásadní pro vývoj nových terapeutických přístupů. Tedy postupů, které by umožňovaly regulovat imunitní odpověď. Ať se jedná o posílení imunity u infekcí a nádorových onemocnění či potlačení imunity v případě autoimunitních chorob.
Na základě metodiky testování jiných virů
Podle zástupců FNUSA rychlé a spolehlivé ustanovení nové metody v Mezinárodním centru klinického výzkumu se mohlo uskutečnit díky tomu, že tamější laboratoře již mají zavedenou metodiku testování pro jiné viry [CMV a EBV, jež mohou způsobovat například těžké mononukleózy].
„Naše laboratoře se mimo jiné soustředí na výrobu takto aktivovaných T- lymfocytů pro léčbu infekcí u transplantovaných pacientů, u kterých antivirotika proti CMV a EBV nefungují. Doposud pacient, který nereagoval na léčbu antivirotiky, nebyl léčitelný. V 99 procentech zemřel,“ vysvětluje Irena Koutná.
Podle ní léky na potlačení imunitní odpovědi kvůli transplantaci totiž znemožňují aktivaci vlastního imunitního systému. Léčba je již ve světě i v Česku dostupná, byť pouze ve speciálním režimu.
„My bychom chtěli její princip v budoucnu použít i pro léčbu pacientů s covid-19. Jednalo by se o přímou transplantaci paměťových buněk dárce, který již nemoc prodělal a účinnou léčbu bez vedlejších účinků antivirotik,“ doplňuje Irena Koutná.
V Brně nyní sbírají co nejvíce vzorků
Podle ní se v Brně nyní snaží získat co nejvíce vzorků krve vyléčených pacientů. To proto, aby mohli co nejpřesněji zjistit, jak se chová buněčná imunita v závislosti na průběhu onemocnění covid-19.
„Budeme také zjišťovat, jaké je procento paměťových buněk, které by mohly být potenciálně transplantovány. Bez těchto znalostí nelze přejít k vývoji samotného léčiva,“ tvrdí Irena Koutná.
Zároveň dodává, že výsledky práce bude Mezinárodní centrum klinického výzkumu FNUSA, které se specializuje na lékařský translační výzkum, sdílet se světovou vědeckou komunitou. Ostatně i samotné centrum je mezinárodní. Zaměstnává více než 200 pracovníků z 18 zemí světa, přičemž 19 procent výzkumníků centra pochází ze zahraničí.
–DNA–
