I letos připadl Světový den boje s rakovinou vaječníků na osmý květen. Navzdory koronavirové krizi odborníci nezapomněli shrnout vývoj v diagnostice a léčbě rakoviny vaječníků. A znovu vyzvali ženy, aby se nebály genových vyšetření. Zvlášť, když jsou plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Genové vyšetření zatím podstupuje pouze třetina žen s nádorem vaječníku. Ty zbývající ošetřující lékaři prostě neindikují. Roli přitom hraje i fakt, že v ČR není dostatek pracovišť, která by adekvátně pečovala o zdravé pacientky a obecně pak pacientky, jejichž genetické vyšetření prokázalo dědičnou dispozici k rakovině. Řešením by měla být podle odborníků specializovaná centra, jež by péči poskytovala podobně jako například Komplexní onkologická centra.
Podle lékařů by navíc každá žena měla riziko rakoviny vaječníků snižovat pravidelnou návštěvou gynekologa, který vaječníky vyšetřuje ultrazvukem vaginální sondou. Každá cysta nebo jiný útvar na vaječníku musí být pravidelně kontrolovány a podle posouzení lékaře i biopticky ověřeny k vyloučení nádoru. Tato vyšetření jsou v pravidelných intervalech plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Necelých tisíc žen ročně
Zhoubný nádor vaječníků je v ČR každoročně diagnostikován u více než 900 žen. I přes mírný pokles výskytu této nemoci v posledních letech, jsou čísla nově diagnostikovaných žen vysoká. Prevence, tedy pravidelné kontroly u lékaře jsou pro úspěšnou léčbu zásadní.
„Karcinom ovaria, tak jako i ostatní maligní onemocnění, zaznamenává zlepšení léčebných výsledků a tím i prognózy pro nemocné. Především včasná diagnostika, perfektní operační přístup, ale i zlepšující se možnosti farmakoterapie dávají velkou šanci pro nemocné,“ říká jménem České onkologické společnosti její předsedkyně a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole Jana Prausová.
Riziko vzniku nádoru významně ovlivňuje genetika, konkrétně mutace genů BRCA1 a BRCA2. BRCA pozitivní, tedy nesoucí tuto mutaci, je každý 750. Čech. Tato mutace je považována za závažnou genetickou poruchu, dramaticky totiž zvyšuje riziko propuknutí některých nádorových onemocnění. Především jde o rakovinu vaječníků, k níž jsou nositelky mutace náchylnější až třicetinásobně. U rakoviny prsu jde o desetkrát vyšší riziko.
Včasné rozpoznání genetické dispozice k rakovině vaječníků je důležité proto, že záchyt onemocnění zpravidla není možný v raném stádiu. Nemoc probíhá dlouho bez příznaků a ženy většinou přivedou k lékaři až příznaky vyvolané velkými rozměry nádoru. Ten pak tlačí na okolní orgány a ovlivňuje jejich funkci.
„Dalšími příznaky jsou nechutenství, nevolnosti, úbytek váhy nebo bolesti v oblasti břicha a podbřišku. Je důležité, aby ženy žádný z těchto problémů nepovažovaly za banalitu a pokud se objeví, vyhledaly lékaře. Včasné stanovení diagnózy a časné zahájení léčby jsou zásadní pro prognózu u každé pacientky. I u rakoviny vaječníků platí, že v časném stádiu lze onemocnění vyléčit. Je tedy potřeba naslouchat signálům vlastního těla,“ vysvětluje vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze David Cibula.
Genetické testování je základ
Dozvědět se svůj BRCA status je možné díky genetickému testování, které je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Mělo by být ošetřujícím lékařem doporučeno těm ženám, u kterých je v rodinné anamnéze známý častý výskyt nádorových onemocnění. Obrovský význam však má i testace žen, u kterých již onkologické onemocnění propuklo. V současné době je ke genetickému testování indikována každá pacientka s diagnózou zhoubného onemocnění vaječníků, tedy každý rok více než 900 žen.
Testování na genetickou mutaci BRCA1 a BRCA2 je indikováno u ženy, která:
- Má zhoubné onemocnění prsu a je jí méně než 45 let, i když se v rodině žádný nádor dosud nevyskytl.
- Má karcinom vaječníků bez ohledu na věk nebo rodinnou zátěž.
- Má oboustranný nádor prsu, první do 50 nebo oba do 60 let.
- Má karcinom prsu a slinivky v jakémkoliv věku.
- Má tzv. triple negativní karcinom nebo medulární karcinom prsu a je jí méně než 60 let.
- Má karcinom prsu a její dva příbuzní také.
- Má karcinom prsu a její jedna přímá příbuzná také, přičemž alespoň jedna do 50 let nebo obě do 60 let.
- Má karcinom prsu a jeden přímý příbuzný má karcinom vaječníků nebo karcinom slinivky nebo karcinom prsu triple negativní či medulární nebo karcinom prsu u muže nebo high-grade/primárně metastatický karcinom prostaty.
- Je sama zdravá, ale její blízký příbuzný splňuje jedno z těchto kritérií.
„Genetické testování zárodečných mutací indikuje klinický genetik a provádí se obvykle ze vzorku krve. Nalezení mutace v některém vysoce rizikovém genu umožňuje prediktivní testování v rodinách pacientek a identifikaci žen s mutací,“ vysvětluje Jana Soukupová z Institutu biochemie a experimentální onkologie při 1. LF a VFN v Praze.
Odstranění vaječníků a vejcovodů, případně i dělohy
Po absolvování testu lékaři pacientkám mohou nabídnut preventivní chirurgický výkon s následným dramatickým snížením rizika vzniku onemocnění.
„Z našich dat však víme, že zhruba polovina žen s karcinomem vaječníků v České republice testovaná není, přestože se na nutnosti testace shodla odborná veřejnost,“ upřesňuje.
Preventivní operace spočívají v odstranění vaječníků a vejcovodů, případně i dělohy, a dramaticky snižují riziko nádorového bujení u dosud zdravých BRCA pozitivních žen.
„Zdravým BRCA pozitivním ženám bych ráda vzkázala, aby využily toho, že jim byla mutace zjištěna včas bez onemocnění, a absolvovaly preventivní operace, především odstranění vaječníků. Snížení rizika opravdu stojí za to, protože bez této prevence je téměř nemožné rakovinu vaječníků uhlídat a následná operace a léčba je velmi bolestivá, nepříjemná a s nejistou prognózou,“ tvrdí Eva Skalická, které byl nádor diagnostikován před rokem. A má mutaci BRCA1.
Velkou roli hraje i psychika
Při léčbě všech nádorových onemocnění hraje velkou roli také psychika. Své o tom ví i lékařka Sausen Sládková. Té bylo onemocnění diagnostikováno v září 2018 ve věku 54 let, a dnes je v remisi. Podle ní je po potvrzení onkologické diagnózy důležité vytěsnit přemýšlení o černé budoucnosti a zaměstnat mysl:
„Samozřejmě je třeba uspořádat si zhruba záležitosti s rodinou pro případ nejhoršího konce. Poté se ale již soustředit jen na léčbu a za každou cenu se udržet bez psychických propadů. Většině z nás pomáhají antidepresiva, která může předepsat i praktický lékař,“ vysvětluje Sausen Sládková.
To potvrzuje i paní Eva Skalická: „Je třeba nezoufat a nevzdávat boj. Máme štěstí, že žijeme v době, kdy se vyvíjejí stále účinnější léky. Na všechny pacientky bych také ráda apelovala, aby se pokud možno účastnily klinických studií a nové léky se mohly dostat brzy i k ostatním. Doufám, že se z rakoviny vaječníků jednou stane chronické onemocnění bez fatálních následků.“
Jejím slovům dává za pravdu i obrovský pokrok ve vývoji inovativních léčiv.
„Pro velkou skupinu žen s karcinomem vaječníků máme kromě operativního řešení a chemoterapie od roku 2018 novou léčbu, která prognózu výrazně zlepšuje. Jedná se o tzv. PARP inhibitory. Zatím je tato léčba k dispozici pro některé pacientky, u nichž se onemocnění opakuje, ale věříme, že bude brzy hrazená i pro ženy nově diagnostikované,“ uzavírá vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze David Cibula.
–DNA–
