Národní ústav duševního zdraví [NUDZ] s vědecky-popularizačním spolkem Queer Geography zrealizoval průzkum mezi 2 454 respondenty z celé ČR o tom, jak vnímají preventivní opatření. Mimo jiné i povinné nošení roušek proti covid-19. I jak se projevují spolu s šířením nákazy covid-19 na jejich duševní zdraví.
Z průzkumu vyplynulo, že 96 procent respondentů dodržuje povinné nošení roušek. Za zcela účinné proti šíření nákazy označilo nošení roušek 19 procent respondentů. 65 procent respondentů pak souhlasilo, aby nošení roušek bylo povinné pro všechny v místech, kde je to odůvodněné. Avšak mělo by být dobrovolné v místech, kde není člověk druhým blíže než 2,5 metru. Například v přírodě či při procházce v lese.
„Bez zajímavosti není ale ani další zjištění. Například častější mytí rukou či užívání dezinfekčního prostředku připustilo pouze 73 procent, respektive 69 procent respondentů,“ uvádí Michal Pitoňák z NUDZ.
K dalším zjištěním patřilo to, že z celkového počtu 2 454 respondentů se 269 osob [11 %] setkalo v posledních dvou týdnech s nějakou formou diskriminace či jiného druhu nevhodného chování v důsledku nemoci covid-19. Mezi nejčastější patřila nadměrná ostražitost a udavačství ze strany okolí [19 %], nevraživost vůči určitým skupinám, jako jsou například chalupáři, pendleři či Pražané [17 %]. Mezi dalšími formami diskriminace byla nenávist na sociálních sítích. U tří procent byly zaznamenány dokonce závažné případy související se snížením běžné dostupnosti zdravotní péče či její odepření.
Úzkostné poruchy, deprese a sebevražedné myšlenky
Z výsledků průzkumu dále vyplynulo, že 42 procent žen a 57 procent mužů nemělo z důvodu aktuální krize covid-19 žádné duševní potíže a jejich stav tak byl normální. Lehké duševní potíže ukázaly výsledky u 35 procent žen a 28 procent mužů.
Středně závažné a vysoce závažné duševní potíže pak vycházely u 23 procent žen a 15 procent mužů. Z toho výsledky u 14 procent žen a 10 procent mužů ukázaly na přítomnost úzkostných potíží. U 15 procent žen a osmy procent mužů průzkum prokázal přítomnost deprese, přičemž oba druhy potíží se často překrývají.
Celkem 17 procent, 428 respondentů, připustilo, že měli v posledním měsíci nějaké sebevražedné myšlenky. Ve vysoce závažném riziku sebevraždy pak byl téměř dvojnásobek mužů [13 %] oproti ženám [7 %]. Vyšší míra sebevražedného uvažování pak byla častější u lidí s neheterosexuální orientací.
Jaké jsou názory na preventivní opatření
Průzkum zkoumal účinnost i dalších preventivních opatření, než je nošení roušek. Největší shoda na účinnosti panovala ohledně izolace nakažených v domácí karanténě. 66 % hodnotilo toto opatření jako zcela účinné. Zamezení kontaktu u osob v největším riziku nákazy hodnotilo jako zcela účinné 58 procent respondentů. Dodržování sociálního odstupu hodnotilo jako zcela účinné 52 procent respondentů. Naopak jako nejméně účinná forma opatření byla označena omezení návštěv u lékaře. Zde pouze 25 procent respondentů uvedlo, že se jedná o zcela účinné opatření.
Na závěr dodejme, že sběr dat byl pořádán formou online dotazníku ve dnech 3.-14. dubna. Účastnilo se ho 1 285 žen [52 %], 1 112 mužů [45 %] a 57 [2 %] osob, které se identifikovaly jako trans muži [24], trans ženy [3] nebo nebinární, genderqueer či genderově fluidní osoby [18]. Nejméně respondentů bylo z kraje Karlovarského [83] a nejvíce pak z krajů Jihomoravského [219], Moravskoslezského [219] a z Prahy [552].
Na závěr dodejme, že vědci z NUDZ začali zkoumat i vliv mediálních zpráv o koronaviru SARS-CoV-2. Vůbec pak o vlivu zpravodajství o covid-19 na psychické zdraví lidí. K tomu ale ještě potřebují aktivní pomoc od veřejnosti.
–DNA–
