V populaci roste počet osob trpících infekcí způsobenou střevní bakterií Clostridium difficile. Ta vyvolává silné průjmy, bolesti břicha a další nemoci trávicího traktu. Přibývá i pacientů se závažným průběhem nemoci a úmrtí na něj. Proto lékaři více využívají metodu fekální bakterioterapie, transplantace stolice.
„V České republice se tato terapie provádí již deset let. Lékaři ji provedli zhruba u 600 pacientů, z nichž 80 procent se zcela uzdravilo,“ říká infektoložka z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce Sylvia Polívková.
Fekální bakterioterapie se v posledních letech přitom stále častěji využívá především ve vyspělých zemích a nejčastěji k ní lékaři přistupují pro léčbu klostridiové kolitidy. Sylvia Polívková upozorňuje, že jde o velmi bezpečnou a účinnou metodiku léčby vhodnou i pro závažně nemocné pacienty s výrazně lepšími výsledky než u léčby antibiotiky.
Léčbu fekální bakterioterapií v Česku jako první provedli infektologové ve Fakultní nemocnici v Brně v roce 2009. Reagovali tak na zhoršující se epidemiologickou situace v regionu. Dnes už léčbu FBT zajišťují i další pracoviště v Česku [infekční, interní a gastroenterologická pracoviště]. Léčba fekální bakterioterapií spadá do úhrad od zdravotních pojišťoven. I proto lékaři do budoucna očekávají nárůst této léčebné terapie.
Transplantace stolice: O co jde
Základním předpokladem pro zdraví člověka je správná funkce jeho střevního aparátu včetně jeho prostředí. V něm totiž dochází ke vzájemnému působení přítomných bakterií a dalších mikroorganismů. Ty se starají o to, aby byla střevní mikroflóra v rovnováze. Problém nastává ve chvíli, kdy začnou ve střevě převládat predátorské mikroorganismy vylučující nadměrné množství toxinů a jiných škodlivých látek. Takový stav promění ideální střevní rovnováhu na nežádoucí nerovnováhu. Pokud nedojde k obnovení vyváženého stavu mezi žádoucími a nežádoucími mikroorganismy ve střevě, začne se u člověka rozvíjet nějaké onemocnění. A právě za takové stavy nerovnováhy ve střevě může nejčastěji přemnožená bakterie Clostridium difficile.
Co je Clostridium difficile
Bakterie Clostridium difficile je běžně přítomná ve zdravé střevní mikroflóře člověka. Potíže ale začne působit ve chvíli, kdy začne mít ve střevech převahu. Toxiny, které vylučuje, ostatní mikroorganismy nestačí vyrovnávat. K takové situaci dochází nejčastěji v souvislosti s užíváním širokospektrých antibiotik, které narušují přirozené prostředí ve střevě.
Přirozenou střevní mikroflóru také narušují, ale spíše vzácněji, i závažné poruchy imunity [cytostatická léčba], poruchy střevní peristaltiky nebo dysfunkce střevní sliznice. Důležité je také zmínit, že za vyrovnané nebo nevyrovnané střevní prostředí je do jisté míry zodpovědný i sám člověk tím, co jí a pije, jakou má životosprávu.
Fekální bakterioterapie v praxi
V případě, že střevní potíže u nemocného přetrvávají i po odstranění příčiny, kterou jsou vyvolány [což může být změna léčebné terapie, vysazení antibiotik nebo i třeba úprava jídelníčku], mohou pacienti přistoupit i na velmi nadějný způsob léčby. Jde o již zmíněnou fekální bakterioterapii [FBT] neboli transplantaci stolice. Při tomto zákroku dochází k přenosu stolice s vitálními mikroorganismy od zdravého dárce na nemocného příjemce.
„My umíme léčit antibiotiky, ale oni mohou zahubit nejenom tu škodlivou bakterii, ale i bakterie hodné, užitečné. A to je vysoké riziko. Po léčbě antibiotiky se stav ve střevech rovná v přirovnání ekologické katastrofě. A jediná možnost, jak do nich vnést nový život, je transplantace stolice,“ říká přednosta Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš.
A také vysvětluje, že náprava střevní mikrobioty fekální bakterioterapií je nesrovnatelně účinnější než terapie prostřednictvím tablet s probiotiky. Probiotika totiž obsahují pouze málo druhů bakterií. Oproti tomu při FBT dochází k přenosu obrovského množství různorodých bakterií, které jsou spolu v nějakých vazbách.
„Problém probiotik není pouze v tom, že je to malé množství druhů bakterií, ale i v tom, že každý z nás má tu mikrobiotu jinou. A my nejsme tak daleko, abychom věděli, které bakterie daný člověk preferuje. My jsme v situaci, kdy se dělali transfuze krve, ale ještě se neznali krevní skupiny,“ vysvětluje na příkladu rozdíl Jiří Beneš.
Fekální bakterioterapie je ambulantní zákrok
U nemocných, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu, provádějí lékaři fekální bakterioterapii ambulantně. Pacienti s většími obtížemi podstupují výkon při krátké hospitalizaci na infekčním nebo interním oddělení nemocnice. Aplikaci dárcovské stolice provádí gastroenterolog v případě, že je filtrát stolice podán pomocí fibroskopu [ohebná trubice k vyšetření horní částí trávicího ústrojí], anebo infektolog při ostatních formách podání.
Laicky řečeno, se transplantovaná stolice aplikuje příjemci buď horním zažívacím traktem, například v připravených kapslích, nebo spodním, a to do tlustého střeva. Obvykle se podává dávka v rozmezí 200 až 400 ml extraktu ve dvou dávkách. Pacient by měl i po aplikaci dodržovat několikahodinový klidový režim.
Kdo může darovat stolici
Jak už napovídá název terapie, k jejímu provedení je třeba vhodný dárce. Což není ani v tomto případě zcela jednoduché. Lékaři musí pro pacienta vybrat ten nejlepší mikrobiom.
„Proto se nejprve zvažuje dárce od příbuzného nebo osob, kteří jsou dárci blízcí. Stolici může pacient ale dostat i od anonymního univerzálního dárce. Vždy však musí být zajištěna bezpečnost příjemce,“ upozorňuje infektoložka Sylvia Polívková.
První varianta dárcovství má výhody v tom, že díky tomu, že pacient a dárce jsou z jedné domácnosti, mají zřejmě i podobné stravovací návyky. Často si jsou i geneticky blízcí a předpokládá se u nich, že složení jejich střevní mikrobioty bude podobné. V tomto případě je i nižší nebezpečí přenosu infekce transplantovanou stolicí. Podstatnou roli při dárcovství v rodině sehrává i psychologie, kdy pacient příbuznému či osobě blízké více důvěřuje.
Jak to chodí v bance stolic
V druhém případě, kdy je dárce anonymní, musí být dárce důkladněji vyšetřen než individuální dárce. Mimo jiné i proto, že přenos extraktu stolice na větší množství pacientů představuje větší epidemiologické riziko. Tento způsob přenosu mikrobioty také předpokládá dlouhodobé uskladnění extraktů dárcovské stolice, kdy si lékaři tvoří i takzvanou banku stolic [uchování v zamraženém stavu].
Obecně pak platí, že dárce stolice musí být zdraví, nesmí cestovat do rizikových oblastí a nejdéle čtyři týdny před samotným odběrem musí být vyšetřena jeho krev a stolice.
„Když je dárce zdravý, tak přinese svoji stolici, ta se zpracuje a aplikuje do horního či dolního zažívacího traktu pacienta. U dolního způsobu aplikace se musí střevo před výkonem připravit, uvolnit ho,“ vysvětluje Sylvia Polívková.
Souhrn požadavků pro budoucí dárce
Dárcem stolice k transplantaci musí být zdravý člověk ve věku od 18 do 60 let, který je vyšetřen nejdéle čtyři týdny před odběrem stolice. Nesmí trpět žádným střevním onemocněním, žádnou infekcí a neměl by být v posledních měsících ani očkován. Za posledních šest měsíců by měl mít čistou cestovatelskou anamnézu, to znamená neměl by cestovat do zemí s nízkou hygienickou úrovní. Vhodnými dárci stolice nejsou dále osoby obézní, osoby užívající antibiotika, alergici a osoby léčeni chemoterapií či radioterapií.
Veronika Táchová
Rozhodl jsem se po přečtení knížek o mikrobiomu být dárce, nebo alespoň to nabídnout.
Jsem rok vegetarián (po veganech bych měl mít nejrozmanitější mikrobiom) přes to profesionální sportovec – podle mě ideální kombinace. Doufám, že jak se píše v článku, bude se stále více bádat a lidem to pomůže.