Extrémní obezita je dnes jedno z nejzávažnějších chronických onemocnění. K obezitě se přitom váží i další nemoci, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak či kloubní potíže. Podle lékařů lidem nemocným obezitou může významně pomoci bariatrická operace.
Od roku 1980 se počet obézních lidí v Evropě ztrojnásobil. V roce 2030 má být obézních více než polovina Evropanů. Dobrá zpráva je, že dnes lze hmotnost úspěšně redukovat prostřednictvím bariatrického zákroku. To znamená chirurgické operace, při které dojde k úpravě žaludku.
„V celé Evropě trpí obezitou zhruba 20 procent populace. A Česká republika mezi evropskými státy nevychází vůbec dobře. Patříme k té horší čtvrtině. Co do počtu pacientů jsme dokonce v čele pelotonu,“ říká Martin Haluzík z Centra diabetologie IKEM.
Dodává přitom, že obezita zkracuje pacientům život o přibližně deset let. Obézní lidé jsou v podstatně vyšším riziku vzniku zdravotních komplikací. Podle Světové zdravotnické organizace [WHO] umírá v důsledku obezity více než tři miliony lidí ročně. Tento problém se přitom s každoročním nárůstem obézních lidí prohlubuje. A dotýká se už i dětí.
V České republice je podle aktuálních údajů obezitou ohroženo 18,5 % populace. Podle odborníků jsou mezi obézními více muži než ženy. To proto, že výrazně méně konzumují ovoce a zeleninu. Obezitou pak u nás trpí zhruba 20 procent mužů a 18 procent žen. Průměrná hodnota indexu hmotnosti Čechů se pohybuje kolem hodnoty 25,2 [údaj z r. 2017, pozn. red.]. To je těsně za horní hranicí normální zdravé váhy.
Kdo je obézní a kdo není
Obezita i nadváha znamená zvýšené až nadměrné hromadění tuku v těle, které ohrožuje zdravotní stav pacienta. Tělesná hmotnost se posuzuje podle známého BMI [index tělesné hmotnosti]. Jednoduše si ho zjistit může každý tak, že svou hmotnost v kilogramech vydělí druhou mocninou své výšky [v metrech].
Index v rozmezí 18,5 až 25 značí normální „zdravou“ hmotnost, výsledek nad 25 do 30 pak nadváhu a BMI nad 30 značí obezitu. Ta se dále klasifikuje na mírnou, střední a extrémní.
- Obezita 1. stupně [mírná obezita]: BMI 30 až 35
- Obezita 2. stupně [střední obezita]: BMI 35 až 40
- Obezita 3. stupně [extrémní obezita]: BMI nad 40
„Riziková je obezita při hodnotách BMI nad 35. Často je doprovázena celou řadou závažných chorob, jako je cukrovka II. typu, srdeční a cévní onemocnění, problémy s pohybovým aparátem či dokonce rakovinou,“ vysvětluje Martin Haluzík.
Nejčastějšími zdravotními problémy pacientů s obezitou jsou cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární problémy, bolesti zad, kloubů a psychické potíže.
Podle odborníků samotné BMI ale není pro posouzení míry obezity zcela jednoznačný ukazatel. Lékaři pracují ještě s dalšími ukazateli. Sledují rozmístění tělesného tuku v těle, určující je především obvod pasu pacienta.
Obezita je nemoc a musí se léčit
Lékaři pečující o pacienty trpící obezitou volí při redukci jejich váhy několik způsobů. Nasazují medikamentózní léčbu, mění jídelníček, doporučují pohyb a pravidelný spánek. Bohužel ne u všech pacientů jsou však při těchto metodách úspěšní, a proto často volí i bariatrickou léčbu. A právě v jejím případě jsou podle lékařů výsledky více než uspokojivé.
„Sice máme nové léky, ale potřebujeme i spolupráci pacientů. A u některých pacientů nejsme v tomto moc úspěšní, a proto potřebujeme i bariatrickou léčbu těžší obezity,“ vysvětluje Martin Haluzík.
O co vlastně jde? Jde o chirurgický zákrok, při kterém se zmenší objem žaludku a odstraní se buňky zodpovědné za vylučování „hormonů hladu“. Jedná se tedy o operaci malého rozsahu, kterou chirurgové provádí laparoskopicky. Po operaci zůstanou pacientovi na břiše pouze malé jizvičky.
„Tímto způsobem se odstraní přibližně 80 procent objemu žaludku a jeho zbytkový obsah se zmenší z 300 ml na přibližně 150 až 180 ml. Člověk se zmenšeným žaludkem začne přijímat méně potravy a také se rychleji zasytí, zatímco ostatní funkce orgánu zůstanou beze změny,“ vysvětluje Mojmír Kasalický z Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
Bariatrická operace pomůže i s cukrovkou
Podle jeho slov je prvotním cílem bariatrické operaci redukce hmotnosti a tím i zlepšení metabolického stavu pacienta. A výsledky hovoří jasně. Až u 70 procent pacientů může po bariatrické operaci dojít k vyléčení diabetu II. typu. To však za předpokladu dodržování nastaveného jídelníčku a správného životního stylu.
„Většině pacientů po operaci ustoupí problémy spojené s nadváhou, sníží se jim tlak, zmírní bolesti kloubů a upraví se hodnoty cukru v krvi. V některých případech se dokonce zmírní natolik, že můžeme vysadit léky na léčbu cukrovky,“ říká Martin Haluzík.
To potvrzuje i pacient Martin, který díky operaci zhubnul 60 kg.
„Změnilo se tím hodně. Základní změna je, že nejsem otrokem léků. Dnes beru pouze jeden na snížení tlaku. Před operací jsem užíval devět léků. Změnily se mi i chutě. Dříve jsem navštěvoval restaurace s rychlým občerstvením, dnes mi smažená jídla vůbec nedělají dobře,“ vypráví Martin.
Bariatrická operace několika způsoby
Upravit žaludek obéznímu pacientovi mohou chirurgové vícero metodami. Zatímco před několika lety u nás byla preferovaná takzvaná bandáž žaludku [umístění kroužku na žaludek], dnes se podle lékařů od této metody spíše ustupuje. Zjistilo se totiž, že po deseti letech se pacienti vrací ke své původní váze, protože se s úpravou naučili žít.
„Žádná metoda úpravy žaludku není ideální. Některé postupně mizí, některé naopak narůstají. Dnes je nejpopulárnější metoda a ve světě se nejčastěji používá takzvaná sleeve resekce žaludku,“ vysvětluje Mojmír Kasalický.
Podle něj tvoří tato metoda více než 60 procent ze všech bariatrických operací současnosti. Principem této úpravy je, že se nenávratně odstraní velká část žaludku [80 až 85 %]. Tím se změní objem žaludku, sníží se hladina ghrelinu a pacient má menší chuť k jídlu. Navíc bylo i zjištěno, že se takto upravený žaludek rychleji vyprazdňuje.
Jinou metodou je takzvaný žaludeční bypass, kdy se z horní části žaludku vytvoří kapsa, přemostí se tenké střevo a žaludek se vyřadí z pasáže stravy. Z žaludku teče pouze žaludeční šťáva. Při této metodě se část žaludku neodstraňuje, ale jeho část je takzvaně vyřazena z provozu a neúčastní se na trávení. I tato metoda je podle lékařů úspěšná při redukci hmotnosti a následně vede ke zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta. V některých případech dochází dokonce k remisi diabetu 2. typu.
„Pokles hmotnosti ve třech letech je výrazný a trvalý. Klinický i metabolický stav se zlepšuje u většiny pacientů,“ říká Mojmír Kasalický.
U extrémně obézních pacientů mají lékaři dokonce možnost druhého zákroku a tou je operativně přerušit dvanácterník. Tento zákrok je však pouze pro pacienty, u kterých k redukci nestačila první metoda úpravy žaludku.
Kde si nechat „upravit“ žaludek
Úpravu žaludku v Česku zajišťuje celkem 15 specializovaných pracovišť. Operace je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Ne však každý pacient je ale pro tento typ operace vhodný. Základním kritériem pro doporučení operace je, aby měl pacient BMI nad 35 a k tomu některé přidružené problémy, kterými jsou diabetes, vysoký krevní tlak, bolest kloubů a zad. Při posuzování lékaři hodnotí i psychickou kondici pacienta.
S předpokládaným nárůstem obézních lidí lékaři odhadují, že porostou i počty vykonaných bariatrických operací. Podle statistických údajů se tak už i dokonce děje. Zatímco v roce 1999 chirurgové provedli v České republice celkem 170 bariatrických operací, v roce 2006 už jich bylo 586 a v roce 2008 bezmála 800. V současnosti provedou lékaři bariatrickou operaci u zhruba dvou tisíců pacientů ročně.
Podle odborníků je však i přes rostoucí počty vykonaných bariatrických operací tento druh účinné léčby málo využívaný. Důvodem jsou pochybnosti některých lékařů i pacientů k operativnímu výkonu, který podle nich není nezbytně nutný. Dalším důvodem jsou omezení v úhradách ze strany zdravotních pojišťoven. Každé pracoviště, které bariatrické operace zajišťuje, má totiž pevně dané limity úhrad ze strany zdravotních pojišťoven. Proto se v praxi často stává, že na konci roku už zařízení bariatrické operace z důvodu vyčerpání těchto limitů neprovádí.
Veronika Táchová
