Novou koncepci dotací na rezidenční místa pro mladé lékaře vypracovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Chce finančně více podpořit mladé lékaře v průběhu specializačního vzdělávání, ale i více motivovat zdravotnická zařízení mladé lékaře vzdělávat. Jedním z cílů změn je zvýšit počty lékařů v regionech.
Koncepce je zahrnuta do novely zákona o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Ta akorát míří do meziresortního připomínkového řízení.
„Současný stav má celou řadu nedostatků, přičemž základní nedostatek je, že současný stav rezidenčních míst nereflektuje stav v jednotlivých regionech České republiky,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Novela zákona proto podle něj přináší zásadní změny v oblasti vzdělávání lékařů. Ministerstvo například navrhuje, aby dotace na vzdělání „šla“ za lékařem, nikoli za poskytovatelem zdravotní péče.
„V letošním roce máme na rezidenční místa připraveno téměř 750 milionů korun. Předpokládáme, že s novou koncepcí se roční výdaje zvýší na 880 milionů ročně. Pokud vše půjde dobře, nová koncepce by mohla začít platit od ledna příštího roku,“ upřesňuje ministr.
Větší část dotace bude pro mladé lékaře
Ministerstvo zdravotnictví v návrhu rozděluje finanční podporu rezidentů do třech úrovní, a to v závislosti na územním regionu, ve kterém bude lékař působit. Finanční podpora se dále rozděluje na podporu všeobecného lékařství a ostatních oborů.
- pásmo se standardní mírou potřebnosti
- pásmo s rizikovou mírou potřebnosti
- pásmo s vysoce rizikovou mírou potřebnosti
Podle návrhu bude u všeobecného lékařství 80 procent dotace směřovat na plat lékaře. Zbývajících 20 procent na úhradu poplatků za povinné kurzy, stáže a odměnu školiteli.
„Nejvyšší dotace ve třetím pásmu potřebnosti bude na jednoho rezidenta ze strany ministerstva 66 525 korun měsíčně,“ vysvětluje náměstek ministra Roman Prymula.
Podpora ostatních oborů je ze 100 procent složena z příspěvku na mzdu nebo plat rezidenta a odměny školiteli ve výši pěti tisíc korun. Tato dotace v sobě již obsahuje odměnu školiteli ve výši pěti tisíc korun. Přitom kraje jako poskytovatelé zdravotní péče budou mít povinnost spolufinancovat náklady na mzdu nebo plat. Nejvyšší dotace ve třetím pásmu potřebnosti tak bude na jednoho rezidenta 35 480 korun měsíčně.
„Od nové podoby finanční podpory specializačního vzdělávání si i slibujeme, že budeme motivovat poskytovatele vzdělávat mladé lékaře. Proto počítáme s finanční odměnou školiteli ve výši pět tisíc korun, u praktického lékaře v tom nejpotřebnějším pásmu to může být až devět tisíc korun,“ upřesňuje Roman Prymula.
Novela reaguje na nedostatek praktických lékařů
V nové koncepci je podle ministra kladen velký důraz na podporu praktických lékařů, kteří jsou nejrychleji stárnoucí skupinou lékařů. A proto je podle něj nutné mladé lékaře motivovat k tomu, aby si zvolili právě tento obor. V návrhu ministerstvo počítá, že vzdělání praktického lékaře na rezidenčním místě v nejproblematičtější lokalitě podpoří dotací ve výši až 66 tisíc korun měsíčně. Má to však své podmínky. Čerpáním dotace se lékař zaváže, že v daném regionu také nějakou dobu zůstane.
„Vnímáme jako férové od lékaře, který využije program rezidenčních míst, požadovat příslib, že v daném regionu zůstane stejný počet let, co pobíral dotaci. Nikoho k ničemu nenutíme, jedná se o dobrovolný program a je zcela na rozhodnutí mladého lékaře, zdali program využije,“ vysvětlil princip dotace náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.
Lékař podle něj přitom nemusí zůstat pouze na stávajícím místě. Jde o to, aby zůstal stanovenou dobu v jakémkoliv zdravotnickém zařízení, podstatný je však region, pro který čerpal finanční podporu. Ministr současně zdůraznil, že v rámci reformy primární péče dochází také k rozšíření kompetencí praktických lékařů a posílení jejich role v systému, čímž se tento obor stane více atraktivní. Jak z hlediska rozšíření působnosti, tak úhrad za výkony.
Novelu zákona, která významně navyšuje příspěvky pro začínající lékaře, vítá i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle jeho slov jsou dnes rezidenční místa zásadním nástrojem pro generační obměnu. Přitom není v ekonomických možnostech praktického lékaře financovat specializaci mladého kolegy. Většina praktických lékařů tak dnes dle jeho slov přichází do oboru právě cestou rezidenčních míst.
„Jsem rád, že se cíleně pracuje s dostupností péče v regionech. Pokud ministerstvo zohlední ochotu lékaře odejít do méně atraktivní oblasti, tím že mu poskytne lepší finanční podmínky, považuji to za rozumný krok. To, že za výhodnější podmínky požaduje závazek lékaře po určitou dobu zůstat v daném regionu, je pochopitelné,“ tvrdí Petr Šonka.
Novelu vítají i zástupci krajů
Novou koncepci dotací pro mladé lékaře ocenil i náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Martin Gebauer [ANO]. Ten věří, že nový koncept zabrání stárnutí lékařů a motivuje mediky rozhodnout se právě pro obor primární péče.
„V Moravskoslezském kraji je ta potřeba praktických lékařů skutečně velká, takže pro nás, jednoho z nejpostiženějších regionů, má tato koncepce obrovský význam,“ říká.
K novému systému rezidenčních míst se pozitivně vyjádřil i náměstek pro zdravotnictví hejtmana Ústeckého kraje Stanislav Rybák [KSČM]. Podle jeho slov má i severočeský region problém s dostupností primární zdravotní péče.
„Ulehčí to nepochybně kraji, a i řada obcí a měst to určitě přivítá, protože samy činí maximum pro to, aby mladé lékaře přilákaly. Vážím si toho, že ministerstvo program rozvrhlo podle potřeb regionů,“ vysvětluje
Podpora zamíří k cca 500 lékařům
Novela řeší i současný problém, kdy lékař na rezidenčním místě vzdělání často nedokončil a peníze tak nebyly vynaloženy efektivně. Ministerstvo proto nově navrhuje, aby lékař, který se v posledních pěti letech na rezidenčním místě vzdělával a vzdělání nedokončil, nebude moci znovu do programu nastoupit. Tím by se měla podpořit prestiž daného programu.
MZ ČR předpokládá, že ročně podpoří 300 rezidentů ve specializačním vzdělávání a 200 rezidentů v základním kmeni. V roce 2018 bylo podpořeno 415 a loni 310 mladých lékařů.
–VRN–
