Lékařská posudková služba má problémy s personálem. Třetině současných posudkových lékařů je přes 70 let. Zhruba 90 % pak přes 60 let. A to za situace, kdy posudkoví lékaři chybí a problémy jsou i s kvalitou služeb, které poskytují.
Vyplynulo to z jednání sněmovního sociálního výboru. Lékařské posudkové službě [LPS], která hodnotí zdravotní stav žadatelů o příspěvky či invalidní důchody, hrozí v příštích letech personální krize. Podle náměstkyně Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] Kateřiny Jirkové vyřizování posudků kvůli příspěvkům na péči či na pomůcky trvá v průměru tři měsíce, odvolání pak dalších pět měsíců.
„Při posuzování v komisích u odvolání se blížíme v průměru ke 150 dnům místo dřívějších 185. Vím, není to žádná sláva. Děláme, co můžeme. Doba správních řízení u nepojistné agendy [příspěvky na péči či na pomůcky, pozn. red.] je mezi 90 a sto dny. Nevím, jestli je další zkracování reálné,“ uvedla Kateřina Jirková s tím, že zásadní je dostat do posudkové služby více pracovníků.
Praxe přitom ukazuje, že služby posudkových lékařů nejsou veřejností vnímány jako zrovna ty nejlepší. Problém jsou již zmíněné dlouhé čekací lhůty, zastaralé předpisy a vyhlášky, penzijní věk posudkových lékařů, ale i neochota zabývat se potřebami pacienta. Což potvrdil i průzkum spolku Amelie, jenž se zaměřuje na pomoc onkologickým pacientům.
„Průzkum ukázal, že současná kondice tuzemské posudkové služby nevyhovuje potřebám pacientů ani samotných lékařů. Lidé u posudkových lékařů cítí často bezmoc,“ uvedla ředitelka spolku Amelie Michaela Čadková Svejkovská.
Žadatelé o příspěvky si stěžují
Na LPS a dlouhé vyřizovací lhůty si dlouhodobě stěžují žadatelé o posouzení. Stížnosti dostává i Národní rada osob se zdravotním postižením [NRZP].
„Vůbec nenastává zlepšení. Je to pořád stejné. Na vyřízení se čeká podstatně déle, než ministerstvo říká,“ uvedl šéf rady Václav Krása.
Popsal případ, kdy vozíčkář v Praze loni v listopadu požádal o příspěvek na stropní závěsné zařízení, zatím nedostal žádnou odpověď a řízení nezačalo.
„Dostáváme různé dopisy a postup je někdy nepochopitelný. Proč se dělá posouzení u lidí bez nohou,“ ptal se Václav Krása.
Lékařská posudková služba se blíží rozvalu
S nedostatkem lékařů se Lékařská posudková služba potýká dlouhodobě. Ministerstvo práce a sociálních věcí v minulosti navrhovalo, aby část agendy převzali praktici. Ti to však odmítli. Resort zavedl organizační opatření a prosadil navýšení platu i odměny.
„Ten problém je stále stejný. A ten problém je, že ti lidé prostě nejsou,“ uvedl nedávno politický náměstek ministryně práce a sociálních věcí Robin Povšík [ČSSD].
Problém podle něj přitom ani nejsou peníze, protože posudkoví lékaři jsou dle jeho slov dobře ohodnoceni.
„Problém je s kvalitou. A související problém je to, že když nekvalitního lékaře vyhodíte, tak ho prostě nemáte kým nahradit,“ vysvětlil.
Jeho slova potvrzují i statistiky. LPS loni vypracovala přes 422 600 posudků. Na jeden lékařský úvazek jich tak připadlo 115 měsíčně.
V okresních správách sociálního zabezpečení [OSSZ] bylo ke konci loňska 252 míst lékařů. V centrální České správě sociálního zabezpečení [ČSSZ] 29 a na ministerstvu 27. Potřeba by bylo ještě asi 80 pozic.
Ve věku mezi 60 a 69 lety je asi 170 posudkových lékařů. Více než 70 let je pak stovce lékařů. Podle údajů MPSV je průměrný věk posudkového lékaře 62 let a samo ministerstvo označuje tento stav za personální krizi a zmiňuje nutnost obměny asi 150 lékařů.
Řešením by mohli být asistenti
Zástupci MPSV výboru navrhli opatření k řešení situace. Část práce lékařů by mohli převzít asistenti. To by mohly být podle plánu MPSV zdravotní sestry, záchranáři, ergoterapeuti či porodní asistentky po vyškolení. MPSV loni v listopadu požádalo o akreditaci pro vzdělávací program posudkového lékařství, dostat by ji mohlo do pár týdnů. Zkrátit by se mohla také posudková příprava lékařů. Podle některých členů výboru ale tato opatření nestačí.
„Hasíme oheň, který se někdy rozhoří a někdy jen doutná. Je tu obrovský potenciál, že se stane neuhasitelným. Obávám se, že během dvou až pěti let budeme mít LPS v krizi,“ řekl poslanec Vít Kaňkovský [KDU-ČSL].
Podle něj chybí motivování lékařů, aby se do LPS hlásili. Navrhuje, aby část agendy zpracovávali dohodnutí lékaři jako u komerčních pojišťoven.
Poslanec vládního hnutí ANO David Kasal naopak uvedl, že pokud by lékaři věděli, že výdělek je kolem 65 000 korun měsíčně, mohli by mít o práci zájem.
„Řada lékařů v nemocnicích má zdravotní problémy a nemůže stát na operačním sále. Pokud budou dobře informováni, že je to dobře placeno, relativně rychle můžeme polovinu lidí najít,“ vysvětlil David Kasal.
Podle místopředsedkyně výboru Olgy Richterové [Česká pirátská strana] by pomohlo elektronické zpracování a sdílení dokumentů mezi úřady.
Ano je to opravdu neskutečné.Mam přiznaný 1.stupen a přesto že můj zdravotní stav je takový že nemohu pracovat mám obrovské bolesti celého těla jsem unavená celé dny beru spoustu léků doma dělám jen to nejnutnější a s přestávkami tak vyšší stupeň nedostanu a má to vliv na měsíční výdaje a i na důchod starobní je to tak stresující že posud.lekar rozhoduje o vašem životě.Po posouzení posledně jen po telefonu byl covid vám přijde jenom dopis.ani nečekali na všechny zprávy od odborných lékařů.je to situace kdy jste moci jednoho člověka a po tomto jejich rozhodnutí jsem byla vždy na tom tak že nechcete žít že vaše situace je taková že jste nemocní a ještě nemáte z čeho žít tak proč,? posudek ovlivní váš život a přístup nezájem a ponížení zoufalost…kdo v té situace nebyl nepochopi