Další studium po absolvování lékařské fakulty podle mladých lékařů komplikují průtahy Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. To v současné době obnovuje akreditace pro nemocnice, které jim umožňují školit mladé lékaře. Mnohé je ale zatím nemají, což brání studentům přihlásit se ke zkoušce. Ministerstvo navrhuje změnu zákona, která má být účinná od 1. července.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula včera [19.2.] členům sněmovního zdravotnického výboru oznámil přípravu návrhu zákona, který by řešil absenci akreditací pro některé nemocnice, na některých pracovištích. Studenti by se pak mohli ke zkoušce přihlásit i v případě, že akreditace nemocnici, ve které působí, nebyla udělena. To znamená – mohli by složit zkoušku na jiných pracovištích.
Akreditace pro nemocnice je problém
Udělením akreditace se podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb., získává oprávnění k uskutečňování vzdělávacího programu nebo jeho části zejména pro obor specializačního vzdělávání [§ 55] zpracovaný na základě vzdělávacího programu zveřejněného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR. Obory specializačního vzdělávání jsou stanoveny Nařízením vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí.
S akreditacemi přitom často bojují zejména malé nemocnice nebo ty nemocnice, které se zároveň potýkají s personální nouzí. Nemohou-li kvůli absenci akreditace nabídnout mladým lékařům složení atestace, mladí lékaři do nich nenastoupí, čímž se jejich personální nouze ještě více prohloubí. Akreditaci tyto pracoviště přitom často nemohou získat, protože nenaplňují podmínky potřebné šíře provozovaných lékařských specializací či počtu výkonu [např. porodů, anestezií]. A to právě například z důvodu personální nouze.
Postgraduální vzdělávání jako gól do vlastní brány
Ale nejde jen o akreditace od ministerstva. Na současných podmínkách uzavírání zkoušek pro specializovanou způsobilost pro mladé lékaře se významnou měrou podílely odborné lékařské společnosti a Česká lékařská komora [ČLK]. Ta je za jeho podobu velice často kritizována jak ze strany ředitelů nemocnic, tak samotných lékařů.
„Je třeba říci, že za současné problémy neleží odpovědnost zdaleka jen na ministerstvu. To proto, že systém vzdělávání mají na starosti sami lékaři, kteří si ho nastavili, tak jak ho nyní mají. My provádíme už jen prováděcí předpisy k jejich systému vzdělávání,“ uvedl před časem pro Zdravezpravy.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Systém funguje následovně: Po šesti letech lékařské fakulty se mladý lékař hlásí ke specializačnímu vzdělávání. To se dále dělí na 19 takzvaných kmenů a 43 specializací. Třicet měsíců studia kmene musí lékař strávit na pracovišti, které má potřebnou akreditaci. Kvůli změně zákona, která sceluje vzdělávání českých lékařů s Evropou, si ji musí obnovit všechny nemocnice. Její podmínky stanoví a udělení schvaluje akreditační komise složená ze zástupců lékařských fakult a odborné komise daného oboru. Do procesu tak promlouvá výkon členů těchto komisí, ale i úředníků na ministerstvu, kteří akreditace schvalují.
„Jsme ve skluzu z hlediska schvalování akreditací, asi největší problém jsou menší a superspecializovaná pracoviště, která nenaplní podmínky pro kmen,“ komentoval dlouhodobě neutěšený stav náměstek ministra Roman Prymula.
MZ ČR chce změnit akreditace pro nemocnice
Podle náměstka Prymuly chce ministerstvo přijít s návrhem, že by si lékaři mohli doplnit vzdělání na jiném pracovišti. Ministerstvo chce zároveň vyzvat komise, aby zmírnily své podmínky k získání akreditace.
Zpoždění vyřizování akreditací probíral sněmovní výbor už několikrát. Včera promluvili i mladí lékaři, kteří apelovali na urychlené vyřízení, protože si potřebují podat přihlášky ke zkouškám po splnění kmene v jarním termínu. Pracoviště, která je školí, zatím akreditaci schválenou nemají nebo ji kvůli zpoždění několik měsíců neměla.
„Cestou poslaneckého návrhu asi dojde k plošné amnestii [na akreditace, pozn. red],“ uvedl ředitel odboru vědy a lékařských povolání ministerstva Zbyněk Podhrázký.
Problémy jsou podle něj nejen v tom, že odbor má málo úředníků. Některé nemocnice či ordinace si podle něj nepodaly žádosti včas nebo v nich uvádějí nepravdivé informace. V některých oborech se nesešly v usnášeníschopném počtu akreditační komise.
„Nemáme vůči nim žádné sankční nástroje,“ uvedl ředitel odboru.
Mladí lékaři věc kritizují dlouhodobě
Mladí lékaři chaos, který dlouhodobě v ČR atestační vzdělávání provází, kritizovali již loni.
„Nedivme se, že v naší FB skupině 5 100 mladých lékařů stále sílí hlasy o důvodech proč odejít do zahraničí či ze zdravotnictví. A ano, vážení, důvodem číslo jedna nejsou peníze, ale [ne]kvalita vzdělávání,“ uvedla již loni místopředsedkyně spolku Mladí lékaři Martina Žižlavská ve své zprávě Lékařů je nedostatek. Atestační vzdělání je jim ale znemožněno.
Akreditace pro nemocnice kritizují i ředitelé nemocnic. Upozorňují na to, že jedním z důvodů, proč u některých českých nemocnic panuje problém sehnat lékaře, je právě i současný systém postgraduálního vzdělávání.
„Mnoho nemocnic se potýká s tím, aby vůbec získaly akreditaci k vzdělávání lékařů. A ty, které ji mají, to znamená zase ty velké fakultní, zase nezvládají vzdělávat to obrovské množství absolventů, které k nim chodí,“ uvedl na nedávné konferenci Zdravotnictví 2020 například někdejší ředitel Fakultní nemocnice Brno [FN Brno] Roman Kraus.
„Výsledek je ten, že v naší fakultní nemocnici máme vyšší počet školenců než nemocných dětí. To prostě nedává smysl. A také je to zátěž pro nemocnici,“ dodal.
V minulém školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21 tisíc lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2 500. Osm lékařských fakult před navýšením přijímalo zhruba každého desátého až patnáctého zájemce. Ne všichni, kteří splnili podmínky přijímacího řízení, tak z kapacitních důvodů mohli být přijati. V loňském školním roce přijaly fakulty o 20 procent studentů více.
–ČTK/RED–
