Čína změnila výpočet pro statistiky nakažených koronavirem 2019-nCoV a jejich počet skokově vyskočil na více než 60 tisíc osob. Dosud nemoci Covid-19 podlehlo 1 370 lidí. V pevninské Číně si nákaza dosud vyžádala 1 367 obětí. Jednu oběť ohlásily Filipíny, Hongkong a včera nově i Japonsko. O dopadech nákazy a prevencí před ní společně jednali i unijní ministři zdravotnictví.
Čínská provincie Chu-pej, která je považována za centrum epidemie, ve středu potvrdila 242 úmrtí a 14 840 nových případů infekce. S odvoláním na místní zdravotnickou komisi o tom informovala agentura Reuters. Ta navíc dodala, že komise změnila metodu započítávání nakažených, čímž se počet nakažených skokově zvýšil.
„Se započítáním středečních nově diagnostikovaných případů se v Chu-peji nemoc Covid-2019 zjistila u 48 206 lidí a v celé pevninské Číně u 59 805 osob,“ uvedla agentura.
V čínské provincii Chu-pej jsou podle WHO do statistik nakažených nově započítávány i případy, které definitivně nepotvrdily laboratorní testy. Lékaři jsou ale přesvědčeni, že se koronavirem tyto osoby infikovaly. Byly u nich totiž zjištěny zápal plic, horečka, dýchací problémy a jiné typické příznaky onemocnění Covid-19. Podle WHO byly tyto případy nyní zahrnuty do statistiky v nejvíce postižené provincii Chu-pej, a pouze tam. Všude jinde statistiky evidují jen případy, které prokázaly i laboratorní testy.
WHO změnu uvítala, protože umožňuje nakažené v provincii Chu-pej rychleji izolovat a léčit. Zároveň osoby, které s nakaženými přišly do styku, je možné rychleji umístit na pozorování.
Covid-19 a obavy o letní olympijské hry
V Japonsku včera podlehla nemoci Covid-19 žena ve věku mezi 80 a 90 lety. Potvrdil to japonský ministr zdravotnictví Kacunobua Katóa. Jde po Filipínách o druhou oběť nákazy mimo Čínu. Nakažená Japonka žila v prefektuře Kanagawa sousedící s Tokiem.
Japonsko přitom eviduje nejvíce lidí nakažených novým koronavirem mimo Čínu. Celkem 247 případů, z nichž 218 je hlášeno z výletní lodi, jež v karanténě kotví v Jokohamě. Světová pozornost se k Japonsku upírá i proto, že Tokio má od 24. července hostit letní olympijské hry.
„Rád bych znovu ujistil, že neuvažujeme o zrušení nebo odložení her,“ uvedl předseda organizačního výboru Joširo Mori.
Covid-19: Jednání ministrů EU
V Evropě se nákaza dosud rozšířila do Německa, Francie, Itálie, Španělska, Belgie, Velké Británie, Švédska a Finska. Evropské úřady registrují přes čtyři desítky infikovaných [na obrázku je mapa zemí, kam se nákaza již rozšířila, pozn. red.]
Včera se kvůli koronaviru způsobující nemoc Covid-19 sešli ministři zdravotnictví zemí EU na mimořádném jednání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele [EPSCO] v Bruselu.
Mimořádné jednání bylo svoláno chorvatským předsednictvím Rady EU. Shodli se na tom, že by Evropa měla postupovat jednotně a vyměňovat si průběžné informace. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] k situaci přistupuje Česká republika od začátku zodpovědně a opatření, která od konce ledna přijala, odpovídají jak doporučením WHO, tak i úzké komunikaci mezi státy EU.
„Situaci, která se samozřejmě vyvíjí každým dnem, neustále mapujeme a vyhodnocujeme rizika pro občany. Z dnešního jednání jednoznačně vyplynulo, že ochrana občanů je prioritou pro všechny ministry zdravotnictví EU,“ uvedl.
K dnešnímu dni otestovala Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu v ČR 74 vzorků s podezřením na koronavirus. Všechny s negativním výsledkem.
Obavy o dodávky léků
Ministr Adam Vojtěch na jednání otevřel otázku zajištění udržitelnosti dodávek léků a zdravotnických technologií.
„V současné době probíhá třetina globální produkce léčiv v Číně. Nejen koronavirus, ale i poslední dobou častější výpadky léků na evropském trhu, nám ukázaly, že by Evropa měla být v tomto směru více soběstačná,“ upřesnil.
Navázal tak na předchozí snahy České republiky na půdě EU a V4 na tento problém upozornit. Ze strategického pohledu vyjádřila většina přítomných zástupců evropských zemí nutnost situaci změnit. Poměrně výrazná produkce léků je nyní koncentrována v Číně a podobné situace v budoucnu mohou zapříčinit omezení výroby v daných oblastech. Mohly by mít pak za důsledek, že Evropa nebude mít dodávky léků.
„Toto považuji za otázku národní bezpečnosti. Evropská komise by se měla snažit přilákat výrobu esenciálních léčiv či látek pro výrobu léčiv zpět na evropský trh,“ zdůraznil ministr.
Na jednání se probíral i návrh Německa, aby státy kontrolovaly, odkud přijíždí lidé z třetích zemí. Případně i monitorovaly jejich kontakty, kdy byl daný člověk v Číně, s kým se setkal.
„Je to také možnost, zavedení vstupních dotazníků pro pasažéry třetích zemí zvážíme,“ uvedl ministr.
Zmínil i pomoc Číně ve výši 10 milionů korun, kdy jedna část ve výši cca čtyř milionů korun bude poskytnuta ve formě zdravotnického materiálu, a zbylých šest milionů korun bude poukázáno Světové zdravotnické organizaci mimo jiné i na financování výzkumu.
Stav nouze kvůli ebole
WHO přitom neřeší jen problém s nemocí Covid-19 v Číně. Včera [13.2.] o tři měsíce prodloužila globální stav nouze, který kvůli šíření viru ebola na východě Konga. Ten vyhlásila loni v červenci. Epidemie sužuje středoafrickou zemi od srpna 2018, od té doby se ebolou nakazilo přes 3 400 lidí a více než 2 200 jich zemřelo.
„Dokud se v tak nebezpečné a nestabilní oblasti, jako je východ Konga, nachází alespoň jeden případ eboly, stále zde existuje nebezpečí velké epidemie,“ odůvodnil rozhodnutí odborné komise šéf WHO Tedros Adhanom Gebreyesus.
Riziko šíření nákazy je však nejvyšší národně a regionálně, globálně je nízké, upozornil. Boj s nemocí v Kongu značně komplikuje působení ozbrojených milic, které napadají zdravotníky i civilní obyvatelstvo. Od února roku 2018 bylo kvůli násilí přes půl milionu lidí donuceno opustit domovy, což úřadům ztěžuje kontrolu šíření vysoce nakažlivé eboly. Kongo navíc postihla i epidemie spalniček. Ta si jen za loňský rok vyžádala přes šest tisíc životů, tedy téměř třikrát více než ebola.
–ČTK/RED–
