Výbor pro zdravotnictví na svém včerejším [5.2.] 55. zasedání doporučil Sněmovně ke schválení návrh zákona, jenž upravuje volby do orgánů zaměstnaneckých a oborových zdravotních pojišťoven. Doporučil i návrh zákona o ochraně veřejného zdraví, který ukládá, aby funkci Hlavního hygienika ČR zastával lékař se specializací v daném oboru. Ale jenom tím to nekončilo.
Na úvod jednání Výboru pro zdravotnictví vystoupila Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. Ta poslance seznámila s aktuálními informacemi kolem šíření koronaviru 2019-nCoV. Uvedla, že ČR je připravena v případě rozšíření nákazy na naše území postupovat podle k tomu určené metodiky.
Předsedkyně výboru Věra Adámková [ANO] se doptala přítomného ministra Adama Vojtěcha [za ANO], zda je ve věci koronaviru ve spojení s ostatními evropskými ministry zdravotnictví. Tak, jak to doporučuje Světová zdravotnická organizace [WHO]. Ministr ji ubezpečil, že je. Dodal, že tento pátek by se měla uskutečnit telekonference ministrů zdravotnictví, jíž se bude účastnit.
„V řešení je i případné svolání Rady ministrů zdravotnictví zemí Evropské unie,“ upřesnil.
Způsob volby do orgánů zdravotních pojišťoven
Výbor pro zdravotnictví jako garanční výbor pak projednal vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR [VZP ČR], ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Konkrétně pak pozměňovací návrh Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR], který, bude-li schválen, umožní do orgánů zdravotních zaměstnaneckých a oborových pojišťoven volit i samotné pojištěnce dané pojišťovny z řad zaměstnanců. A to v režimu, kdy jednu třetinu členů představenstva nebo dozorčí rady zdravotní pojišťovny vybere vláda, druhou třetinu zaměstnavatelé, a ta třetí by měla být volena právě z řad klientů pojišťovny, respektive zaměstnanců. Zaměstnanců z toho důvodu, že odvádějí ze své mzdy odvody na zdravotní pojištění. Podmínka pro jejich kandidaturu je, že musí mít 50 souhlasných podpisů se svou nominací od 50 klientů, pojištěnců dané zdravotní pojišťovny. Toto neplatí pro osoby samostatně výdělečně činné [OSVČ]. Ti patří do skupiny, kterou volí zaměstnavatelé.
Věra Adámková se v této věci otázala ministra Vojtěcha, zda návrh ministerstva nediskriminuje takzvané státní pojištěnce [např. seniory a matky na mateřské, pozn. red.]. To proto, že nemohou být v rámci skupiny zaměstnanců voleni do orgánů zdravotních pojišťoven. A to z toho důvodu, že neodvádějí peníze na zdravotní pojištění. Ministr jí ubezpečil, že v této věci nejde o diskriminaci a odvolal se na to, že návrh byl připravován na základě dřívějšího nálezu Ústavního soudu. V následující diskuzi s poslanci dodal, že státní pojištěnce v orgánech zastupuje Vláda ČR. Ve stejném duchu vystoupili při diskuzi i zástupci zaměstnavatelů a odborů. Ti uvedl, že například matky na mateřské mají „linku“ na svou zdravotní pojišťovnu prostřednictvím svých zaměstnavatelů.
Jak poznat pojištěnce
Poslankyni Aleně Gajdůškové [ČSSD] v této věci nebylo jasné, jak někdo v případě, že bude chtít kandidovat do orgánu zdravotní pojišťovny, zjistí, kdo jsou další pojištěnci dané zdravotní pojišťovny. To proto, aby od nich získal souhlasných 50 podpisů. Doptávala se, zda toto není bariéra. Ministr Adam Vojtěch uvedl, že toto bariéra není. Dodal, že je navíc jen správně, když ten, kdo chce kandidovat, v této věci vyvine aktivitu. To znamená, že si dle jeho slov třeba udělá nějakou kampaň na sociálních sítích.
„Jinou věcí by samozřejmě bylo, pokud bychom stanovili, že takový člověk musí mít deset tisíc souhlasných podpisů,“ upřesnil ministr.
Kdo je pojištěnec dané pojišťovny lze dle jeho slov navíc odvodit od zaměstnavatelů, kteří jsou v dané pojišťovně zastoupeni, ale třeba i pacientských organizací. V následující debatě pak odmítl, že by se návrh jakýmkoli způsobem vztahoval k případnému budoucímu slučování zdravotních pojišťoven. Stejně tak odmítl obavy poslance Davida Kasala [ANO], aby schválení návrhu nevedlo k tomu, že se některá zdravotní pojišťovna vymkne kontrole.
„Náš návrh zachovává tripartitní řešení. Tedy třetinu členů navrhuje vláda, třetinu zaměstnavatelé, třetina je složena ze zaměstnanců, pojištěnců. To, že by se zdravotní pojišťovny vymkly kontrole, tak není reálné,“ řekl ministr.
Podporu návrhu MZ ČR na jednání vyjádřili i zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR], Hospodářské komory ČR [HK ČR] a prostřednictvím předsedy Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislava Friedricha i zaměstnanecké a oborové zdravotní pojišťovny.
Ladislav Friedrich uvedl, že dvě zdravotní pojišťovny jsou do konce roku schopny zvolil si členy do svých orgánů dle nového způsobu. Zároveň také úspěšně apeloval na poslance, aby z návrhu odstranili doplňující návrh o střetu zájmů členů orgánů zdravotních pojišťoven poslance Petra Třešňáka [Česká pirátská strana]. To proto, že v praxi není potřeba. Poslanci následně podobu zákona, jak ho navrhlo MZ ČR, ve svém usnesení doporučili Sněmovně ke schválení. A to již ve třetím čtení.
Schvalování pojistných plánů pojišťoven
Bod v rámci schvalovaného zákona o zdravotních pojišťovnách, kde Výbor pro zdravotnictví odmítl návrh MZ ČR, byl, aby pojistné plány zaměstnaneckých a oborových zdravotních pojišťoven schvalovala vláda, nikoliv poslanci. Zástupci MZ ČR v této věci argumentovali, že pojistné plány zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven jsou schvalovány s ročním i delším zpožděním. Zdravotní pojišťovny pak musejí pracovat v rozpočtovém provizoriu.
Výbor pro zdravotnictví to odmítl. A to i přesto, že ministr Adam Vojtěch v této věci upozornil na současnou praxi, kdy pojistný plán VZP ČR schvaluje vláda, zatímco pojistné plány ostatních zdravotních pojišťoven Poslanecká sněmovna. Proti návrhu se ale ostře ohradila Věra Adámková.
„Je potřeba, aby poslanci viděli do zdravotnictví. Kdykoliv jakákoliv zdravotní pojišťovna předloží svůj pojistný plán, členové zdravotnického výboru se mu mohou přednostně věnovat,“ zdůraznila.
Podporu našla i u svých kolegů. Podle nich je jenom dobře, pokud se budou pojistné plány pojišťoven řešit ve Sněmovně. Silný souhlas s tím v diskuzi vyjádřil poslanec Petr Třešňák i zpravodaj zákona Kamal Farhan [ANO], který nedoporučil tento návrh schválit.
Očkování proti meningokoku
Další bod, který Výbor pro zdravotnictví řešil, byl návrh, který předložila poslankyně Andrea Brzobohatá [ANO]. Ta navrhla, aby do vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, bylo přidáno ustanovení, které uloží zdravotním pojišťovnám povinnost hradit očkování proti meningokoku u dětí do jednoho roku. I tento návrh zákona poslanci zdravotního výboru projednávali jako garanční výbor.
„Svůj návrh beru jako takový první výkop v této věci. Pokud jsou nyní zdravotní pojišťovny ochotny toto očkování hradit, měli bychom toho využít. Následně můžeme zahájit debatu o úhradě očkování proti meningokoku u mládeže,“ uvedla Andrea Brzobohatá s tím, že by jistě bylo lepší, když by toto ustanovení bylo dáno do novely Zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění [Pozn. red.: Novela zákona se nyní vrátila zpět na MZ ČR po mezirezortním připomínkovém řízení, jak uvedl ministr Adam Vojtěch.]
„Ale je otázka, kdy tento zákon bude schválen, proto bych toto ustanovení ráda prosadila již nyní,“ vysvětlila poslankyně.
V případě, když bude toto očkování komplexně doplněno [pro děti i mládež, pozn. red.] do zákona o veřejném zdravotním pojištění, tento zákon vyruší nyní navržený návrh.
Když ožije i Výbor pro zdravotnictví
Poslankyně Olga Richterová [Česká pirátská strana], zpravodajka zákona, uvedla, že u normy došlo k významnému zlepšení, když byl věk u malých dětí rozšířen z šesti měsíců na jeden rok.
„V případě krátkého časového limitu by hrozilo, že by rodiče nechali děti očkovat i v momentě, kdy by nebyly zcela zdravé,“ upřesnila důvod.
Poslanec David Kasal [ANO] se v této věci ptal, proč návrh nemíří na mládež, která je meningokokem ohrožena mnohem více.
Poslanec Rostislav Vyzula [ANO] uvedl, že hrazené očkování proti meningokoku je dobrá myšlenka, ale současný návrh se mu zdá nesystémový. Zvlášť, když je omezen pouze na děti do jednoho roku. A navíc za situace, kdy část očkování pojišťovny již hradí ze svých fondů prevence.
„Jinak s tou myšlenkou ale souhlasím,“ vyslovil se.
Poslanec Julius Špičák [ANO] uvedl, že mu chybí vědecké argumenty pro důležitost plně hrazeného očkování proti meningokoku. Postrádal i vyjádření finančních dopadů do rozpočtů zdravotních pojišťoven. Poslanec Jiří Mašek [ANO] by rád, aby se očkování vztahovalo i na starší děti.
Za MZ ČR, které se na návrhu podílelo, se vyjádřil náměstek Roman Prymula. Ten uvedl, že návrh na úřadu připravovali do zákona o veřejném zdravotním pojištění, ale u něj nemají jistotu, kdy bude schválen.
„My tento návrh diskutujeme s pediatrickou obcí a jsme jednoznačně za to, aby toto očkování bylo zařazeno do očkovacího kalendáře. Těch očkovacích priorit máme ale samozřejmě více. Diskutujeme klíšťovou encefalitidu, rotavirové infekce, zmíněného meningokoka a další,“ uvedl.
Jak je to s meningokoky
Zároveň vysvětlil, v čem se liší očkování pro malé děti a mládež. Zatímco meningokok kategorie typu B je problém malých dětí, meningokok kategorie C postihuje mládež. Liší se tedy typy vakcín. A i to vysvětluje, proč návrh nyní míří pouze na děti do jednoho roku.
„Pojišťovny vakcinaci neplatí, některé platí jednu dávku, ale jsou tam tři dávky. V ideálním případě by bylo vhodné očkovat i mládež proti meningokoku kategorie C, ale to je velice finančně náročné,“ vysvětlil.
Debata o meningokoku zaujala i poslance Bohuslava Svobodu [ODS]: „Když by bylo po mém, tak já bych podpořil návrh kolegyně Brzobohaté, ale ptám se, proč tuto věc neřešíme komplexně. Proč hrazenou vakcinaci nerozšíříme i o mládež. Můj návrh je, abychom tuto diskuzi rozšířili a třeba se k ní i vrátili.“
Poslankyně Brzobohatá jeho slova kvitovala, ale také řekla: „Kdo chce moc, nemusí dostat nic. Nyní máme příležitost s touto věcí. A já určitě budu v této iniciativě pokračovat dál.“
Náměstek ministra Roman Prymula na dotaz poslanců upřesnil, že na onemocnění meningokokem u malých dětí připadají tři až čtyři úmrtí ročně. Avšak ani to podle něj nemusí být pravidlo.
„Někdy to může být i jedno nebo dvě úmrtí,“ vyjádřil se.
Poslanci se při hlasování o změnách v zákonu o ochraně veřejného zdraví k tomuto návrhu z pozice garančního výboru vyjádřili kladně. Celkově pak doporučili ke schválení změny v zákonu o ochraně veřejného zdraví. Jednou z nich přitom je i to, že pozici Hlavního hygienika musí vykonávat lékař s jasně danou specializací.
Více: Přijde po lex Babiš i lex Eva Gottvaldová?
Další body jednání
Mezi další body jednání, které se na sněmovním výboru řešily, patřil převod referenční laboratoře v Karlových Varech pod Státní zdravotní ústav [SZÚ] v Ústí nad Labem. Velká debata byla věnována otázce povinného očkování a jeho kontroly u dětí účastnících se škol v přírodě a zotavovacích akcí. Zrušit očkování jako podmínku pro přijetí do dětských skupin a soukromých mateřských škol výbor nepodpořil. Jako nepřiměřený poslanci považují i vládní návrh, aby očkování bylo nově povinné také v dětských koutcích a mateřských centrech.
Vládní novela ale má kvůli požadavkům EU i zpřísnit kontroly koupališť a solárií. Má rozšířit okruh chemických látek, před kterými bude třeba zaměstnance chránit. Hygienici, kteří kontrolují kvalitu vody v přírodních koupalištích, se budou muset zaměřit i na mnohobuněčné organismy, jež mohou způsobovat například kožní choroby.
Přísnější podmínky zavádí novela také pro provozovatele solárií. Jejich provozování má nově patřit mezi činnosti epidemiologicky závažné, neboť i v nich hrozí poškození zdraví zákazníků v případě neuplatňování zásad provozní hygieny.
Čas poslancům zabralo i odmítnutí návrhu, aby pacienti infikovaní HIV nemuseli mít povinnost o této skutečnosti informovat lékaře. Také se zabývali posuzováním normy proti hluku, která vyplývá z evropské legislativy. Zástupci MZ ČR je informovali o vývoji projektu takzvaných ordinací pro chudé.
K dalším bodům pak patřily i informace o česko-polské spolupráci zdravotnické záchranné služby a doplňování lékařské péče na česko-polské hranici.
„Tato věc je velice důležitá, protože každý rok tam kvůli nevyjasněným vztahům umírají lidé,“ upozornila poslance předsedkyně výboru Věra Adámková.
Ministr Adam Vojtěch poslance informoval, že v této věci běží intenzivní jednání, která ale komplikuje skutečnost, že polská strana vyžaduje finanční spoluúčast na českou stranou navrhovaném řešení.
„To samo o sobě není ani problém. Problematické je to, že zdravotní péči v této věci zajišťují kraje, které musejí uzavřít spolupráci s polskými vojvodstvími,“ upřesnil s tím, že i v této věci dochází k posunu.
K tématu se vyslovil i poslanec Jiří Mašek [ANO]. Ten řekl, že má s danou věcí osobní zkušenost ve městě Náchod.
„Jde o to, aby fungovala komunikace mezi polskými a českými zdravotníky, aby postupovali koordinovaně. Jsou situace, kdy my můžeme mít na místě nehody mnohem dříve než Poláci a obráceně, ale je potřeba se v této věci sladit,“ vysvětlil.
Věra Adámková pak vyjádřila spokojenost, když řekla, že je ráda, že se věci hýbají kupředu.
Lékařská fakulta OU a dotace
Další debata se pak týkala problémů Univerzity Ostrava a Lékařské fakulty OU, která musí kvůli minulým problémům žádat o novou akreditaci. V této věci poslanci vyjádřili rozčarování, proč se jedná o tak složitý a komplikovaný proces. Někteří upozornili na to, že pokud univerzita nestihne včas a úspěšně uzavřít akreditační proces, hrozí velký problém.
Na závěr – před uzavřeným jednáním Výboru pro zdravotnictví PS PČR – zástupci MZ ČR seznámili poslance se stavem čerpání evropských dotací ze strany úřadu. V této věci však poslanci vyjádřili nespokojenost. A to v tom smyslu, že se jim nedostává ucelené informace, zda MZ ČR čerpá peníze z evropských fondů tak, aby se ne konci roku 2022, kdy končí současné programovací období, nedostalo do situace, že nebude mít vyčerpány všechny prostředky, které se mu nabízejí.
Ministr Adam Vojtěch v této věci poslance ubezpečil, že se úřadu daří navyšovat objem vyčerpaných prostředků z evropských fondů.
„Zatímco předloni byly vyčerpány z evropských fondů 2,45 miliardy korun, loni to bylo již 4,67 miliard korun. To je nárůst o 2,22 miliardy korun. A nárůst očekáváme i v letošním roce,“ řekl.
0sm miliard z IROPu na urgentní příjmy
Podle něj je mnoho prostředků čerpáno zejména z Integrovaného regionálního operačního programu [IROP].
„Z něho je hrazen zejména nákup vybavení, IT služby, ale i výstavba akutních psychiatrických klinik v nemocnicích,“ upřesnil.
Z Operačního programu Zaměstnanost [OPZ] jsou podle něj hrazeny hlavně projekty paliativní péče, specializační vzdělávání, dětské skupiny, psychiatrická péče a další.
V souvislosti s čerpáním evropských peněz zmínil i přínos Operačního programu Životní prostředí [OPŽP], ze kterého jsou hrazeny projekty zateplení nemocnic a podobně. Neméně důležité jsou podle něj i projekty podpořené v rámci Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání [OP VVV].
„Co se týče zásadních věcí, tak nyní jednáme v rámci IROPu o osmi miliardách korun, které by měly směřovat na vybudování moderních urgentních příjmů v nemocnicích. Tam se ukazuje, že mnoho nemocnic nesplňuje technické požadavky na moderní urgentní příjmy,“ upřesnil ministr s tím, že jsou to právě urgentní příjmy, které jsou důležitou součástí aktuálních změn ve zdravotnictví.
Daniel Tácha
