Vejce a v nich obsažené látky posilují odolnost proti stresu, úzkostem a únavě. Podle lékařů jsou vajíčka i prevencí očních nemocí, například šedého zákalu. Vejce, a to bílek i žloutek, prospívají dospělým i dětem.
Vzdávat se vajíček kvůli cholesterolu nebo jejich vysoké energetické hodnotě nedává u zdravých lidí smysl. Především pak u dětí a dospělých, kteří nepřijímají vyšší množství cholesterolu či nasycených mastných kyselin v jiné potravě. Vejce totiž obsahují snad všechny vitamíny s výjimkou vitamínu C. Nejvíce je v nich zastoupený vitamín E, který chrání buňky v těle před oxidativním stresem. Mají i kyselinu pantothenovou, která tělu dodává energii a posiluje ho před únavou, vyčerpáním a podporuje mentální činnost.
„Významný je i riboflavin čili vitamín B2, který je ve všech buňkách aktivní při tvorbě energie. Dále přispívá k normální činnosti nervové soustavy, má pozitivní vliv na červené krvinky a metabolismus,“ doplňuje pro Zdravé Zprávy výčet zdraví prospěšných látek obsažených ve vejcích docentka Kamila Míková z Ústavu chemie a analýzy potravin.
Vajíčka, ať už bílek, nebo žloutek, fungují i jako prevence zrakové slabosti. Ovlivňují kvalitu zraku, především vidění za šera a posilují sítnici a pokožku.
Každé vejce má své číslo. Pozná se z něj kvalita i čerstvost vajec
„Vejce jsou také bohatým zdrojem minerálů. Najdete v nich železo, fosfor, draslík a zinek.“ Díky vysoké nutriční hodnotě patří vejce mezi nejhodnotnější potraviny,“ říká docentka Míková s tím, že posilující účinky jmenovaných vitamínů obsažených ve vejcích závisí na množství, v jakém je přijímáme.
Vajíčka udržují zrak ve formě
Vajíčka nemají na jídelníčku chybět i kvůli tomu, že jsou jednou z nejúčinnějších prevencí rozvoje podmíněné makulární degenerace neboli onemocnění centrální sítnice oka. Jde o nemoc, která stojí za úplnou ztrátou zraku až u patnácti procent seniorů. V Česku jí trpí kolem 350 tisíc lidí. U většiny z nich specialisté diagnostikují suchou formu onemocnění, která se na rozdíl od vlhké formy neléčí léky.
„Při suché formě, kdy se zrak horší v průběhu let, se nepodávají žádné speciální léky. Ale pacient se snaží podpořit vitalitu svých očí různými doplňky s luteinem a vitamínem E. Důležitý je i bohatý jídelníček,“ říká k léčbě suché formy podmíněné makulární degenerace prezident České vitreoretinální společnosti Pavel Němec z Oční kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice [ÚVN] v Praze.
Na vlhkou formu nemoci podle něj existuje speciální léčba. Ta potlačuje nežádoucí růst nových cév v oblasti makuly. I když lékaři neznají způsob, jak onemocnění úplně vyléčit, dokáží zastavit nepříznivý vývoj onemocnění. A tím potlačí ztrátu zraku. K tomu mimo jiné přispívá zmíněný a ve vejcích obsažený lutein, který chrání hlavně sítnici.
A navíc: Pravidelná konzumace potravin, a tedy i vajíček, s tímto antioxidantem, snižuje riziko rozvoje šedého zákalu a dalších očních nemocí. Další ve vejcích zastoupená látka zeaxantin zase podle odborníků napomáhá v oku vytvářet určitý štít, který oko chrání před nebezpečnými volnými radikály a světelnými frekvencemi. I před očím často vystavovanou modrou složkou světla z displejů telefonů, která vyvolává nespavost i poškozuje zrak.
Žloutek i bílek zdraví prospívají
Dříve panovaly kolem spotřeby vejcí obavy kvůli vysokému obsahu cholesterolu ve žloutku. Někteří lidé se jich kvůli strachu z něj úplně vzdali a nadobro vyřadili ze svého jídelníčku. Ukázalo se však, že je to chyba. Výsledky klinických studií postupně vedly k přehodnocení postoje ke konzumaci vajec.
„Nejnovější výzkumy prokazují, že zdraví lidé, kteří s hladinou cholesterolu nemají žádné problémy a nepřijímají nadměrné množství cholesterolu z jiných potravin, mohou denně bez rizika konzumovat jedno až dvě vejce,“ odpovídá na otázku, kolik vajec denně ideálně sníst, aby nedošlo k ohrožení zdraví, docentka Míková.
Její doporučení odpovídá zjištění agentury Food Standards Agency [FSA]. Podle výzkumů FSA není pro většinu lidí, s výjimkou těch, kteří trpí hypercholesterolémií, nutné omezovat spotřebu vajec. Pro zdravého člověka nepředstavuje jedno až dvě vejce denně žádné riziko. Pokud není v jeho stravě nadměrný příjem cholesterolu z jiných zdrojů.
Ve výživě dětí ve věku šest až dvanáct měsíců doporučují lékaři konzumaci až čtyř žloutků týdně. Žloutek je cenný zdroj dobře využitelného železa. Na druhou stranu pro děti v tomto věku specialisté nedoporučují jíst bílek, to kvůli riziku vzniku alergie.
Dalším důvodem, proč se nevyhýbat vaječným žloutkům, je, že obsahují vysoké množství cholinu. To je látka, která přispívá k metabolismu lipidů, tuků, a k udržení normální činnosti jater. Pokud ho má tělo nedostatek, hrozí rozvoj nemocí zasahujících nervovou soustavu, nejčastěji paměť.
Na co u vajec nezapomenout:
- Správně skladované vejce by mělo vydržet 28 dní.
- Doporučená teplota skladování vajec je 12 až 15 stupňů.
- Při skladování se nedoporučují teplotní výkyvy.
- Vejce se nesmí při skladování orosit.
- Vaječná skořápka je prodyšná, mohou se do ní tudíž dostat nežádoucí chemikálie z umělých barviv z velikonočního barvení kraslic.
- Menší vejce mají větší žloutek, kvalitní a dobře šlehatelný bílek.
- Při šlehání bílku v něm nesmí zůstat ani minimum žloutku.
Energetická hodnota vajec:
- Vejce 60 g má energetickou hodnotu 332–387 kJ.
- Vejce 32 g má energetickou hodnotu 742 kJ.
- Vejce 67 g má energetickou hodnotu 649 kJ.
Hlavním zdrojem energie ve vejcích je žloutek. Na něj připadají zhruba tři čtvrtiny využitelné energie. A tak třeba malá vejce, hmotnostní skupiny S, s nižším obsahem bílku, mají vyšší energetickou hodnotu na jednotku hmotnosti oproti velkým vejcím.
Táňa Pikartová
