Zatím pěti pacientům s Parkinsonovou nemocí pomáhá s odbouráváním jejích příznaků pokročilá verze stimulátoru implantovaného do mozku. Jde o adaptivní hlubokou mozkovou stimulaci, DBS, která sama rozpozná, kdy zasáhnout.
Hluboká mozková stimulace neboli Deep Brain Stimulation [DBS] pomocí do mozku vpravených elektrod pomáhá převážně pacientům s Parkinsonovou nemocí, u nichž nezabírají na ztuhlost a třes léky, už přes sedmadvacet let. Nyní specialisté z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze [VFN] společně s neurology z Nemocnice na Homolce představili pokročilejší verzi této metody. Takzvanou adaptivní hlubokou mozkovou stimulaci [aDBS].
„Neurostimulátor snímá elektrickou aktivitu mozku, analyzuje ji v reálném čase a zasahuje pouze tehdy, když detekuje patologickou aktivitu. Například spojenou s nedostatkem dopaminu,“ vysvětluje novou metodu aDBS prof. Robert Jech, přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.
Po odeznění signálů upozorňujících na nepříznivý stav se podle profesora Jecha stimulace automaticky tlumí nebo úplně vypíná. [Na obr. vpravo je přístroj, který má pacient voperovaný pod kůží na hrudi a který řídí impulsy do mozku].
„Funguje odděleně pro levou a pravou hemisféru a díky tomu je schopna pacientovi „namluvit“, že má mozek dostatek dopaminu, čímž zlepšuje motoriku a snižuje třes i ztuhlost. A pacient se začne normálně hýbat,“ uvádí prof. Jech.
Pokročilá verze DBS sama pozná, kdy stimulovat
Oproti kontinuálnímu způsobu stimulace, tedy dosud používané hluboké mozkové stimulaci, DBS, se díky této pokročilejší metodě hybný stav pacienta lépe reguluje. Přístroj dodává stimul do mozku jenom v momentě, kdy jej potřebuje, a následně aktivitu dodávanou pomocí elektrod umístěných do mozku zase utlumí. Pacienti pak díky aDBS nevykazují významné rozdíly v hybnosti během dne. A to jim přináší úlevu a zvyšuje kvalitu života.
„Zatím tento přístup zkoušíme u pacientů, u kterých dosavadní kontinuální způsob stimulace nevedl k dostatečně dobrým výsledkům,“ říká Filip Růžička z centra pro intervenční terapii motorických poruch Neurologické kliniky.
Nyní podle něj není jasné, zda tato pokročilejší metoda hluboké mozkové stimulace bude vhodná pro všechny elektrody stimulované pacienty. To ukáží až výsledky dlouhodobějšího sledování stávajících pacientů. Ti docházejí na kliniku na pravidelné kontroly a měření pomocí telemetrických nástrojů, dodávají lékaři.
Těžký třes u ženy s Parkinsonem odstranili unikátním zásahem
Nyní má pokročilejší verzi přístroje DBS v Česku implantovanou asi sedmdesát pacientů. Zatím jen pět z nich využívá jeho plně autonomní režim, kdy přístroj sám rozhodne, kdy má mozek stimulovat. Adaptivní hlubokou mozkovou stimulaci totiž mohli specialisté u pacientů aktivovat až po jejím oficiálním schválení Evropskou unií začátkem tohoto roku.
Odborníci odhadují, že minimálně 20 procent pacientů s Parkinsonovou nemocí v Česku by mohlo z obou metod stimulace výrazně profitovat. V celé Evropě nyní žijí desítky pacientů s touto medicínskou technologií, celosvětově pak nižší stovky.
Ve vývoji už je mozková stimulace řízená AI
Vývoj pokročilé technologie adaptivní hluboké mozkové stimulace, aDBS, začal podle neurologů už v roce 2008, větší pozornosti a rozvoje se metodě dostalo od roku 2014. Do klinických studií se zapojily desítky pacientů v Evropě, USA a Japonsku. Přičemž Česká republika patří mezi první desítku evropských center, kde se DBS začala používat.
Ani nyní se práce na zlepšení této neurochirurgické metody nezastavily. Podle neurologů se pracuje na jejím rozvinutí směrem k větší personalizaci. Konkrétně lékaři z pražského centra pro intervenční terapii motorických poruch [iTempo] připravují pilotní studii sledující možnosti propojení neurostimulátoru s umělou inteligencí [AI]. Díky využití chytré technologie by mohli lékaři přístroj naprogramovat každému pacientovi přesně „na míru“, podle rozsahu a projevů onemocnění. Studii zahájí do několika týdnů.
Parkinsonova nemoc [PN] patří mezi časté neurodegenerativní onemocnění. V Česku se s PN léčí přibližně 50 tisíc lidí. U pacientů při ní dochází ke ztrátě nervových buněk v oblasti mozkového kmene. Tyto buňky za normálních okolností produkují látku dopamin, neuropřenašeč, který zajišťuje správný přenos signálů mezi nervovými buňkami.
Specialisté v posledních letech vyvracejí mylnou domněnku, že Parkinsonova nemoc se rozvíjí hlavně u starších osob. Podle jejich evidence pacient Parkinsonem nejčastěji onemocní mezi 50. až 60. rokem života. Přibližně 10 % nemocných PN postihne před 40. rokem života. Na nemoc upozorní třes končetin, mimovolní pohyby, zhoršená koordinace pohybu a ztuhlost svalů.
Covid neskončil. Neurologové spekulují o pandemii neurodegenerace
Zpočátku se pacienti s PN léčí pomocí dopaminu, který obvykle užívají v tabletách. Příznaky se díky této látce výrazně potlačí, k vyléčení pacienta ale nevedou. V pozdějších stádiích, kdy nemoc postupuje, už příliš nepomáhají. U některých pacientů pak lékaři přistupují k zavedení pokročilých pumpových systémů, které lék do těla dodávají katetrem do střeva nebo podkoží průběžně v malých dávkách. Anebo pacienti podstupují, pokud je k tomu lékař doporučí a ti i sami souhlasí, jednu z metod hluboké mozkové stimulace.
–VRN–
