V Česku by mohlo trvale zůstat na 260 000 uprchlíků z Ukrajiny. A další v následujících letech ještě přijdou. Vyplývá to ze studie o vývoji počtu Ukrajinců v Česku vypracované pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV].
Studii vypracovaly poradenské společnosti Boston Consulting Group [BCG] a středoevropská pobočky Aspen Institute. Co přesně zjistila studie?
Na konci března pobývalo v České republice podle údajů ministerstva vnitra 364 600 uprchlíků s dočasnou ochranou. Dalších 708 700 osob ze zahraničí mělo povolení k pobytu. Celkem tedy žije v Česku zhruba 1,07 milionu cizinců. Hlavní část tvoří Ukrajinci. Už před válkou na Ukrajině v Česku žilo zhruba 200 tisíc Ukrajinců. A tak například zkraje roku 2023 Česko evidovalo celkem 649 303 Ukrajinců. Přičemž každý měsíc se v Česku evidují další tisíce nově příchozích.
„Nyní předpokládáme, že kolem 70 procent osob s ukrajinským občanstvím pravděpodobně zůstane v ČR i po roce 2035,“ uvádí autoři studie.
To značí, že zhruba jen 30 procent uprchlíků se vrátí do své země. Podle autorů studie ale bude záležet na dalším vývoji situace na Ukrajině. Avšak nejenom na situaci na Ukrajině. V Česku Ukrajincům vychází maximálně vstříc i vláda Petra Fialy [ODS]. Těm, kteří se budou chtít v Česku usadit, nově nabídla takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt.
Zvláštní povolení k pobytu začnou úřady Ukrajincům přidělovat v září
Této nabídky mohou využít ti Ukrajinci, kteří v Česku žijí alespoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem minimálně 440 000 korun hrubého. Se zvláštním dlouhodobým pobytem by si uprchlíci po pěti letech mohli stejně jako ostatní cizinci požádat o povolení k trvalému pobytu.
Autoři studie tak odhadují, že počet ukrajinských přistěhovalců ještě poroste. Což se stane za situace, kdy vedle válečných uprchlíků v Česku žije, jak už bylo řečeno, 90 600 Ukrajinek a Ukrajinců s povolením k přechodnému pobytu. Dalších 111 700 splňuje podmínky pro přiznání trvalého pobytu.
Přínos Ukrajinců pro ekonomiku
Studie dále uvádí, že příchod uprchlíků měl na český trh práce pozitivní dopady. Pracovníci v zemi dlouhodobě chybí.
„Příliv pracovní síly pomohl výrazně zmírnit nedostatek pracovníků v některých sektorech, zejména ve stavebnictví, průmyslu a službách… Uprchlíci zároveň přinesli do české ekonomiky nové typy spotřebitelské poptávky, což částečně podpořilo některé segmenty trhu,“ uvádí studie.
Zmiňuje ale i překážky v začlenění příchozích jako jazykovou bariéru a omezené uznávání jejich kvalifikací a odbornosti. Praxe však ukazuje i na nedodržování zákonů. Což se projevuje zejména nelegálním zaměstnáváním, často současně při pobírání dávek od státu.
Podle úřadů inspekce práce v Česku dramaticky roste případů nelegálního zaměstnávání a takzvaného zastřeného zprostředkování pronájmu pracovních sil, jež je také nelegální. Na obojím se podílejí v Česku hlavně cizí státní příslušníci. A práci nabízejí takto nelegálně převážně zase cizím státním příslušníkům.
„Co se týče těch zastřených, tak podle našeho kvalifikovaného odhadu většinou, kdo je většinou zastřeně zprostředkováván, tak to jsou cizinci. A kdo je většinou majitelem té firmy, která je zastřeně zprostředkovává, tak to jsou jejich spoluobčané,“ uvedl již dříve generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Martin Melecký.
Podle něj nejspíš nikoho nepřekvapí, že v Česku mezi cizinci tvoří největší podíl Ukrajinci. Problémy v oblasti nelegálního zaměstnávání a zastřených prací připadají podle jeho slov právě na ně.
Ukrajinci se domů už nevrátí
Podle dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců, v němž pokračuje Centrum pro výzkum veřejného mínění [CVVM], s prodlužováním války přibývá uprchlíků s plánem usadit se v cizině. Zatímco v prosinci 2022 chtělo v Česku či jiné zemi určitě či spíše zůstat 43 procent dotázaných, loni v listopadu to byly tři čtvrtiny. Na konci roku 2022 se v nejbližších dvou letech určitě chtěla domů vrátit třetina odpovídajících, loni v listopadu desetina.
To vše je v rozporu s tím, co říkali zástupci Ukrajinců a tuzemští politici na začátku válku. Zkušenosti z válečných konfliktů ale ukazují, že se jedná o přirozený jev. Běženci z rozvrácených zemí se do nich nechtějí vracet.
„Přinejlepším se jich vrátí 50 procent,“ uvedla nedávno pro list Politico Ella Libanová, ukrajinská odbornice na demografii, ale i dodala: „Reálný návrat Ukrajinců do vlasti ale odhaduji spíše na 30 procent.“
To je totiž hodnota podobná počtům navrátilců po válkách na Balkáně v 90. letech minulého století. Libanová říká, že je dobře, že lidé z Ukrajiny před válkou utekli.
„To je zachránilo a prodloužilo jim to život. Nejenom tím, že je nezabily bomby, ale i tím, že v budoucnosti budou zdravější a dožijí se více let,“ říká s odkazem na statistiky platné pro míru dožití ve zdraví na Ukrajině.
—
I bývalý ukrajinský ministr zahraničních věcí, Dmytro Kuleba, je v otázce návratu uprchlíků před válkou zpět domů pesimista. Krátce po své loňské rezignaci řekl prezidentovi Zelenskému, že Ukrajina bude čelit velké demografické krizi.
„Myslím, že většina Ukrajinců, kteří ze země odešli, odešli nadobro. A na jejich návrat spoléhat nemůžeme. Každá rodina bude pečlivě zvažovat, zda se vrátit, nebo ne. Pro matky bude obtížné pomyšlení, že opět vytrhnou děti ze zavedených kolejí, když si našly nové kamarády a naučily se jazyk,“ řekl s tím, že mnohé z nich už mají zaměstnání v nové zemi a do rozvrácené Ukrajiny se jim nechce.
–DNA/ČTK–
