Osoby s právem na výplatu životní pojistky po zemřelém by mohly pojišťovny povinně kontaktovat. Teď tomu tak není a lidé se o odkazu v životních pojistkách mnohdy nedovědí. Změnit to má senátní novela občanského zákoníku.
Navrhovanou úpravu, podle níž by pojišťovny povinně informovaly takzvaně obmyšlené osoby ve smlouvě o životním pojištění, se snaží prosadit skupina senátorů v čele s místopředsedkyní horní parlamentní komory Jitkou Seitlovou [KDU-ČSL].
„Chceme, aby se tento nedostatek co nejdříve vyřešil. […] Nyní jsme v situaci, kdy se v Senátu podařilo schválit návrh,“ uvedla na tiskové konferenci k úpravě občanského zákoníku senátorka Seitlová.
Nyní projedná úpravu Sněmovna, přičemž senátoři požadují její zrychlené schválení v prvním čtení. To proto, aby prošla legislativním procesem ještě v tomto složení Sněmovny, vysvětlila senátorka. Uvedla, že ve výborech se úpravě dostalo plného počtu hlasů. Nyní o jejím přijetí, či zamítnutí rozhodnou poslanci.
Obmyšlené osoby v životních pojistkách
Podle Seitlové je zavedení povinnosti pojišťoven kontaktovat oprávněné osoby v případě pojistné události u životního pojištění důležité. V praxi se totiž stává, že ne vždy se ve smlouvě o životním pojištění uvedené osoby, kterým mají plnit pojišťovny v případě úmrtí jejich klienta, o tom i dozvědí. A když o tom nevědí, tak o výplatu ani nepožádají a žádné plnění nedostanou.
„Ze strany České národní banky bylo odhadnuto, že takových smluv [o životním pojištění, pozn. red.] je asi pět milionů, z toho nemalá část může být tohoto charakteru,“ uvedla.
České děti lépe vycházejí s matkou než otcem. Chtějí, aby se rodiče nehádali
Na problém upozornili zástupci neziskových organizací, dodala senátorka.
„Když jsme zjistili, jak se situace má, tak jsme to vnímali jako netransparentnost a neférovost vůči lidem v ČR,“ uvedla výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.
Podle Pavly Gomby, výkonné ředitelky Českého výboru pro UNICEF, za nevyplacené pojistné plnění z životní pojistky zčásti může i to, že se lidé v Česku stále vyhýbají hovorům o financích. A pak ani netuší, koho například jejich blízcí uvedli v životní pojistce jako oprávněnou osobu k vyplacení pojistného. Obdobně je tomu u závětí, dodala.
Jak to chodí v praxi
Pavla Gomba uvedla, že za její praxe se UNICEF stalo dvakrát, že organizaci v životní pojistce zemřelá osoba postoupila pojistné plnění. A ani v jednom z případů se jim nedostalo této informace od pojišťovny, tvrdí.
„I když jde o jednotky případů, tak hodnota plnění je vždy vysoká,“ uvedla s tím, že v jednom případě získala organizace pojistku ve výši 1,5 milionu korun. V druhém pak šlo o částku přesahující 300 tisíc korun.
„Ta novela, která tu vznikla, jde správným krokem,“ doplnila.
Plnění z životní pojistky nespadá do dědického řízení. A tak není v hledáčku notářů při jeho vypořádávání. Pokud se sama oprávněná osoba k plnění z životní smlouvy neozve a pojišťovnu nepožádá o jeho výplatu, pak ho ani nedostane. Takto nevyplacené prostředky pojišťovny drží na svých účtech a po deseti letech se stávají jejich majetkem.
O nároku z životní pojistky se lidé dozvědí, když se zeptají
Lidé ale i mají několik možností, jak se o případném nároku z pojistky dozvědět. Něco pro to ale musí i sami udělat. První možností je obeslat tuzemské pojišťovny s dotazem, zda u nich zemřelá osoba má uzavřenou smlouvu o životním pojištění. Jednodušší cestou je využít online formulář na webu České asociace pojišťoven [ČAP]. Jeho vyplněním a odesláním prověří pojišťovny existenci takové smlouvy do sedmi dnů.
„Jedná se o opatření, jimž vycházíme vstříc klientům, jež se domnívají, že jsou obmyšlenou osobou a měli by tak mít nárok na plnění z pojistné smlouvy zemřelé osoby,“ říká k zavedenému nástroji tiskový mluvčí ČAP Tomáš Pavlík.
Prostřednictvím online formuláře podle něj získávají lidé možnost zeptat se jednoduše na jednom místě, jestli tomu tak je. Ještě před spuštěním formuláře se na Asociaci obraceli klienti s dotazy na životní pojištění zemřelé osoby. Asociace pak tyto dotazy předávala pojišťovnám, které vše prověřovaly.
K senátnímu návrhu na zavedení oznamovací povinnosti pojišťoven Pavlík říká, že tento krok neznamená pro pojišťovny žádné komplikace.
„Informování obmyšlených osob řeší pojišťovny svým samoregulačním standardem. Ten upravuje i způsob, jak se může pojišťovna o úmrtí klienta dozvědět,“ říká s tím, že absence této informace vytvářela jediné zpoždění v informování obmyšlených osob.
Životní pojištění po zemřelém nově vyhledá i online formulář
V online formuláři žadatel, většinou přímý rodinný příbuzný, uvede jméno a příjmení, případně předchozí příjmení, rodné číslo, datum narození a adresu trvalého pobytu zemřelé osoby. Následně odešle žádost ke zpracování. Pokud pojišťovna zjistí, že zemřelá osoba u ní byla k datu úmrtí pojištěna pro případ smrti, kontaktuje oprávněnou osobu. Anebo zahájí kroky k jejímu dohledání. A podle mluvčího Asociace se tato služba v praxi uplatňuje.
„Zájem v řádu stovek lidí jen za krátkou dobu od listopadu do února loňského roku ukazuje, že formulář je velmi užitečný. Podobná data návštěvnosti evidujeme i v jarních měsících,“ pochvaluje si.
Nicméně i k této možnosti dohledání obmyšlené osoby skrze online formulář na webu ČAP má senátorka Seitlová výhrady. Problém vidí v tom, že ne všechny v tuzemsku působící pojišťovny jsou členy Asociace.
Veronika Táchová
