Ani po účinnosti novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která nyní prochází legislativním procesem, nebudou zdravotní pojišťovny povinně hradit náklady spojené s odběry vzorků dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk.
To, že odběry vzorků možných dárců kostní dřeně, kteří se zapisují do registrů, nespadají do úhrad z pojištění, se jako problém ukázalo před několika týdny v souvislosti s dvouletou pacientkou. Ta potřebuje transplantaci a v její rodině se nenašel vhodný dárce kostní dřeně. Zdravotníci proto hledají dárce v registrech.
Iniciativa jejího otce na sociálních sítích vzbudila velký zájem veřejnosti o zapsání se do registru potenciálních dárců vedeném Institutem klinické a experimentální medicíny [IKEM]. Jenže více odběrů značí pro nemocnici i vyšší náklady, které ale pojišťovny nezaplatí. A zástupci registru IKEM uvedli, že zaevidování každého nového dárce vyjde zhruba na 1000 korun.
„Tato částka pokrývá náklady na materiál pro odběr vzorku, laboratorní testování a další související výdaje,“ vysvětlili zástupci registru.
VZP ČR je v deficitu, ale její šéf Kabátek si bere maximální odměnu
Roční náklady registru letos stouply z plánovaných tří na sedm až deset milionů korun. To je i důvod, proč zdravotnické zařízení, respektive registr dárců kostní dřeně spravovaný IKEM, vypsal veřejnou sbírku. Na ní je asi 2,84 milionu korun od více než 3 300 dárců.
Dárců kostní dřeně je hodně, odběry ale nemá kdo zaplatit
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] se od příštího roku rozšíří možnosti zdravotních pojišťoven, jak náklady spojené s odběry vzorků možných dárců kostní dřeně pracovištím uhradit.
„Do zákona číslo 48 jsem dal vznik fondů, ze kterých budou moci pojišťovny právě takovou činnost hradit,“ uvedl.
Pojišťovny odmítají platit úředníky ze zdravotního pojištění
Nicméně stejně jako nyní, kdy mohou pojišťovny prostředky na tyto odběry uvolnit po schválení jejich správní radou, nepůjde o povinnou platbu zakotvenou ve vyhlášce o úhradách. Půjde jen o jednu z možností, na které budou moci pojišťovny prostředky držené na nově vzniklém fondu obecně prospěšných činností použít.
Přemýšlím, jak to říci otevřeně, úplně a natvrdo, říká David Šmehlík
Náklady související s odběrem totiž nejsou zdravotní péčí o registrujícího se dobrovolníka, a proto je není možné hradit z veřejného zdravotního pojištění.
Česká má dva registry dárců kostní dřeně…
S ředitelkou IKEM Helenou Rögnerovou chce ministr Válek diskutovat i situaci kolem registru dárců IKEM. Osloví i odbornou společnost sdružující lékaře věnující se hematologii.
„Ty registry jsou extrémně důležité, fungují výborně, jsou v mezinárodních databázích. V postavení českých registrů a české hematoonkologie jsme opravdu na špičkové úrovni. My máme odborníky, které nám závidí celý svět. A toto je drobnost, kterou musíme vyřešit,“ uvedl k registrům dárců Válek.
V Česku totiž fungují dva registry dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk. Tím prvním je zmíněný registr vedený IKEM a dalším pak Český národní registr dárců dřeně [ČNRDD] ve správě Fakultní nemocnice Plzeň. Ten funguje přes třicet let. Nyní je v něm zapsaných přes 111 tisíc potenciálních dárců. Dalších více než 36 tisíc dobrovolníků eviduje Český registr dárců krvetvorných buněk vedený IKEM.
Podle mluvčí registru IKEM Martiny Kolačné se do jejich registru běžně zapíše kolem dvou tisíc nových dárců ročně. Do obou českých registrů se díky příběhu dvouleté pacientky Madlenky, která hledá vhodného dárce krvetvorných buněk, za poslední tři týdny přihlásilo víc lidí než za celý loňský rok, celkem přes 16 tisíc lidí.
–ČTK/VRN–
