„Musíme zavést cla na léky. Jakmile to uděláme, firmy je budou vyrábět v USA, protože jsme velká země a velký trh. Proto ve velice blízké době oznámíme nové tarify na léčiva,“ řekl včera [8.4.] americký prezident Donald Trump v Bílém domě.
Uvedl to v momentě, kdy oznamoval další zvýšení cel na dovoz zboží z Číny. Ta na to reagovala dnes, když také znovu zvýšila cla na americké zboží ze 34 na 84 procent.
„V pádu [dnes] pokračovaly akciové trhy, silně zasaženy byly zejména tituly farmaceutických společností. Farmaceutické produkty byly dosud z celních opatření USA vyňaty. Prezident Trump však prohlásil, že zanedlouho uvalí výrazná cla i na ně. To by byla další silná rána pro ekonomiku EU,“ uvedl k reakci analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Podle něj farmaceutické produkty patří k nejvýznamnějším kategoriím zboží, které EU do USA vyváží. Na celkovém exportu EU do Spojených států se podílí více něž 20 procenty.
—
Pokud Amerika vyčlení z výjimek léčiva z 20% cel na dovoz zboží z Evropské unie, citelně se to dotkne i České republiky. Farmaceutické firmy na území Česka do USA ročně vyvezou léky za zhruba pět miliard korun. 20% cla již platí na zdravotnické prostředky.
Tuzemské farmaceutické firmy do USA vyvážejí zejména léky na snižování hladiny cholesterolu a krevního tlaku, antidepresiva, antiparkinsonika a sedativa.
„Ročně jde o léčiva za čtyři až pět miliard korun,“ uvedla již dříve Česká asociace farmaceutických firem [ČAFF].
Podle ní se celkem jedná zhruba o sedm miliard kusů tablet, kapslí a dalších jednotek léčiv. Cla zasáhnout i účinné farmaceutické látky [API], jichž jen výrobci z Česka dováží do USA stovky kilogramů ročně. Navíc pro určitý počet API existují výrobci jen v EU a Číně, a jsou tak pro USA klíčoví. Analýza evropské asociace Medicines for Europe z roku 2022 ukázala, že téměř pro 700 API schválených v USA je Evropa jediným dodavatelem.
„Exportní cla do USA by tak ovlivnila jak americké pacienty, tak evropské firmy, které mohou ztratit odbyt,“ uvedla ČAFF.
Věc je ale ještě komplikovanější, protože třeba výsadní tuzemský výrobce léčiv, společnost Zentiva, patří americkým vlastníkům. V roce 2018 Zentivu koupil americký investiční fond Advent International.
Jak ovlivní americká cla léčiva z Evropy
Zásadní jsou podle Asociace z hlediska dopadů Trumpem ohlášených cel patentově nechráněné léky, generika a biosimilární přípravky. Produkují se ve vysokých objemech při nízkých maržích. V USA tvoří generika asi 90 procent všech vydaných léčiv. Celková hodnota jejich prodeje v USA se za posledních pět let snížila o 6,4 miliardy dolarů [cca 145 mld. Kč]. Což se ale děje navzdory tomu, že jejich objem na americkém trhu roste.
„Cla by tak zvýšila náklady na zdravotní péči pro americké pacienty a okamžitě se promítla do cen značné části léků v USA,“ tvrdí zástupci ČAFF, kteří již dříve vypracovali k tomuto tématu detailní analýzu.
Podle nich by mnoho evropských dodavatelů navíc nejspíš vytlačili z amerického trhu tamní výrobci. Ti prozatím ale nepokryjí potřebu amerického trhu.
ČAFF přidává i další dopady zavedení cel:
- Evropská léčiva dovážená do USA zdraží a sníží se jejich konkurenceschopnost.
- Evropští výrobci budou v některých případech saturovat cla v rámci svých marží, což ale ne vždy bude možné.
- Znevýhodnění evropských výrobců na trhu v USA může vést k přesunu investic mimo EU. To značí snížení ochoty investovat do nových výrobních kapacit v EU.
- Přesměrování výroby do jiných regionů světa znovu zvýší riziko výpadků pro evropské pacienty, dodavatelské řetězce budou pod dalším tlakem.
- Přesměrování dodávek léčiv původně určených pro USA na jiné trhy a do Evropy nemusí být z regulatorních důvodů snadné. Mnoho léků vyráběných v Evropě pro USA má pouze registraci pro Spojené státy, ne pro Evropu. Získání povolení trvá měsíce.
- Riziko obchodního napětí mezi EU a USA může zpomalit schvalování nových léčiv.
Evropská komise již řekla, že uplatní reciproční cla na USA. Což dnes i schválila. 25% clo uvalí na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu. Na seznamu nicméně není americký bourbon a whisky, čímž Brusel vyhověl požadavkům zejména Francie a Itálie.
Avšak i případná evropská cla na americké léky by zasáhla farmaceutické výrobce v EU. A přímo dopadla i na české pacienty [je to obdobné jako cla na čínské automobily. I ta vycházejí kontraproduktivně pro evropský autoprůmysl i řidiče, pozn. red.].
Některé suroviny a obalové materiály potřebné pro výrobu léčiv v EU dodávají firmy z Ameriky. V Česku, EU, fungují cenové regulace. Cla cenu léčiv, účinných látek či obalů na vstupu zvýší.
Evropské léky mírní nedostatek léčiv v USA
Pokud by tyto dodatečné náklady firmy nemohly promítnout do prodejních cen léků, může to destabilizovat dodavatelské řetězce a dostupnost některých léků v evropských zemích.
„Evropa je klíčová v dodávkách kvalitních a cenově dostupných léků, a to včetně amerického trhu,“ uvádí zástupci ČAFF.
Podle nich evropská farmaceutická výroba je z hlediska kvality, bezpečnosti a účinnosti srovnatelná s výrobou v USA. Avšak je cenově výhodnější! Cenový faktor se sice v posledních několika letech oslabuje, neboť rapidně vzrostly náklady na výrobu vlivem pandemie covidu-19 a následně ruské války na Ukrajině, ale evropští výrobci zaměření na export se orientují hlavně na generika a svou konkurenční výhodu staví na nižší marži, než požadují výrobci z USA.
Evropa také často mírní lékové nedostatky ve Spojených státech. Například během pandemie covidu dodávky z EU pomohly řešit nedostatek dexamethasonu. Podobně při výpadku výroby ve Spojených státech kvůli hurikánu Helene. Ten totiž zasáhl továrnu výrobce infuzních roztoků, a tento výpadek saturovaly dodávky z Evropy. Aktuálně je závislost USA na zahraničních dodavatelích vysoká.
„Farmaceutické výrobky dle celního sazebníku zahrnují léčivé přípravky, suroviny k výrobě léků, doplňky stravy, zdravotnické prostředky či diagnostické prostředky. Všechny tyto komodity by byly cly zasaženy,“ uvádí ČAFF.
—
Americká cla na léčiva se tak podle Asociace stala další ránou pro evropské výrobce léků. Tou předposlední jsou, jak tvrdí, platby za čištění městských odpadních vod. Ty jim připravila Evropská komise. Pacienti, kteří užívají léky, znečišťují odpadní vody. A náklady na čištění odpadních vod tak mají zaplatit farma firmy.
„Zavedení cel na léčiva přichází v době, kdy se evropský farmaceutický průmysl dostává pod další tlak na zvyšování nákladů,“ uzavírá ČAFF.
–DNA–
