Uvalení nových recipročních 20% cel na veškerý export do USA z EU nepoškodí výrobce léčiv na území ČR. Ty do USA vyváží například léky na snižování hladiny cholesterolu a krevního tlaku, antidepresiva, antiparkinsonika či sedativa.
„Ročně jde o léčiva za čtyři až pět miliard korun,“ uvádí ve své aktuální zprávě Česká asociace farmaceutických firem [ČAFF], kterou mají Zdravé Zprávy k dispozici.
Dobrá zpráva je, že včera [2.4.] ohlášená cla americkým prezidentem se na léčiva nevztahují. ČAFF přesto upozorňuje, že pokud Donald Trump ještě změní své rozhodnutí, negativně a globálně to dopadne na zdravotní systémy a přístup pacientů k léčbě. A vypracoval analýzu.
V České republice by 20% cla dopadla i na farmaceutické produkty z EU. Dotkla by se několika výrobních farmaceutických společností. Ty do USA ročně exportují léčivé přípravky v hodnotě čtyř až pěti miliard korun. Celkem jde zhruba o sedm miliard kusů tablet, kapslí a dalších jednotek léčiv.
Zasaženy by byly i účinné farmaceutické látky [API], jichž jen výrobci z Česka dováží do USA stovky kilogramů ročně. Navíc pro určitý počet API existují výrobci jen v EU a Číně, a jsou tak pro USA klíčoví. Analýza evropské asociace Medicines for Europe z roku 2022 ukázala, že téměř pro 700 API schválených v USA je Evropa jediným dodavatelem.
„Exportní cla do USA by tak ovlivnila jak americké pacienty, tak evropské firmy, které mohou ztratit odbyt,“ uvádí ČAFF.
Případné dopady cel na evropský farma průmysl
Zásadní jsou z hlediska případných dopadů nových cel patentově nechráněné léky, generika a biosimilární přípravky. Produkují se ve vysokých objemech při nízkých maržích. V USA tvoří generika asi 90 procent všech vydaných léčiv. Celková hodnota jejich prodeje v USA se za posledních pět let snížila o 6,4 miliardy dolarů [cca 145 mld. Kč]. Což se ale děje navzdory tomu, že jejich objem na americkém trhu roste.
„Cla by tak zvýšila náklady na zdravotní péči pro americké pacienty a okamžitě se promítla do cen značné části léků v USA,“ tvrdí zástupci ČAFF.
Podle nich by mnoho evropských dodavatelů navíc nejspíš vytlačili z amerického trhu tamní výrobci. Ti prozatím nepokryjí potřebu amerického trhu. ČAFF přidává i další dopady případného zavedení cel.
- Evropská léčiva dovážená do USA zdraží a sníží se jejich konkurenceschopnost.
- Evropští výrobci budou v některých případech saturovat cla v rámci svých marží, což ale ne vždy bude možné.
- Znevýhodnění evropských výrobců na trhu v USA může vést k přesunu investic mimo EU. To značí snížení ochoty investovat do nových výrobních kapacit v EU.
- Přesměrování výroby do jiných regionů světa znovu zvýší riziko výpadků pro evropské pacienty, dodavatelské řetězce budou pod dalším tlakem.
- Přesměrování dodávek léčiv původně určených pro USA na jiné trhy a do Evropy nemusí být z regulatorních důvodů snadné. Mnoho léků vyráběných v Evropě pro USA má pouze registraci pro Spojené státy, ne pro Evropu. Získání povolení trvá měsíce.
- Riziko obchodního napětí mezi EU a USA může zpomalit schvalování nových léčiv.
Evropská komise již řekla, že uplatní reciproční cla na USA. Avšak i ta by zasáhla farmaceutické výrobce v EU. A přímo dopadla také na české pacienty [je to obdobné jako cla na čínské automobily. I ta vycházejí kontraproduktivně pro evropský autoprůmysl i řidiče, pozn. red.].
Některé suroviny a obalové materiály potřebné pro výrobu léčiv v EU dodávají firmy z Ameriky. V Česku, EU, fungují cenové regulace. Cla cenu léčiv, účinných látek či obalů na vstupu zvýší.
Evropské léky mírní nedostatek léčiv v USA
Pokud by tyto dodatečné náklady firmy nemohly promítnout do prodejních cen léků, může to destabilizovat dodavatelské řetězce a dostupnost některých léků v zemích EU.
„Evropa je klíčová v dodávkách kvalitních a cenově dostupných léků, a to včetně amerického trhu,“ uvádí zástupci ČAFF.
Podle nich evropská farmaceutická výroba je z hlediska kvality, bezpečnosti a účinnosti srovnatelná s výrobou v USA. Avšak je cenově výhodnější! Cenový faktor se sice v posledních několika letech oslabuje, neboť rapidně vzrostly náklady na výrobu vlivem pandemie covidu-19 a následně ruské války na Ukrajině, ale evropští výrobci zaměření na export se orientují hlavně na generika a svou konkurenční výhodu staví na nižší marži, než požadují výrobci z USA.
Ve zdravotní službě USA skončilo 10 tisíc lidí a 10 tisíc jich ještě skončí
Evropa také často mírní lékové nedostatky ve Spojených státech. Například během pandemie covidu dodávky z EU pomohly řešit nedostatek dexamethasonu. Podobně při výpadku výroby ve Spojených státech kvůli hurikánu Helene. Ten totiž zasáhl továrnu výrobce infuzních roztoků, a tento výpadek saturovaly dodávky z Evropy. Aktuálně je závislost USA na zahraničních dodavatelích vysoká.
„Farmaceutické výrobky dle celního sazebníku zahrnují léčivé přípravky, suroviny k výrobě léků, doplňky stravy, zdravotnické prostředky či diagnostické prostředky. Všechny tyto komodity by byly cly zasaženy,“ uvádí ČAFF.
V USA diskutují veřejnou úhradu léků na hubnutí. Čeká se na Trumpa
Americká cla by se tak stala další ránou pro evropské výrobce. Tou předposlední jsou, jak tvrdí, platby za čištění městských odpadních vod. Ty jim připravila Evropská komise. Pacienti, kteří užívají léky, znečišťují odpadní vody. A náklady na čištění odpadních vod tak mají zaplatit farma firmy.
„Zavedení cel na léčiva přichází v době, kdy se evropský farmaceutický průmysl dostává pod další tlak na zvyšování nákladů,“ uzavírá ČAFF.
–DNA–
