Za zdraví lidé v Česku vydají měsíčně zhruba 500 korun a většina je ochotna vydat až dvojnásobek. A stále více lidí si uvědomuje, že české zdravotnictví si pro udržení péče žádá změny. Mezi ně patří i zavedení odměn za dodržování prevence.
Více než polovina lidí v Česku míní, že udržení zdravotnictví na současné úrovni se neobejde bez systémových změn. Ukazují to výsledky průzkumu agentury Ipsos z letošního ledna a února na počtu 1321 respondentů. Více než polovina dotázaných se v něm vyslovila pro zavedení modelu, jenž by vedl k odpovědnějšímu přístupu k péči o zdraví.
„V otázce placení za služby nehrazené ze zdravotního pojištění je společnost rozdělena – třetina Čechů tuto možnost podporuje, stejný podíl ji naopak odmítá,“ komentuje výsledky průzkumu Jakub Malý, ředitel agentury Ipsos.
V průzkumu se podle něj silně projevil důraz na prevenci. Naprostá většina respondentů chápe její přínos a přikláněla by se k modelu, kdy by byli pacienti za preventivní péči odměňováni, případně penalizováni za její zanedbávání.
Slabá prevence dopadá na zdraví i pracovní produktivitu
Respondenti se shodli i na tom, že lékaři mají pacienty aktivně zvát na preventivní prohlídky. Silný potenciál ve zdravotní prevenci mají i zaměstnavatelé. I ti zavádějí a nabízejí svým zaměstnancům zdravotní benefity ve svých preventivních programech.
„Díky aktivitě zaměstnavatelů mají zaměstnanci k preventivním prohlídkám nebo třeba očkování jednodušší přístup. A nemusí složitě zjišťovat, kdo a kde se může postarat o jejich zdraví,“ říká viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.
Podle něj je to právě složitá organizace a nedostatek kapacit, co odrazuje lidi od lepší péče o své zdraví. Upozorňuje i na ekonomické dopady zanedbávané zdravotní prevence. Například proočkovanost proti chřipce se u nás pohybuje kolem sedmi procent, zatímco Světová zdravotnická organizace [WHO] doporučuje alespoň 75% proočkovanost populace.
„Neefektivní systém očkování proti chřipce českou ekonomiku stojí 27 miliard ročně,“ vyčísluje dopady Prouza.
Lidé si připlatí, musí za to ale něco dostat
Ve zmiňovaném průzkumu se analytici dotazovali také na inovativní léky a jejich dostupnost. Přičemž 83 procent respondentů očekává, že financování těchto léků zajistí zdravotní pojišťovna. Část lidí se ale nebrání ani zavedení finanční spoluúčasti.
„Dvě třetiny lidí si uvědomují jejich přínos. Nejčastěji je spojují se zlepšením kvality a prodloužením života, lepší účinností nebo rychlejším návratem do společenského života,“ říká k výsledkům průzkumu David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP].
Za zdravotní péči si v Česku připlácí už skoro polovina lidí
Dalším zjištěním je, že dvě pětiny dotázaných se nebrání přispívat vyššími odvody na zdravotní pojištění nebo si připlatit za běžné léky do 1 000 korun. Ovšem za té podmínky, že tyto kroky povedou ke zlepšení dostupnosti inovativní léčby. V oblasti inovativních terapií pak David Kolář upozorňuje na nikoliv zanedbatelnou skutečnost.
„Systém zdravotního pojištění brzy přestane stíhat tempo inovací. Pravidla stanovení cen a úhrad nejsou připravena na možnosti dnešní medicíny, která již mnohdy nabízí personalizovaný přístup na míru konkrétním pacientům,“ říká.
Řešení spatřuje buď v navýšení financí, anebo, a to spíše, v efektivnějším využití stávajících prostředků. Obdobně jako je tomu u léčiv.
„Ty jsou dnes z pohledu státu jednou z nejlépe regulovaných oblastí a tvoří dlouhodobě 17 % zdravotnického rozpočtu,“ dodává.
Nová Platforma pro udržitelné zdravotnictví žádá systémové změny
Podle politoložky Evy Lebedové z Univerzity Palackého v Olomouci by mohla být reforma zdravotnictví příležitostí pro politiky v budoucích volbách.
„Je překvapivé, že většina Čechů reformu zdravotnictví vnímá jako nutnou. Možná nazrál čas na odbornou diskusi o potřebných změnách,“ říká politoložka.
Na druhou stranou i politici dobře vědí, že zdravotnictví značí pro veřejnost velmi citlivé téma, které může voliče rozdělovat. Proto se mu v předvolebním období spíše vyhýbají. Nicméně výsledky zmiňovaného průzkumu ukazují, že lidé se debatám o změnách ve veřejném zdravotnictví už tak nebrání.
–RED–
