Za letošní první čtvrtletí evidují zdravotní úřady 320 případů nákazy žloutenkou typu A. Loni šlo o 636 zachycených infekcí za celý rok, dva lidé v souvislosti s žloutenkou A zemřeli. Počty nakažených rostou v celé Evropě.
Epidemiologové tak s přicházejícím obdobím, kdy lidé více cestují, zdržují se na hromadných akcích a stravují se i více ve veřejném prostoru, očekávají další nárůst nákaz žloutenkou typu A [VHA, virová hepatitida A].
„320 případů za první čtvrtletí letošního roku ukazuje, že trend rychle narůstajících případů z loňského roku se nezastavil. S nadcházejícím obdobím četnějšího cestování například za rekreací bude z ohnisek infekce docházet ke zvýšenému riziku dalšího šíření nákazy,“ říká Renata Ciupek z KHS Jihomoravského kraje.
K šíření nákazy přispívá podle ní i poměrně dlouhá inkubační doba nemoci. Ta je až 50 dnů a dále to, že u mnoha nakažených probíhá infekce bez vážnějších projevů.
„A právě při nedodržování základních hygienických návyků a nařízených protiepidemických opatření, má nákaza velmi dobré podmínky k šíření,“ dodává lékařka.
Žloutenka „áčko“ se šíří lehce a rychle
Podle Kateřiny Fabiánové, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu [SZÚ], jsou lidé, kteří se s onemocněním dosud nesetkali. Právě u nich nejvíc hrozí, že se VHA nakazí při kontaktu s infikovanou osobou či znečištěnými předměty.
„To dokazují lokální epidemie ve vnímavé populaci v posledních letech,“ dodává.
Připomíná, že VHA se přenáší jednoduše a velmi rychle často i jen dotknutím se třeba madla v tramvaji, metru nebo kliky u dveří, kde ulpívá virus této žloutenky. Proto se mezi lidmi vžilo pro nemoc označení nemoc špinavých rukou.
Virem se lidé často nakazí i znečištěnou, kontaminovanou vodou, nebezpečné jsou podle Fabiánové i kostky ledu připravené ze závadné vody.
„V exotických zemích se proto nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů,“ varuje.
Další cestou nákazy podle ní bývají potraviny. Kdy virus ulpí na zelenině, ovoci nebo jiné tepelně nezpracované potravině, které se před jídlem sice omyly, avšak znečištěnou vodou.
V Česku se probouzí žloutenka „áčko“
Po zveřejnění dat o šíření žloutenky typu A za první čtvrtletí, kdy se infekce potvrdila u více než poloviny lidí než za celý loňský rok, zdravotníci doporučují myslet na běžnou denní hygienu. To znamená především na mytí rukou.
„Zavedení preventivních hygienických opatření, včetně kvalitní pitné vody a systému nakládání s odpadními vodami, historicky vedlo ke klesající nemocnosti VHA na území ČR,“ říká k opatřením v minulosti Kateřina Fabiánová.
Zvýšené výskyty virové hepatitidy A na území Česka eviduje SZÚ na konci 90. let, poté v letech 2008-2010 a v poslední době se žloutenka šířila v letech 2016-2017.
Ohniska nákaz propuknou obvykle v komunitách předškolních a mladších školních dětí. Kvůli slabší hygieně se VHA častěji objeví ve vyloučených lokalitách. Anebo v regionech zasažených povodněmi. Jako tomu bylo loni na podzim na severní Moravě a ve Slezsku.
Jak ale upozorňují epidemiologové, žloutenku „áčko“ si stále častěji přivážejí lidé z dovolených. Zvlášť z exotických zemí s ne tak dokonalou hygienou a zavedeným odpadovým hospodářstvím.
„Za nejlepší preventivní opatření je možné označit očkování, ideálně v dětském věku, protože úplné očkování chrání dlouhodobě,“ říká hlavní hygienička ČR a ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Hygienici v Ostravě hasí žloutenku „áčko“, situaci mají pod kontrolou
Proti žloutence typu A se u nás očkují děti od jednoho roku věku, ale i dospělí bez věkového omezení. Také je ale třeba dodat, že tyto vakcíny nespadají do úhrad ze zdravotního pojištění, lidé si je musí zaplatit ze svého, včetně jejich podání. Očkování stát hradí pouze pracovníkům v rizikovém prostředí, například zdravotníkům na infekčních odděleních nebo zdravotnickým záchranářům.
Mimo očkování se dá proti viru žloutenky A ochránit mytím rukou, vyvarováním se užívání kohoutkové vody v cizině a absencí ledu v nápojích rovněž především na dovolených ve vzdálenějších destinacích.
–VRN–
