Loni ve zdravotnictví Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] dokončil dvě kontrolní akce. Jedna se zaměřila na hospodaření Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR. Druhá hodnotila využití dotací na komunitní Centra duševního zdraví.
Závěry NKÚ předkládá ve své Výroční zprávě za rok 2024. V úvodu kapitoly věnované zdravotnictví úřad konstatuje následovné: Zdravotní systém ČR se kromě výběru pojistného na veřejné zdravotní pojištění stále více spoléhá na státní rozpočet, což zakládá riziko případných zvýšených nároků na něj. To má i přímý vliv na nárůst státního dluhu. U něj náklady loni meziročně stouply o 20,2 miliardy korun na celkových 88,5 miliardy korun.
„Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se zodpovědné orgány zaměřily na zvýšení efektivnosti výdajové strany při poskytování zdravotních služeb. Tento krok je klíčový nejen pro zajištění dostupné a kvalitní zdravotní péče pro občany, ale také pro udržitelnost celého zdravotnického systému v nadcházejících letech,“ konstatuje zpráva NKÚ.
CDZ – nekonečný příběh NKÚ
Kontroloři se i loni zaměřili na tvorbu sítě komunitních Center duševního zdraví [CDZ]. Ta mají nahrazovat péči o hospitalizované pacienty v psychiatrických léčebnách. Úřad se soustředil na vznik tří projektů, které měly sloužit k založení a pilotnímu testování CDZ. Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] na vznik 29 těchto center vynaložilo přes 442 milionů korun čerpaných převážně z evropských fondů.
„Ačkoliv NKÚ vyhodnotil vynaložení prostředků na vznik a pilotní provoz 29 CDZ jako účelné, cíl vybudovat 100 CDZ nebyl dosažen, stejně jako většina z dalších cílů stanovených ve Strategii reformy,“ hodnotí NKÚ.
Skončí centra duševního zdraví? Chybí peníze, lidé i právní rámec
Upozorňuje na slabou spolupráci mezi MZd ČR a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Podle NKÚ resorty neučinily všechny potřebné kroky k ukotvení a rozvoji sítě CDZ jakožto nového prvku v péči o psychiatrické pacienty.
„Stále chybí dostatek odborného personálu a přehledná legislativa upravující oblast CDZ. Navíc není zajištěno udržitelné financování center,“ přibližuje setrvalý stav v této oblasti zpráva NKÚ.
Dobrou zprávou alespoň je, že NKÚ při kontrole tří center nezjistil neúčelné či nehospodárné vynakládání peněžních prostředků. I když odhalil nedostatky u veřejných zakázek a správy pohledávek.
Kontrola ZP MV ČR
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky [ZP MV ČR] je z hlediska příjmů a výdajů v systému veřejného zdravotního pojištění finančně významnou institucí. Jen v letech 2020 až 2022 hospodařila s více než 140 miliardami korun.
NRR očekává největší problémy u Vojenské zdravotní pojišťovny
I proto se na její hospodaření loni zaměřila kontrola NKÚ. Sledovala hlavně čerpání peněžních prostředků ze základního fondu pojištění, provozního fondu a fondu prevence.
Zjištění jsou následná:
ZP MV ČR postupovala netransparentně. Umožnila z fondu prevence čerpat příspěvky ve výši 2,5 milionu korun i členům spolku, který ale nesplňoval podmínky pro zařazení do programu prevence.
- Na rehabilitační a léčebné preventivní pobyty vyplatila z „programu 6“ v kontrolovaných letech téměř 39,5 milionu korun. Aniž by ale ověřovala oprávněnost pro jejich čerpání.
- U jednoho programu fondu prevence stanovila ZP MV ČR omezující podmínky pro zaměstnavatele. A znevýhodnila tím pojištěnce, jejichž zaměstnavatel v programu absentoval.
- Odpovědnost za výběr pojištěnců, kteří z programu čerpali příspěvek, pak přenesla na zaměstnavatele a neověřovala, zda byl příspěvek využit podle pravidel. U stejného programu navíc postupovala netransparentně, když do něj zařadila organizaci, která podmínky neplnila vůbec.
Při kontrole čerpání prostředků z provozního fondu NKÚ na vzorku 13 veřejných zakázek zjistil, že ZP MV ČR ve čtyřech případech nepostupovala správně při zadávání veřejných zakázek. To se stalo v celkové hodnotě 10,4 milionu korun. Soutěžila v nesprávném režimu.
–DNA–
