Vznikla další z platforem, jež si klade za cíl udržitelné zdravotnictví. Propojuje pacienty a pojištěnce, zaměstnavatele a profesionály ve zdravotnictví. Podporuje a prosazuje změny, které zlepší české zdravotnictví.
Jedním ze spoluzakladatelů Platformy pro udržitelné zdravotnictví je výkonný ředitel a jednatel společnosti Linet a současně člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Tomáš Kolář.
„Efektivní zdravotnictví není jen otázkou poskytování zdravotní péče, ale také klíčovým faktorem pro dlouhodobý hospodářský růst, který se bez zdravé, a tedy práceschopné populace neobejde,“ říká.
Povinný odvod na důchodové spoření určí u náročných povolání směny
Upozorňuje na to, že s postupně se zvyšujícím věkem odchodu do důchodu a rostoucím počtem chronicky nemocných lidí si žádá české zdravotnictví modernizaci a úpravy. Podle Koláře je to důležité pro udržení konkurenceschopnosti celé ekonomiky.
Na jedné neschopence strávili lidé v 1. pololetí v průměru 32,5 dne
Podle jeho názoru stejně jako občané i firmy volají po zdravotní reformě. Zdůrazňuje, že i firmy, soukromý sektor, jsou hlavními přispěvateli do veřejného zdravotního pojištění.
„Kvalitní a dostupná zdravotní péče mimo jiné přímo ovlivňuje výkon zaměstnanců a náklady spojené s pracovní neschopností,“ upozorňuje na některá provázání.
Platforma zahrnuje i pacientské organizace
Platforma zahrnuje více subjektů než „jen“ zaměstnavatele skrze SP ČR. Je i společným projektem organizací a iniciativ aktivních ve zdravotnictví. Mezi zakládající členy patří:
- Hlas onkologických pacientů,
- Ministr zdraví,
- Mladí lékaři,
- Národní asociace pacientských organizací,
- Občan,
- Po medině,
- Zdravotnictví 2030+.
„Klíčovým cílem platformy je koordinace aktivity signatářů i dalších aktérů tak, aby společně vytvořili tlak na nezbytné změny,“ vysvětluje Barbora Dubanská, advokátka, expertka na právo ve zdravotnictví z think tanku Ministr zdraví.
Podle Ladislava Švece ze spolku Zdravotnictví 2030+ nová platforma plánuje koordinovat a organizovat veřejné diskuse, šířit osvětu, připravovat návrhy a podporovat správné legislativní změny.
„Prvním významným milníkem je snaha o to, aby politické strany věnovaly ve svých programech pro podzimní parlamentní volby zásadní prostor zdravotnictví,“ tvrdí.
Vládní návrhy změn ve zdravotnictví. Téměř vše špatně, vyplynulo z debaty
„Nechceme už akceptovat populární odpověď, že se koncepční problémy začnou politicky řešit až v okamžiku, kdy se systém zhroutí, nebo že se politici stejně nikdy nedohodnou,“ říká Švec.
Platforma pro udržitelné zdravotnictví se zaštiťuje občany
„To, že veřejnost tak jednoznačně volá po změnách, je pro nás signálem, že současný systém už nemůže pokračovat beze změn,“ tvrdí Robert Hejzák, předseda Národní asociace pacientských organizací [NAPO], která je rovněž jedním ze zakladatelů platformy.
I pacienti chtějí mluvit do zdravotních politik. Zájem o to ale není
Odvolává se na data z více průzkumů NAPO. Podle nich veřejnost silně vnímá nedostatky ve fungování a efektivitě zdravotního systému. Například až 92 procent Čechů chce, aby politici více tlačili na snížení plýtvání penězi a zvýšili vnitřní produktivitu systému.
Za zdravotní péči si v Česku připlácí už skoro polovina lidí
Podle Roberta Hejzáka z NAPO nutnost změn ve zdravotnictví akceptuje kvůli demografickým a ekonomickým trendům 80 procent respondentů. Celých 70 procent respondentů je ochotno převzít větší odpovědnost za své zdraví, protože nemají důvěru v současný systém. Více než polovina dotázaných [51 %] by dokonce uvítala možnost volby mezi různými pojišťovacími programy s odlišnou výší pojistného.
–RED–
