Děti a těhotné ženy v Jemenu trpí akutní podvýživou. Závisí na pomoci

0
51
Jemen
K určení stupně podvýživy používají zdravotníci speciální pásek, plastový náramek, pomocí kterého se měří obvod paže dítěte. Podle barvy se pozná, zda dítě trpí podvýživou. Zelená barva značí, že je dítě dobře vyživováno, žlutá značí riziko podvýživy, oranžová indikuje mírnou podvýživu a červená barva znamená závažnou podvýživu. / Foto: UNICEF

Každé druhé dítě do pěti let věku v Jemenu trpí akutní podvýživou. To značí přes 530 tisíc jemenských dětí. Jsou křehké a hrozí, že zemřou. Většina obyvatel země přežívá s minimem jídla. 

O situaci v Jemenu informoval tento týden [25.3.] na tiskové konferenci zástupce dětského fondu OSN UNICEF v Jemenu Peter Hawkins.

„Tuto katastrofu nezpůsobila příroda, způsobil ji člověk. Více než deset let občanské války zdecimovalo jemenskou ekonomiku, zdravotnictví a infrastrukturu,“ pojmenoval důvody jemenské bídy Hawkins.

Přes polovinu lidí v Jemenu plně závisí na humanitární pomoci. Převážně na dovezených potravinách, vodě a lécích. I kvůli poškozeným přístavům a narušení vodních a vzdušných dopravních cest se do země nejenže dostává stále méně potravin, ale i vzrostly jejich ceny. A to až o 300 procent, uvedl ve videohovoru Peter Hawkins.

„Každé jedno ze dvou dětí do pěti let věku je akutně podvyživeno. A z nich více než 537 tisíc trpí těžkou akutní podvýživou,“ uvedl smutnou statistiku.

Tom Brown živí miliony podvyživených dětí, ale i tak to nestačí

Akutní podvýživa je závažný stav, kdy se tělu nedostává dostatek živin pro jeho běžné fungování. Děti trpící podvýživou přestávají růst, mají velmi nízkou tělesnou váhu v poměru ke svému věku. A tudíž jsou velmi vnímavé k nemocem a umírají na běžné infekce. Neléčená podvýživa oslabuje jejich imunitní systém a ohrožuje je na životě.

„Stejně alarmující je, že 1,4 milionu těhotných a kojících žen v Jemenu je podvyživených. Tím se udržuje začarovaný kruh tohoto mezigeneračního utrpení,“ popsal Hawkins s tím, že jde nejen o ztrátu Jemenu, ale i o ztrátu celého tamního lidstva.

„Děti potřebují mír a potřebují spravedlnost, ale nyní především potřebují, abychom jednali, hned,“ dodal zástupce dětského fondu OSN Hawkins ve svém hovoru o Jemenu, kde žije přes 39 milionů lid, většina v naprosté bídě.

Donald Trump zařadil jemenské Húsíe mezi teroristy

Do situace jednoho z nejchudších a rozvrácených států světa nedávno teď promluvil i prezident Donald Trump. Ten zařadil vojenskou skupinu Húsíů [Ansar Alláh, boží pomocníci] na seznam teroristických organizací, kde byla do roku 2021. Tehdy je ze seznamu přikázal odstranit předchůdce Trumpa Joe Biden. Argumentoval, že tím usnadní dodávání humanitární pomoci do válečníky ovládané části země.

USA stoply zahraniční humanitární pomoc a svět mluví o katastrofě

Opětovné zařazení uskupení Ansár Alláh na americký seznam teroristických organizací nařizuje vládní agentuře USAID, rozdělující peníze na zahraniční humanitární programy, pozastavit spolupráci s těmi subjekty, které platí Húsíům.

Občanská válka v Jemenu začala v září 2014 ofenzivou šíitských povstalců Húsíů, kteří vinili tehdejší vládu ze sociální, ekonomické a náboženské diskriminace této komunity. V lednu 2015 se jim podařilo dobýt prezidentský palác v hlavním městě Jemenu Saná, odkud vyhnali vládu prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího.

Húsíové podporovaní Íránem získali kontrolu nad velkou částí území, převážně na západním pobřeží a na severozápadě země. Na stranu svržené vlády se do konfliktu v roce 2015 zapojilo uskupení zemí regionu v čele se Saúdskou Arábií. Nestability země a vyhrocení situace využila další separatistická uskupení. Ta ovládají hlavně část území na jihu Jemenu.

Ukončení pomoci USAID často značí konec pomoci vůbec

Húsíové ovládají převážně západní část Jemenu, odkud útočí na lodě v Rudém moři převážející surovou ropu z Perského zálivu do Evropy a dále. Útoky těchto povstalců podporovaných Íránem dopadají i na lodě s potravinami a zdravotnickým materiálem plující z Asie do Súdánů. Některé lodě proto mění trasy a obeplouvají Afriku. Což je nejenže nákladnější, ale i to trvá podstatně více času.

„Zásilky, které dříve putovaly jeden nebo maximálně dva týdny, k nám nyní dorazí až za několik měsíců,“ uvádí Eatizaz Yousif, ředitel Mezinárodního záchranného výboru pro Súdán.

Stejně jako v Jemenu i v Súdánu trpí většina obyvatel hladem. Více než polovina ze 48 milionů obyvatel Súdánu potřebuje potravinovou pomoc. Humanitární pracovníci už hovoří o šíření hladomoru v zemi, který navíc doprovází šíření nemocí, jako je cholera.

Veronika Táchová, ČTK

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here