Změny ve spotřebním koši platné od letošního září zvednou roční náklady školních jídelen asi o 2,5 miliardy korun. To se odrazí v ceně oběda pro žáka. Jídelny dětem ale povinně naservírují více ryb a luštěnin.
A to i přesto, že je děti nechtějí. A tak obědy ve škole často právě proto ke škodě rodičů vynechávají… Školní jídelny zavazuje k výběru surovin a jejich použití při přípravě pokrmů spotřební koš upravený vyhláškou o školním stravování. Do ní zasahují ministerstva školství, zdravotnictví a zemědělství a jim podřízené instituce.
Od letošního září začne platit nové složení spotřebního koše. Ten jídelnám například ukládá povinnost zařadit mezi pokrmy více ryb, luštěnin, obilovin a méně mléka a masa. Což s sebou ale přináší i vyšší náklady, upozorňují zástupci jídelen, ale i města a obce, které školní jídelny často zřizují.
„Všichni víme, kolik stojí losos, a jak často ho dětem dávat,“ řekla na sněmovní konferenci „Co budou jíst naše děti? A budou to jíst?“ minulý týden [20.3.] Renáta Černá, vedoucí školní jídelny v Dobřanech.
Lososa její jídelna dětem k obědu od září nabídne tak, jak jí ukládá nový spotřební koš. Problém ale vidí v tom, že takový pokrm je nákladnější a rodiče budou muset svým dětem za školní oběd připlatit. I když tvůrci vyhlášky uváděli, že se změny ve spotřebním koši rozhodně nedotknou rozpočtů jídelen. To podle ní ale není pravda.
„Tak, jak je to nyní nastavené, tak určitě budeme muset v jídelnách zdražit,“ uvedla Černá.
Spotřební koš zdraží obědy, zahrnuje dražší suroviny
Úpravy vyhlášky o školním stravování spadají do kompetencí ministerstva školství, ale do vyhlášky zasahuje rovněž resort zdravotnictví, především pak Státní zdravotní ústav [SZÚ].
Tvrzení jejich zástupců o tom, že nové požadavky na suroviny nedopadnou do rozpočtů jídelen vysvětluje Adam Kilberger, výkonný ředitel Asociace společného stravování [ASPOS], tím, že se pouze nezmění finanční normativy. Ty podle jeho slov udávají určitý rozptyl v konečné ceně oběda pro žáka.
„Když se nyní vaří například za 42 korun, tak nově to může být za 48 korun na oběd,“ vysvětlil s tím, že stále se tak jídelna drží v předepsaném rozptylu 40-50 korun na oběd.
Školní stravování se změní už příští rok. Bude méně masa i mléka
Podle odhadu Asociace půjde o roční nárůst nákladů na přípravu pokrmů o 20 procent. To při střízlivém odhadu, dodal Kilberger.
„A to by za rok bylo asi 2,5 miliardy korun,“ řekl.
Zástupci školních jídelen na konferenci upozornili, že už teď některé školní jídelny, většinou s méně strávníky, účtují obědy na hranici horního limitu. To vzhledem k absenci cenovému zvýhodnění za nákupy surovin při odběru většího objemu. Od září se tak především menší školy, respektive jejich jídelny zřejmě dostanou do finančních problémů.
Školní děti čočku ani hrách zrovna nevyhledávají
Dobřanská školní jídelna, kterou vede Renáta Černá, si nový spotřební koš už odzkoušela v praxi. Patřila mezi šestadvacet „pilotujících jídelen“. V Česku funguje celkem osm tisíc školních jídelen, denně se v nich stravuje kolem 1,6 milionu dětí.
„Za mě musím říci, že tato vyhláška je nepřipravená, nedokonalá a vnese do školního stravování chaos,“ zhodnotila změny vedoucí školní jídelny v Dobřanech.
Za smysluplné nepovažuje podle svých zkušeností ani nové požadavky na suroviny, z nichž se mají školní pokrmy skládat.
„Nejtemnějším místem každé jídelny jsou ryby a luštěniny. A to je to, co ten nový spotřební koš přidává,“ říká s tím, že se v posledních letech naučili v jídelnách úspěšně pracovat i s těmito surovinami.
„Nyní je ale budeme muset ještě přidat, dětem to ale nic navíc nedá,“ podotkla s tím, že ryba, jako je losos, je tučná.
A většina dětí se hrachu, čočce či fazolím i podle ní v jídelně spíše vyhýbá. Její kolega Martin Zvonař upozornil, že i jeho jídelna si nové požadavky spotřebního koše otestovala. A říká, že si na ní vylámali zuby.
„Asi 70 procent jsou masitá jídla a zbytek jsou luštěniny, zelenina, ryby a další. […] A návrh vyhlášky říká, že máme ubrat,“ uvedl s tím, že otázkou je, z čeho ale mají ubrat.
„Když ubereme z masa, tak se nám děti hromadně odhlašují z jídla. A když ubereme ze zeleniny, tak to nedává smysl,“ dodává.
K nové vyhlášce o školním stravování má výhrady i Potravinářská komora ČR. Podle její prezidentky Dany Večeřové tvůrci vyhlášky nedali ani potravinářům prostor, aby se vyjádřili k chystaným změnám.
„I my jsme poněkud rozčarováni průběhem přípravy celé této vyhlášky,“ uvedla Večeřová na konferenci ke změnám ve školním stravování.
Ministerstvo zdravotnictví nabízí návod, jak na to
Spotřební koš si podle Večeřové žádá úpravy, ovšem po diskuzi se všemi zapojenými stranami. Tedy i potravináři, kteří do školních jídelen dodávají suroviny, vysvětlila.
Nová vyhláška například nově zahrnuje i potraviny, například některé z bio produktů, které u nás ale nejsou vůbec na trhu.
„Ale nikdo je vyrábět nebude, protože je to technicky nemožné,“ uvedla.
Na konferenci ke školnímu stravování z iniciativy poslankyně Margity Balaštíkové [ANO] vystoupili dále odborníci na výživu, přípravu pokrmů, ale i školské odbory, které se staví proti novelizované vyhlášce.
Pozvání na konferenci ve Sněmovně nepřijala hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Barbora Macková. A ani nikdo z vedení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nicméně podle dřívějšího vyjádření šéfky SZÚ nová skladba spotřebního koše reaguje na trendy 21. století.
„Doba se změnila, na trhu jsou dostupné jiné potraviny, technologie i poznatky. A je třeba, aby vyhláška o školním stravování toto reflektovala,“ uvedla.
Ministerstvo zdravotnictví obavy školních jídelen z nových požadavků na přípravu obědů pro děti mírní tím, že v prvním roce její platnosti půjde o adaptační období.
„Jídelny, ale i rodiče a pedagogové, budou mít dostatečný prostor se se změnami sžít. A chystá se pro ně i rozsáhlá metodická podpora, která zajistí hladký průběh změn. Po kterých nejen odborníci volali mnoho let,“ uvádí zástupci resortu.
Zmiňovaná doprovodná metodika podle Mackové poslouží nejen samotným jídelnám, ale i rodičům dětí. Její součástí budou recepty a praktické tipy a návody, které pomůžou s přechodem na nově sestavený spotřební koš. Nicméně zástupci školních jídelen se obávají, že změny povedou mimo zdražení i k tomu, že děti se z obědů začnou více odhlašovat nebo jídla prostě vyhazovat. Po luštěninách ani rybách totiž není ze zkušeností pracovníků ve školním stravování ze strany dětí zrovna velká poptávka.
Veronika Táchová
Jednoduché. Nají se u dědy a babči. Nebo si koupí, jako už dnes. Tenhle humus jíst děti nebudou. Jo, možná zhubnou i kuchařky a rodinní příslušníci. Řešení: vozit ty blafy těm, kteří vyhlášku stvořili! A pod dohledem nechat sníst!
Když jsem pracovala ve školní jídelně už tehdy byly luštěniny 1krát týdně i ryba byla i dostatek zeleniny a už tehdy děti ryby nechtěly vše vyhazovaly luštěniny jedly akorát podle mě stačí jednou týdně Mám obavy že si to rodiče nebudou moci finančně dovolit.Já pracovala v školní jídelně mezi roky 1984 až 2011 a to jako kuchařka.takže si dovolím tvrdit že mám zkušenost