Lidé pracující na dohody si za loňský druhý půlrok vydělali 40,7 miliardy korun. Zdravotní a sociální pojištění ale odvedli jen z 2,7 miliardy korun. Ukázala to data České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ].
Povinná evidence takzvaných dohodářů od loňského července ukazuje na vysoký podíl pracovníků na dohody, ale jen s minimem těch, kteří ze svých výdělků platí zdravotní a sociální pojištění.
Podle dat ČSSZ dosáhl příjem dohodářů za druhé loňské pololetí 40,73 miliardy korun. Z toho částky 38,01 miliardy korun se pojistné odvody nedotkly. Dohodáři je odvedli z 2,72 miliardy korun, to odpovídá zhruba sedmi procentům.
V prosinci loňského roku sociální správa evidovala přes 1,02 milionu dohodářů, ti měli uzavřeno 1,27 milionu dohod o provedení práce [DPP]. Pojistné odvádělo z těchto dohod 25 346 osob. To znamená, že z více než 1,24 milionu dohod se neplatilo žádné pojistné.
V průměru si dohodář vydělal 5 122 korun
Dohodářům dávalo práci loni v prosinci skoro 190 700 zaměstnavatelů. Za práci na dohodu jim zaplatili v posledním měsíci loňského roku přes 6,5 miliardy korun, v průměru si tak dohodář vydělal 5 122 korun. Sociální pojištění se platilo z 478,7 milionu korun, tedy asi ze sedmi procent vydělané částky.
Stát dává do zdravotního pojištění nejméně. Škodí to těm nejchudším
Do konce loňského roku platilo, že k sociálnímu a zdravotnímu pojištění hlásí zaměstnavatel dohodáře s výdělkem nad deset tisíc korun. Loni i letos platí, že uzavřené dohody u více zaměstnavatelů se nesčítají, ale pro hranici pojistného odvodu se posuzují zvlášť. Stejně tak je možné uzavřít dohodu se zaměstnanci na klasický pracovní poměr, aniž by se tyto výdělky sčítaly.
Většina dohodářů pojištění dál neplatí
Od loňského září měla platit zákonná úprava, podle které by se dohody nejenže povinně každý měsíc hlásily ČSSZ, ale také by se posuzoval jejich souběh u více zaměstnavatelů. Tedy by se sčítaly výdělky u více zaměstnavatelů a při dosažení limitu pro povinný pojistný odvod by ho jeden za zaměstnavatelů přihlásil k sociální správě a zdravotní pojišťovně. A postaral se o odvod pojistného tak, jako je to u klasického pracovního poměru.
Tento návrh Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] však nakonec ministr práce Marian Jurečka [KDU-ČSL] bez vysvětlení stáhl. Byť měla úprava především zabránit výdělkům z dohod bez pojistných odvodů. A zároveň zajistit dohodářům sociální ochranu formou sociálního pojištění v situaci, kdy například kvůli nemoci či úrazu přijdou o příjmy. Dále mělo opatření podle Jurečky vést i k tomu, aby se dohodáři nedostávali do potíží v důsledku nedostatečné doby pojištění pro nárok na důchod.
Návrh ministr Jurečka nakonec stáhl. Povinné měsíční hlášení zaměstnavatelů o počtech dohodářů ale ponechal v platnosti. Jde však pouze o evidenci bez sledování zmiňovaných souběhů dohod u více zaměstnavatelů. Loni zkraje roku Jurečka uvedl, že v systému dohod se ročně protočí kolem 90 miliard korun, ze kterých se ale neodvádí pojištění.
V zákoně dále ponechal úpravu, kdy se limit pro pojistný odvod u dohody nově stanovuje jako 25 procent průměrné hrubé mzdy. To způsobilo, že se od letošního ledna zvýšila tato hranice, od níž se neodvádí pojištění. A to z deseti tisíc loni na 11 500 korun letos.
Dohody fungují jako švarcsystém
Z pohledu ekonomů Česko v počtech lidí pracujících na dohody mezi evropskými státy vybočuje. Zástupce výkonného ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu [IDEA] Filip Pertold, který radí i ministrovi Jurečkovi, tvrdí, že lidé dohody uzavírají často nedobrovolně.
„Jsou to daňové optimalizace. Lidé jsou v dohodách z poloviny až dvou třetin nedobrovolně. Vychýlili jsme to tam, kde to nemá být. Je to náhražka pracovního poměru,“ uvedl Pertold na nedávném semináři.
Českem se šíří fenomén pracující chudoby, zjistila Charita ČR
Dohodami stát podle jeho názoru daňově pobízí ke krátkodobým pracovním úvazkům bez perspektivy. Dohody by podle něj měly krýt pouze krátkodobé brigády. Svou roli ve vysokém využívání dohod sehrává podle sociologů vysoké zdanění práce, včetně zatížení pojistnými odvody. Agentura PAQ navrhuje úpravu daní tak, aby byly především nízké výdělky daněny nižší sazbou a na druhou stranu měly vyšší daňová zvýhodnění.
„Česko nadměrně daní práci, hlavně nízkopříjmovou a částečné úvazky… Reforma by motivovala až 50 000 lidí, aby místo dohod, švarcsystému, šedé ekonomiky či neaktivity přecházeli na hlavní pracovní poměr,“ uvádí odborníci z PAQ.
I když lidé s nízkými výdělky neodvádějí ze svých výdělků téměř žádnou daň z příjmu vlivem slevy na poplatníka, tak pro tuto skupinu pracovníků odborníci dlouhodobě navrhují zvýšit slevu na poplatníka a děti. Přičemž by obě daňové úlevy přecházely do daňového bonusu. Jako je tomu už nyní u slevy na dítě či děti.
–VRN/ČTK–
