Přes 700 lidí se v posledních dvou dnech zapsalo v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM] do Českého registru dárců krvetvorných buněk. Zájem o dárcovství kostní dřeně vyvolal známý případ asi dvouleté Madlenky.
Ta potřebuje transplantaci a v rodině se nenašel vhodný dárce kostní dřeně. Bezmála tisíc nových případných dárců kostní dřeně přiměl případ nabídnout pomoc. Potvrdila to mluvčí registru Martina Kolačná. Podle ní se do registru, který IKEM spravuje, běžně zapíše kolem dvou tisíc nových dárců ročně. V pátek pracovníci IKEM zaregistrovali 330 lidí a v sobotu dalších 400 možných dárců.
Takový zájem podle Kolačné registr dosud nezaznamenal. Před nemocnicí se tvořily dlouhé fronty a nábor se musel o dvě hodiny prodloužit. Část lidí podle mluvčí ale nechtěla čekat a přijde ještě v dalších dnech. Celkové číslo nových dárců tak bude ještě vyšší. Příští týden se budou moci lidé zaregistrovat také na speciálních náborech v úterý v Jihlavě, ve středu v Bohumíně a ve čtvrtek v Olomouci.
„Podrobnosti najdou zájemci na facebooku registru,“ upozornila Kolačná.
Podle ní se budou odebrané vzorky nyní několik dnů zpracovávat, zároveň se vyhledává vhodný dárce pro holčičku i v zahraničních registrech. Kromě registru při IKEM v Česku funguje ještě větší Český národní registr dárců dřeně při plzeňské fakultní nemocnici. Dohromady evidují přes 170 000 dobrovolníků, kteří jsou ochotní darovat kostní dřeň. Registrace nových dárců je možná na desítkách míst po ČR, například na transfuzních odděleních nemocnic.
Kostní dřeň a krvetvorné buňky se používají pro léčbu pacientů s některou z leukemií, tedy zhoubnými nádory bílých krvinek, které jsou jednou ze složek imunitního systému člověka. Ročně těmito nádory v Česku onemocní kolem 1 300 lidí, zhruba 700 jim podlehne. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent.
Jak vypadá registrace dárců kostní dřeně
Registrace trvá několik minut a nebolí. Bolestivý není ani samotný odběr. Zájemce vyplní jednoduchý formulář a zdravotník mu odebere biologický vzorek z úst pomocí vatové tyčinky. K dárcovství do Českého národního registru dárců dřeně se zapisují pouze dospělí do věku nejvýše 35 let v dobré zdravotní kondici a bez vážného onemocnění. Zájemce nemá ani užívat žádné léky a musí vážit více než 50 kg.
„Sestřičky zájemci vezmou jen kapku krve nebo vatovou tyčinkou vytřou ústa. Zápis tedy vůbec nebolí. Vzorek se potom odešle k vyšetření transplantačních znaků a tím zápis končí,“ uvedla již dříve pro Zdravé Zprávy hlavní koordinátorka náboru Národního registru dárců kostní dřeně Věra Šilerová.
53letý Němec se z HIV uzdravil díky transplantaci kostní dřeně
Vhodné dárce pak čeká další odběr krve z loketní žíly. Samotná registrace ale ještě neznamená, že se zájemce [registrovaný] stane hned dárcem. Podle Šilerové se pouze jedno procento dobrodinců zapsaných v registru shoduje s nemocným a stane se skutečným dárcem. A ani při takovém scénáři podle ní nejsou obavy v žádném případě namístě.
„Obavy jsou zbytečné, protože krvetvorné buňky lze darovat dvěma způsoby: buď klasicky v narkóze z kosti pánevní, nebo pomocí separátoru, který je vyfiltruje z krve,“ uvedla.
Druhý ze způsobů odběru neprobíhá v narkóze a dá se přirovnat k darování krevní plazmy, byť je o něco více časově náročný. Na separačním přístroji dárce stráví asi čtyři hodiny. Oba odběry preventivně vyžadují dvou až třídenní pobyt v nemocnici.
Národní registr hledá vhodné dárce přes třicet let
S vyhledáváním vhodných dárců krvetvorných buněk pomáhá českým, ale i zahraničním pacientům Český národní registr dárců dřeně [ČNRDD] ve správě Fakultní nemocnice Plzeň už více než třicet let. Aktuálně je v něm zapsaných přes 111 tisíc potenciálních dárců. Dalších více než 36 tisíc dobrovolníků eviduje Český registr dárců krvetvorných buněk, který spravuje IKEM. A kandidáty oba registry stále hledají.
„Když někdo kdekoli na světě onemocní, do databáze dárců se zadají informace a ukáže se seznam potenciálních dárců kostní dřeně,“ přiblížila dříve pro Zdravé Zprávy fungování ČNRDD vedoucí koordinačního centra registru Jana Navrátilová.
Výběr vhodného kandidáta pro darování kostní dřeně není ani přes na první pohled obsáhlou databázi možných dárců vůbec jednoduchý. Při jeho hledání se posuzuje až dvanáct parametrů.
Odborníci zprvu začínají po dárci pátrat mezi sourozenci a nejbližší rodinou. Mezi příbuznými podle Navrátilové najdou pacienti vhodného dárce ve čtvrtině všech případů.
„Další příbuzní, jako bratranci a sestřenice, už jsou z hlediska posuzovaných parametrů prakticky cizí lidé,“ dodává lékařka.
Šance na nalezení vhodného dárce zvyšuje napojení tuzemské databáze na mezinárodní síť registrů dárců. Při shodě se lékaři přednostně obracejí na tuzemské dárce.
„Je to logisticky jednodušší i levnější pro český zdravotní systém,“ podotýká Navrátilová.
Ročně jsou jich vyšší desítky. Dárce stráví většinou dva dny v nemocnici, u odběru dřeně je asi hodinu a půl v celkové anestezii, u darování buněk asi čtyři hodiny připojený na přístroj podobný jako u darování plazmy.
–DNA–
