Česká společnost AIDS pomoc [ČSAP], která pomáhá pacientům s HIV, se více zaměří na práci s cizinci. Ti v Česku aktuálně tvoří 40 procent nově diagnostikovaných. ČSAP za nimi bude častěji jezdit s testováním.
Ředitel ČSAP Stanislav Pekárek to včera [20.3.] řekl u příležitosti 35 let fungování organizace. Společnost zabezpečuje a nabízí testování na pohlavně přenosné nemoci ve svých centrech nebo v sanitkách, kterými objíždí různé akce. Loni bylo takových výjezdů přes 90. Otestovalo se na nich téměř 14 000 lidí, zachytilo se 33 pozitivních případů HIV.
„Chceme změnit strategii, více se zaměřit na komunitu mužů majících sex s muži,“ představil změnu plánů Pekárek.
Každý druhý pacient s TBC je cizinec, velice často i bez pojištění
Vysvětluje, že mezi Čechy, kteří se nakazili HIV, tvoří tito muži většinu. Loni jich bylo 58 procent z 269 zachycených případů. Problém ale je, že případů HIV přibývá. V posledních letech lékaři nově diagnostikují v Česku mezi 200 a 300 nakažených ročně. A v Česku se také začalo léčit od začátku války na Ukrajině v roce 2022 téměř 900 HIV pozitivních uprchlíků, hlavně žen.
Rozdíl mezi přenosem viru v Česku a na Ukrajině je, že zatímco v Česku se přenáší zejména stykem muže s mužem, na Ukrajině je to při styku muže se ženou. Což je příznakem rozšíření nemoci v populaci. Ukrajina v této oblasti dlouhodobě vykazuje nejhorší statistiky.
Česká společnost AIDS pomoc vznikla v roce 1989 jako iniciativa ze strany blízkých a rodin lidí žijících s HIV. Jejím cílem bylo a je jim pomáhat při řešení každodenních komplikací, které přináší nákaza virem HIV. Podle společnosti dál roste podíl v tuzemsku léčených cizinců. V roce 2014 jich byla čtvrtina, loni už jich bylo přes 41 procent.
Co říká Státní zdravotní ústav
Podle Marka Malého ze Státního zdravotního ústavu [SZÚ] hlavní roli ve výskytu HIV na území Česka sehrály v posledních letech dvě události. Byla to epidemie covidu-19 a válka na Ukrajině. V letech 2022 a 2023 tvořili cizinci s dlouhodobým pobytem přes polovinu nakažených, přímo válečné běžence eviduje SZÚ zvlášť.
Stanislav Pekárek říká, že jde o nový fenomén, se kterým se musí organizace naučit pracovat. ČSAP pro ně má připravené informační materiály nebo kontaktního lékaře, který pochází z Ukrajiny.
„Obecně migranti mají nedůvěru ve státní instituce,“ upozorňuje na jednu z překážek.
Kolem 90 procent uprchlíků s HIV, kteří k nám přišli v prvním roce války, o své diagnóze vědělo a chtělo navázat léčbu. Loni to ale bylo 60 procent. Podle Pekárna se nedá očekávat, že se tito lidé, pokud žijí mimo metropoli, sami vydají do Prahy, aby se nechali otestovat.
52 % nových případů HIV jsou cizinci. Nejčastěji Ukrajinci a Slováci
„Chtěli bychom jet za cílovou skupinou třeba do uprchlických center a testovat je přímo na místě,“ vysvětluje.
Organizace zajišťuje pro pacienty s rizikovým životním stylem také předepisování preventivní léčby, která zabraňuje nákaze HIV. V současné době jde asi o 800 pacientů, cílem národního plánu ale je zhruba čtyřnásobek.
Dotace na léčbu onemocnění AIDS
Ministerstvo zdravotnictví chce podle Pekárka podpořit užívání těchto léků mezi ohroženými mladými do 26 let. Dotace, o kterou se ČSAP uchází, by jim mohla snížit cenu léku z 650 korun na 250 korun.
„Česká společnost AIDS pomoc oceňuje rozhodnutí vlády České republiky navýšit rozpočtové prostředky na programy prevence, léčby a osvěty v oblasti HIV pro rok 2025,“ uvádí organizace na svých stránkách.
[Zdroj: ČSAP]
A nejen to: „Toto navýšení přichází po dlouhém období, kdy reálná výše alokovaných prostředků klesala, a představuje důležitý krok k zajištění efektivní reakce na tuto problematiku.“
Dále na stránkách stojí, že společnost aktuálně neplánuje žádné termíny testování v terénu v sanitkách. V provozu ale jsou takzvané HIV checkpointy, a to v Praze, Ostravě, Olomouci a Hradci Králové [viz mapa výše, pozn. red.].
–ČTK/DNA–
