Zvláštní dlouhodobý pobyt začnou české úřady ukrajinským běžencům přidělovat od září. Speciální povolení k pobytu na pět let jim zajistí volný vstup na trh práce a další výhody. Povolení je určené pro Ukrajince, kteří chtějí v ČR zůstat.
Vznik zvláštního dlouhodobého pobytu schválila na svém jednání ve středu [19.3.] vláda na návrh Ministerstva vnitra ČR [MV ČR]. Podle ministra vnitra Víta Rakušana [STAN] poslouží nový typ dlouhodobého pobytu těm Ukrajincům, kteří chtějí v Česku zůstat. Nyní jich v Česku využívá dočasnou ochranu asi 400 tisíc.
„Tento režim jim usnadní přechod k trvalému pobytu a poskytne jim větší právní jistotu. Ostatní mohou dále využívat institut dočasné ochrany,“ uvedl ministr Rakušan.
Na rozdíl od dlouhodobého víza, které úřady přidělují cizincům na dva roky, si novým zvláštním dlouhodobým pobytem zajistí Ukrajinci pobyt v Česku na dobu pěti let. Navíc s volným vstupem na trh práce a do veřejného systému, jako je školství nebo zdravotnictví. Další výhodou je, že Ukrajinci se zvláštním dlouhodobým pobytem neabsolvují takzvaný adaptačně integrační kurz, jako je tomu u ostatních cizinců, kteří do Česka přicházejí z mimounijních států.
Podle ministra Rakušana se registrace k podávání žádostí o přidělení zvláštního dlouhodobého pobytu otevřou letos v září. Od dubna si Ukrajinci otestují nárok na přidělení tohoto speciálního povolení v online aplikaci.
„Po vyhodnocení první vlny se vláda rozhodne, zda program rozšíří a vypíše další kolo registrací,“ upřesňuje Adam Rözler z odboru komunikace ministerstva vnitra.
Ministr Rakušan odhaduje, že si o nový typ pobytu požádají nižší desítky tisíc ukrajinských občanů. Stávající systém přidělování dočasných ochran zůstane nadále zachován.
Uvolnění pobytu v ČR podporuje další vylidnění Ukrajiny
Zavedení nového pětiletého pobytu pro Ukrajince, kteří se plánují v Česku usadit, je docela v rozporu s prohlášeními vlády po ruské invazi na Ukrajinu po únoru 2022. Tehdy nejen ministr Rakušan, ale i ostatní členové vlády uváděli, že přijetí ukrajinských běženců je dočasné. To už z toho důvodu, že Ukrajina své občany potřebuje a že se většina z nich vrátí zpátky do své vlasti.
Zvláštní termíny zápisů do prvních tříd pro Ukrajince kritizuje ombudsman
Což několikrát deklaroval i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Například v dubnu 2022 veřejnost informoval o hovoru s ukrajinským ministrem zdravotnictví Viktorem Ljaškovem. Ten měl českému ministrovi zdravotnictví říci, aby se Česko nesnažilo získat zdravotníky z řad uprchlíků natrvalo. To proto, že Ukrajina zdravotníky, a nejen je, potřebuje teď a bude je potřebovat i do budoucna.
„Oni opravdu potřebují, aby se jim vrátili zpátky,“ uvedl tehdy ministr Válek.
Od začátku ruské invaze na Ukrajině před třemi lety do konce minulého roku vydalo Česko dočasnou ochranu bezmála 660 tisícům lidem z Ukrajiny. Přičemž je to Česko, které v přepočtu na obyvatele přijalo ze zemí EU nejvíce Ukrajinců. Loni v prosinci připadalo na každých tisíc obyvatel asi 36 Ukrajinců. Podle dat MV ČR u nás nyní drží dočasnou ochranu kolem 400 tisíc Ukrajinců.
Z Ukrajiny odešlo 5 milionů lidí, vrátí se jich menšina
Na vylidňování Ukrajiny upozornil minulý týden v článku The depopulation of Ukraine bruselský list Politico. Uvádí, že v roce 1991 žilo na Ukrajině 52 milionů obyvatel. Do roku 2015 jich ubylo deset milionů. A nyní zhoršila situaci ještě válka.
Spojené národy odhadují, že v roce 2024 se počet obyvatel Ukrajiny snížil na 37,9 milionu. Někteří demografové hovoří, že v zemi žije méně než 30 milionů. Pokud započítávají pouze území pod kontrolou Ukrajiny. Na úbytku obyvatel se významně podílejí uprchlíci z Ukrajiny.
V prvním roce války hovořili politici i sociologové a další odbornosti o tom, že se většina uprchlíků po válce na Ukrajinu vrátí, to asi 80 až 90 procent.
„To by bylo fantastické,“ říká ve zmiňovaném článku Politica Ella Libanová, ukrajinská odbornice na demografii, a dodává: „Přinejlepším se jich vrátí 50 procent.“
Reálný návrat Ukrajinců do vlasti však odhaduje na 30 procent. To je hodnota podobná počtům navrátilců po válkách na Balkáně v 90. letech minulého století. Bývalý ukrajinský ministr zahraničních věcí, Dmytro Kuleba, tvrdí, že Ukrajina bude čelit velké demografické krizi.
„Myslím, že většina Ukrajinců, kteří ze země odešli, odešli nadobro. A na jejich návrat spoléhat nemůžeme. Každá rodina bude pečlivě zvažovat, zda se vrátit, nebo ne. Pro matky bude obtížné pomyšlení, že opět vytrhnou děti ze zavedených kolejí, když si našly nové kamarády a naučily se jazyk,“ říká s tím, že mnohé z nich už mají zaměstnání v nové zemi a do rozvrácené Ukrajiny se jim nechce.
„Je to vážný problém,“ říká opoziční ukrajinský poslanec Mykola Kňažytskyj.
Uprchlíky Pražané ani nezaregistrovali, tvrdí náměstek Pospíšil
Podle něj by měla mít vláda program na podporu návratu lidí, kteří Ukrajinu kvůli válce opustili. Podle něj země musí přimět lidi – po skončení války – k návratu a pokusit se odradit muže – manžely, aby ze země odešli za svými rodinami do zahraničí.
„Pokud se to nepodaří, je budoucnost ukrajinské populace nejistá. Zvláště proto, že mnoho uprchlých ukrajinských žen přichází do plodného věku,“ říká v článku Politico Kňažytskyj.
–VRN–
