Ukončení financování mezinárodní zdravotní pomoci Spojenými státy rozpoutá šíření malárie, viru HIV, ale třeba i spalniček nebo zarděnek, varuje šéf Světové zdravotnické organizace [WHO] Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Ukončení členství USA v WHO podepsal prezident Donald Trump v den svého uvedení do Bílého domu 20. ledna. USA se podílejí na rozpočtu WHO zhruba z dvaceti procent.
O několik dnů později pozastavil prezidentský úřad financování humanitárních programů v zahraničí skrze vládní agenturu USAID. Spojené státy v roce 2023 rozdělily na této zahraniční pomoci 72 miliard dolarů [cca 1,73 bilionu Kč].
V reakci na kroky Bílého domu uvedl prezident WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, že výpadek takto významného přispěvatele zřejmě rozpoutá šíření nemocí, jako jsou malárie, HIV, spalničky nebo zarděnky.
„Žádáme USA, aby se zapojily do dialogu s postiženými zeměmi, aby bylo možné plánovat přechod k udržitelnějším řešením bez narušení zavedené zdravotní pomoci,“ uvedl na tiskové konferenci [17.3.] v Ženevě.
USA stoply zahraniční humanitární pomoc a svět mluví o katastrofě
Podle Tedrose mají Spojené státy právo rozhodovat o tom, jak a v jakém rozsahu chtějí rozvojovým zemím pomáhat. Také ale dodal, že „USA mají odpovědnost zajistit, že jejich přímá finanční pomoc bude zastavena spořádaně a humánně, aby si země mohly najít alternativní zdroje financování“.
„Vyzýváme ostatní dárce a země, které se spoléhaly na americké financování, aby zintenzivnili své podpory, jak jen mohou,“ uvedl dále šéf WHO.
Ukončení pomoci USA povede k šíření nemocí
Po přerušení financování zdravotních programů z amerických veřejných rozpočtů podle šéfa WHO vážně hrozí nekontrolované šíření nemocí, jako jsou malárie a virus HIV, který způsobuje AIDS. Při ztrátě finanční podpory a jejího nenahrazení jinými zdroji podle něj může dojít k tomu, že už letos se zvýší počet nakažených malárií o 15 milionů případů a o 107 tisíc úmrtí na ni. Humanitární organizace totiž nebudou mít prostředky na nákupy léků a zdravotního materiálu.
V důsledku ukončení zdravotní pomoci především do afrických zemí skončí i programy na prevenci šíření viru HIV. Což může mít za následek úmrtí na rozvinutou nemoc AIDS až u tří milionů nakažených. To je trojnásobek oproti minulému roku, řekl v Ženevě Adhanom Ghebreyesus.
Každý druhý pacient s TBC je cizinec, velice často i bez pojištění
Stejně tak upozornil na následky ukončení programů boje proti tuberkulóze, spalničkám nebo zarděnkám. I tato onemocnění se v posledních letech probouzení a vlivem migrace dochází k jejich lokálním epidemiím i v rozvinutých ekonomikách.
Šéf WHO dále uvedl, že dobře zavedená celosvětová síť více než 700 laboratoří pro potírání spalniček a zarděnek funguje výhradně díky financování Spojenými státy. Avšak teď stojí před ukončením činnosti, zdůraznil Tedros.
Trump: WHO si žádá reformu
Světová zdravotnická organizace je zdravotní agenturou OSN se 194 členskými státy. Ty jí každý rok povinně přispívají na její aktivity a provoz. Spojené státy dlouhodobě patří k jejím největším přispěvovatelům. Na jejím rozpočtu se podílejí zhruba dvaceti procenty.
Proces opuštění WHO trvá jeden rok od podání oznámení o vystoupení z ní. Dokument vedoucí k vystoupení Spojených států z agentury podepsal prezident Trump v den svého uvedení do Bílého domu 20. ledna.
Trump fungování WHO kritizuje dlouhodobě a proces o vystoupení zahájil při svém prvním prezidentském mandátu v roce 2020, kdy měly Spojené státy organizaci opustit v červenci 2021. Tehdy USA členství v WHO ale neopustily díky nástupu Joea Bidena do úřadu. Ten odstoupení zrušil v prvních dnech převzetí úřadu.
Text Trumpova nařízení o vystoupení z WHO podle americké CNN uvádí „její nevhodné postupy při pandemii covidu-19, která vznikla v čínském městě Wu-chanu“. Dále dokument jmenuje neschopnost WHO reagovat na další zdravotní krize ve světě. Rovněž kritizuje neschopnost jejího vedení přijmout nutné reformy a způsob vedení považuje za chaotické. V minulosti nařknul WHO z toho, že podléhá politickým vlivům jejích členských států.
–VRN–
