Téměř polovina lidí v pobytových sociálních službách trpí demencí a přibývá jich. Zatímco v roce 2014 trpělo demencí 35 procent v nich umístěných lidí, předloni jich bylo 44 procent. Loni pobytové sociální služby využívalo přes 97 tisíc osob.
To znamená, že za posledních zhruba deset let se strmě navýšil počet lidí s demencemi v pobytových sociálních službách. To ze 29 400 v roce 2014 na 42 900 klientů v roce 2023. Loni v pobytových sociálních službách, nejčastěji domovech pro seniory a se zvláštním režimem, celkem žilo přes 97 tisíc osob. Na vývoj v sociálních službách ukazují data zdravotnických a sociálních informačních systémů. Jejich propojení představili minulý týden zástupci obou resortů na tiskové konferenci.
„Dnes máme 97 tisíc klientů pobytových sociálních služeb, více než 200 tisíc pacientů čerpá intenzivní domácí péči a máme více než 600 tisíc dlouhodobě nemocných seniorů,“ uvedl k propojení datových základem ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek.
Sociální a zdravotní služby budou podle něj v následujících zhruba pětadvaceti letech nevyhnutelně čelit velkému tlaku v důsledku péče o stárnoucí silné ročníky narozené v 70. letech. A dále kvůli nedobré zdravotní kondici i mladších ročníků. Právě mezi nimi se nejvíce šíří nadváha, obezita a nezdravé životní návyky.
Sociální služby potřebují přes 35 tisíc nových lůžek
Podle odhadu ÚZIS s odvoláním na predikci vývoje skladby obyvatel a prodlužování délky dožití a zdravotního stavu lidí si systém žádá do roku 2040 dalších 35 700 nových lůžek v pobytových sociálních službách. Ať už v domovech se zvláštním režimem, v nichž nejčastěji pečují o lidi s demencemi a jinými neurodegeneracemi, nebo v domovech pro seniory, denních či týdenních stacionářích a odlehčovacích službách.
Přičemž nejvíce mezi klienty pobytových sociálních služeb přibydou lidé starší 80 let. Pro ně je třeba v nejbližších letech podle odhadu ÚZIS zajistit kolem 26 900 nových lůžek, dalších 6 100 lůžek pro osoby od 70 do 79 let. Zbývající místa obsadí lidé s omezenou osobní soběstačností do 69 let věku.
Více než třetina klientů zařízení sociálních služeb připadala v předminulém roce na osmdesátníky. Asi 20 procentům jejich obyvatel bylo přes 90 let a pětinu představovali sedmdesátníci. Dětí a mladých ve věku do dvaceti let jejich služby využívalo asi šest stovek.
V roce 2023, za který jsou dostupná data, lidé v domovech se sociální službou strávili 26,8 milionu dnů. Průměrný pobyt v nich trval 276 dnů, to je tři čtvrtě roku.
Více seniorů si žádá více zdravotní a sociální péče
I v sociálních službách se čerpají hrazené zdravotní služby. Z čehož je zřejmé, že stejně jako poroste potřeba pobytových, ale i terénních sociálních služeb, poroste i využívání zdravotních služeb. Ve sledovaném roce 2023 uhradily zdravotní pojišťovny za práci zdravotních sester v sociálních službách 5,93 miliardy korun. To je oproti roku 2018 více než dvojnásobný nárůst. Tehdy úhrady činily 2,45 miliardy korun.
Sociální služby nabízí hodně práce a málo peněz. A tak tam nikdo nechce
Lidé nad 65 let dnes podle dat Českého statistického úřadu tvoří pětinu obyvatel, v roce 2040 to má být čtvrtina, v polovině století pak 30 procent. V příštích desetiletích podle demografů poroste převážně počet lidí ve vysokém věku. Zatímco letos by u nás mělo podle projekce statistiků žít přes 71 000 lidí nad 90 let, v roce 2040 už jich bude 172 000.
Podle nedávné studie pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR by k zajištění potřebné péče v sociálních službách s pobytem bylo do roku 2035 potřeba zvýšit počet lůžek o 28 tisíc na 83 tisíc. A společně s tím i počet pečujících z 98 000 na 143 000.
Při zachování současného tempa rozvoje služeb bude za deset let chybět v zařízeních pro seniory asi 15 tisíc míst a 16 tisíc pečovatelek a pečovatelů.
–ČTK/RED–
