Od roku 2022 pracují pod vedením UZIS ČR na sdílení zdravotních a sociální dat ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Teď tato data mají. A tak i mají lepší přehled o tom, jaké služby pacienti a v jakém stavu využívají.
Přehled o vývoji čerpaných zdravotních a sociálních služeb pomáhá oběma úřadům i v tom, jaké segmenty péče do budoucna posílit a naopak, u kterých ubrat. Například při vyhlašování dotačních programů. A tato sdílená sociálně zdravotní data umožňují i zhodnotit přínosy hrazené léčby.
„Oba resorty se virtuálně propojily, a nebavíme se o tom, co je sociální a co zdravotnictví, pomáhá nám to při zajišťování péče o pacienty,“ uvedl na tiskové konferenci k představení sdílených sociálních a zdravotních dat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].
Od letoška navíc vstupuje v účinnosti i nová legislativa upravující sociálně zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a úhrad v jednotlivých typech zařízeních.
Poslanci schválili sociálně zdravotní péči. Kolik to bude stát, nevědí
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky [KDU-ČSL] jde o další nástroj, který ministerstvům, ale i krajům, městům a obcím pomůže reagovat na poptávku lidí. Především těch, kteří už sociální a zdravotní péči využívají, ať už jako pacienti, nebo pečující osoby.
Data jako podklad pro vyjednávání o úhradách
Sdílení údajů o čerpání sociální a zdravotní péče pomůže podle ministra Válka i v nastavování úhrad za výkony. Což už se podle něj stalo v předchozích letech, kdy se s ohledem na vyšší potřebu paliativní a následné péče přidávaly peníze ze zdravotního pojištění právě do těchto segmentů.
„A na očekávané stárnutí populace reagovalo ministerstvo i navýšením kapacit pro zdravotnické nelékařské obory o 20-25 procent,“ připomněl ministr.
Data z obou oblastí podle něj resortům posloužily i při transformaci akutních lůžek na lůžka následné a dlouhodobé péče. Právě ta budou v nadcházejících letech kvůli přibývání starších a nemocných lidí více potřeba. I když, jak nedávno uvedl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] Zdeněk Kabátek, přeměna nákladných akutních lůžek na následná či dlouhodobá, která stojí podstatně méně peněz, se zatím moc nedaří.
Díky ucelenému přehledu dat o čerpání sociální a zdravotní péče ministerstvo podle Válka dobře ví, na které oblasti se zaměřit, které je potřeba posílit, a zajistit pro ně dostatek pracovníků. Konkrétně jde o oblast geriatrie, péče o lidi ve vysokém věku s více nemocemi. A dále o paliativní služby, kdy data posloužila pro vytvoření Strategie rozvoje paliativní péče pro dospělé a dětské pacienty do roku 2035.
Sociálně zdravotní data jako návod do budoucna
Na postupném propojení dat ze sociálního a zdravotního segmentu začala ministerstva pracovat od roku 2022. To pod vedením Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] a ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení [ČSSZ] a Úřadem práce [ÚP ČR], jež spadají pod MPSV.
Digitalizace zdravotnictví ukáže tu pravdu online, říká Petr Foltýn
„Domnívám se, že jsme vybudovali funkční datový klíč, který umí optimalizovat péči v tom sociálně zdravotním pomezí. A je to klíč, který se týká minimálně jednoho milionu občanů,“ shrnul práci na datovém propojení šéf ÚZIS Ladislav Dušek.
Dodal, že nejen plánování, ale i získání přehledu o efektivitě poskytované zdravotní péče se bez sociálních dat jen těžko obejde. A to samé platí naopak. Díky sdílení dat získal systém věrohodný přehled o počtech klientů v pobytových sociálních službách. Ale i o tom, v jakém zdravotním stavu jsou a jaké sociální podpory využívají. Například anonymizovaná data o čerpaných příspěvcích na péči nebo přiznaném stupni invalidity.
Ministerstvo zdravotnictví má plán, jak zvládne stárnutí lidí v ČR
„Dnes máme 97 tisíc klientů pobytových sociálních služeb, více než 200 tisíc pacientů čerpá intenzivní domácí péči a máme více než 600 tisíc dlouhodobě nemocných seniorů,“ uvedl pro příklad Dušek.
Sociálně zdravotní data i ukazují, jak funguje léčba
Díky datové základně systém může, jak uvedl profesor, reagovat na blízkou budoucnost, kdy zhruba do poloviny století bude přibývat seniorů s omezenými schopnostmi se o sebe postarat a často i s více nemocemi. A to neznamená nic jiného, než další nápor na zdravotní a sociální infrastrukturu.
„Jen počet osob v pobytových sociálních službách za posledních deset let vzrostl o 16 procent a dalších 20 let to poroste stejným tempem,“ uvedl.
Například pacientů s demencí za poslední dekádu přibylo 49 procent. A data podle Duška ukazují, kde a u jakých pacientů zdravotní či sociálně zdravotní služby fungují. A kde naopak chybí a kde se dá očekávat, že chybět budou.
Za podstatné šéf ÚZIS považuje i to, že propojení sociálních a zdravotních dat dovoluje sledovat, jak funguje nákladná léčba. Jinak řečeno, zda je dostatečně efektivní. Což ilustruje na příkladu pacientů s roztroušenou sklerózou [RS] s předepsanou centrovou léčbou. Těchto pacientů je v Česku celkem asi 27 tisíc a náklady na jejich léčbu se pohybují kolem čtyř miliard ročně.
„A je vysoce legitimní otázka, zda to funguje,“ podotkl Dušek.
Data ze zdravotních a sociálních statistik ukázala, že kolem 75 procent pacientů s RS s centrovou léčbou se vrací zpátky do práce a žije životy jako před rozvojem nemoci. Tedy se ukázalo, že tato, i když nákladná léčba, se vyplácí. Pacienti nečerpají invalidní důchody, příspěvky na péči a jiné podpory. Naopak se vracejí do práce, platí daně a pojistné odvody.
Veronika Táchová
