Jedenáctileté děti naspí ve všední den kolem 8,5 hodiny, patnáctiletí školáci méně než 7,5 hodiny. V obou případech to ale nestačí. Nevyspalé děti hůře prospívají, neradují se a je jim „všechno jedno“. Častěji se u nich rozvíjí deprese a úzkost.
Na rok od roku zkracující se délku spánku u dětí a dospívající mládeže od 11 do 15 let věku ukazují výsledky studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků Health Behaviour in School-aged Children [HBSC].
„Důležitým ukazatelem je pozdní čas uléhání do postele. U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky 3–6násobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti,“ upozorňuje na důsledky nedostatečného spánku u dětí a mládeže Petr Baďura, datový analytik české části studie HBSC.
Odkazuje na mezinárodní doporučení amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí [CDC]. Podle něj je předpokladem pro zdravý vývoj dětí ve věku 6-12 let denně naspat 9-12 hodin. Mládež ve věku 13 až 17 let by měla ideálně spát 8-10 hodin denně. To i o víkendu.
Baďura upozorňuje, že chybějící spánek z všedních dnů nedoženou děti tím, že si přispí o víkendu. Při velkých rozdílech naspaných hodin ve všední dny a o víkendu naopak hrozí zdravotní problémy.
„Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí,“ říká.
Víkendové dospávání může i uškodit
Víkendové dospávání podle něj poukazuje i na takzvaný sociální jet lag. To je určitý rozpor mezi biologickými rytmy a povinnostmi, jako je vstávání do školy. V případě, že se doba spánku u dítěte ve dnech volna navýší o více než dvě hodiny, hrozí u něj podle Baďury docela vážné zdravotní problémy.
Umělé světlo se v Česku nadužívá a rozvíjí nemoci, i rakovinu
Tyto dětí bývají podle studií podrážděné a nervózní. Oproti dětem, které nemají takové rozdíly v době spánku, pak podstatně častěji trpí depresemi a rychle přibývají na váze.
Příprava na kvalitní spánek začíná po probuzení
- Ranní probuzení
- Ranní sluneční světlo
- Snídaně
- Pobyt venku
- Jídlo v průběhu dne
- Pravidelná pohybová aktivita
- [Ne]pití energetických a kolových nápojů
Podle výsledků zmiňované studie spí o víkendech déle než dvě hodiny oproti všednímu dni 37 procent páťáků, 51 procent sedmáků a 55 procent deváťáků. Vědci rovněž upozorňují na užší souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek.
České děti spí méně, a to není dobře
V průměru dnes naspí děti a mládež ve věku 11-15 let ve všední dny 7 hodin a 57 minut [sběr dat v roce 2022, pozn. red.]. Od posledního sběru dat v roce 2018 se délka spánku dětí ve věku 11–15 let zkrátila o 11 minut. A ve srovnání s daty z roku 2014 je rozdíl už více než 20minutový.
„Každý druhý školák [49 %] tak spí méně, než je doporučeno. V roce 2014 přitom do této skupiny patřilo pouze 35 % školáků,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC.
Mnoho dětí, které nespí dostatečně dlouhou dobu, chodí spát pozdě. Mezi nejčastější příčiny patří:
- Ponocování kvůli zábavě, to je takzvaná spánková prokrastinace,
- stres ze školních povinností,
- konzumace energetických nápojů během dne,
- těžké a objemné jídlo ve večerních hodinách.
Ke zkracování délky spánku u dětí vede podle Kalmana hlavně to, že chodí spát stále později. Například u sedmáků a deváťáků se počet těch, kteří do postele uléhají po půlnoci, od roku 2014 zdvojnásobil.
„Právě odkládání momentu, kdy děti usínají, stojí za snižující se celkovou délkou spánku,“ vysvětluje.
Čas začátku vyučování, a tudíž čas ranního vstávání, se ve všedních dnech na českých školách příliš nemění. Proto se podle Kalmana nabízí otázka, zda by pozdější zahájení vyučování pomohlo prodloužit délku spánku, respektive omezit výskyt sociálního jet lagu.
„Ačkoliv to není přímo obsahem našich výzkumů, tuhle otázku si nelze při procházení dat nepoložit. My si myslíme, že odpověď na ni je ‚ano‘,“ tvrdí.
Argumentuje, že délku spánku dětí zkracuje pozdější usínání. A na straně druhé ji limituje brzké vstávání do školy.
„Je nutné pracovat u dětí, ale i u nás, dospělých, na zlepšení návyků souvisejících s usínáním. Ale změna času vstávání, tedy pozdější začátek školy, je zcela opodstatněná úvaha a neměla by zůstat stranou,“ uzavírá Kalman.
–VRN–
