Farmaceutické firmy u evropského Soudního dvora napadly unijní směrnici, podle které se mají podílet na financování městských čističek odpadních vod. Směrnici považují výrobci léků za diskriminační a finančně nepřiměřenou.
Mezi žalobci jsou známí výrobci léků. Například společnosti Accord, Adamed, Fresenius Kabi, Polpharma, Sandoz, STADA, Teva, Viatris nebo Zentiva. Podle odhadu jejich zástupců zatíží nová povinnost jejich rozpočty v souhrnné výši až jedenáct miliard eur [cca 275 mld. Kč] ročně.
„Podporujeme Green Deal a ambice směrnice o čištění odpadních vod, ale nemůžeme přijmout současný plán její implementace. Jsme stoprocentně odhodláni zaplatit svůj spravedlivý podíl. Směrnice ale vede k astronomické dodatečné dani, která představuje neúměrnou zátěž pro generický průmysl,“ vysvětluje důvody podání žaloby Steffen Saltofte, CEO Zentivy.
Výši poplatku podle současné úpravy určí objem léčiv vydaných pacientům. To proto, že většina zbytků léčiv se do odpadních vod dostává po jejich spotřebě vyloučením z těla pacienta. Jak i upozorňují výrobci, emise z výroby léků se už nyní přísně monitorují a minimalizují podle legislativy.
„Jako společnost investujeme do dekarbonizace našich provozů a necháváme v našich prostorách instalovat vlastní čistírny odpadních vod,“ potvrzuje Boris Sananes, generální manažer Zentiva Česká republika.
Investice firem do ekologických inovací jsou vysoké. Navíc se farma firmy pohybují na silně regulovaném trhu, připomíná.
Unijní zelená politika zasahuje i farma průmysl
Podstatou evropské směrnice rozšiřující odpovědnost výrobců [EPR] je přimět farmaceutické firmy produkovat takzvaná zelenější léčiva a více investovat do jejich vývoje. Zástupci výrobců ale argumentují, že reformulovat neboli změnit skladbu léků není vůbec snadné a v mnoha případech neproveditelné.
Vedení farma firem tak hovoří o dvou scénářích, pokud vstoupí tato směrnice do národních politik jednotlivých unijních států. Tím prvním je, že výrobci promítnou náklady na financování městské odpadní infrastruktury do ceny léků. Což znamená zdražení léků pro zdravotní pojišťovny, případně konečné spotřebitele, tedy pacienty.
Vzhledem k tomu, že se ceny léků hrazených ze zdravotního pojištění regulují, stanovuje se u nich nejvyšší možná cena, tak přichází na řadu druhý ze scénářů. A tím je, že některé léky z tuzemského trhu nadobro zmizí, budou nedostupné.
„EPR tak může vést ke zrušení registrace části léků, pokud nové náklady nebude možné do regulované ceny promítnout,” shrnují výrobci generických léků z České asociace farmaceutických firem [ČAFF].
Pro představu ČAFF ukazuje ceny některých léků podle vývoje v Nizozemsku poté, kdy v zemi zavedli systém rozšířené odpovědnosti výrobce [EPR]:
- metformin, užívaný polovinou pacientů s diabetem, by čelil zvýšením nákladů o 875 %,
- amoxicilin, antibiotikum první volby, by vykázal nárůst nákladů až o 368 %,
- levetiracetam, široce používaný lék na epilepsii, by zvýšil náklady až o 321 %.
To jsou hlavní důvody napadení loni novelizované směrnice EU o čištění odpadních vod u Soudního dvora EU.
„Z našeho pohledu směrnice porušuje klíčové principy Evropské unie. Chybí transparentnost, protože stále nemáme přístup k údajům a metodice, kterou Evropská komise používá k dosažení tohoto rozhodnutí,“ zmiňuje další důvod napadení unijní legislativy Boris Sananes.
Pokud nedojde ke zmírnění finančních požadavků na farma průmysl, je podle něj docela možné, že se výroba některých léků stane ekonomicky neudržitelná a tyto léky zmizí z trhu.
„Zentiva vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby přehodnotily dopad směrnice. Naléhavě potřebujeme dialog s tvůrci politik EU a všemi zúčastněnými stranami, abychom našli vhodné a spravedlivé řešení pro zajištění čisté vody, aniž by byl ohrožen přístup k cenově dostupné zdravotní péči v Evropě,“ shrnuje Steffen Saltofte.
–VRN–
