Léky pro nemocnice a další zdravotnická zařízení by měly podle pozměňovacího návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] nově nakupovat zdravotní pojišťovny. Teď nákupy léků soutěží sami poskytovatelé, většinou nemocnice.
Návrh na změnu systému nákupu léků podaný pozměňovacím návrhem z poslaneckého mandátu ministra financí Zbyňka Stanjury sice v předchozích dnech zmizel ze systému, Stefan Fous z oddělení Komunikace s médii Ministerstva financí ČR [MF ČR] pro Zdravé Zprávy ale potvrdil, že nejspíš dojde k jeho opětovnému načtení do systému.
„V této chvíli můžeme jen potvrdit, že budou předloženy nové pozměňovací návrhy k zákonu o veřejném zdravotním pojištění,“ uvedl Fous.
Upřesnil, že v tuto chvíli není jasné, zda pozměňovací úpravy do novely načte ministr Stanjura, nebo jiný poslanec. Což je i důvod, jak vysvětlil zástupce komunikace ministerstva financí, proč se resort blíže nevyjádří k navrhovaným změnám. A jejich případným dopadům na pacienty a veřejné zdravotnictví.
„Znění pozměňovacích návrhů, které budou předloženy, bohužel nemáme k dispozici, abych Vám je mohl poskytnout nebo odpovědět na vaše další dotazy,“ vysvětlil pro Zdravé Zprávy Stefan Fous s tím, že smyslem připravovaných pozměňovacích návrhů je „každopádně úspora veřejných výdajů na nákup léků“.
Narychlo předložená změna nákupu léků
S tímto tvrzením ale ne všichni souhlasí. Podle Davida Koláře, výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP], ministerstvu chybí pro takový argument ekonomická analýza dopadů těchto nikoli nevýznamných změn.
„Tady se bavíme o centrálních nákupech léků pro všechna zařízení v České republice. A jde o atomovou bombu pro celé zdravotnictví v zemi s dopady na všechny subjekty,“ vyslovil se k legislativní změně Kolář.
Vládní poslanci myslí na chudé. A tak narychlo zavádí placený nadstandard
Podle něj jsou v Evropě i země, které léky nakupují centralizovaně. Jejich systémy k tomu ale jsou přizpůsobené a jde o roky odzkoušené nákupní modely v praxi. Zmiňovaný pozměňovací návrh ministr Stanjura ale načetl, a dále ještě on či jeho poslanečtí kolegové načtou, do zhruba rok otevřené novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. A to těsně před jejím druhým čtením ve Sněmovně. K tomu dojde v příštím či přespříštím týdnu.
„Novela byla 30. října [2024] schválená vládou, tedy bylo mnoho měsíců času připravit takovýto pozměňovací návrh dostatečně předem,“ uvedl Tomáš Votruba z Asociace velkodistributorů léčiv [AVEL].
V meziresortním připomínkování byla novela zhruba v druhé polovině dubna do poloviny května. A ani jeden z tehdy podaných návrhů na úpravu se netýkal změny systému soutěžení léků, upozornil Votruba.
„Ministerstvo financí využilo připravit tuto změnu bez diskuze s těmi, kterých se změna týká,“ uvedl s tím, že případná změna zasáhne trh s léky s ročním objemem 41 miliard korun a každoročním růstem kolem deseti procent.
Jeden lék pro všechny
Podle Davida Koláře při přechodu soutěžení nákupu léků na zdravotní pojišťovny i reálně hrozí, že se zredukuje počet dostupných variant léků. Jelikož pojišťovna v tendru vybere dodavatele jednoho, toho nejlevnějšího preparátu, v dané lékové skupině pro všechny.
„Lékaři tím ztratí možnost volby,“ upozorňuje Kolář s tím, že současná medicína se ve vyspělých zemích personalizuje, individualizuje.
To znamená, že se pacientovi vybírá ten pro něj nejvhodnější přípravek: „Lékař má dnes široký vějíř možností, se kterými pracuje. Při schválení změny by ale lékař tuto širokou paletu ztratil.“
To potvrzuje i profesor Michal Vrablík, internista z 3. interní kliniky 1. LF UK Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
„V každé lékové skupině máme dnes možnosti volby. Někteří pacienti nereagují dostatečně na daný lék a pak je tu i tolerance léčby,“ upozorňuje.
„Pokud by došlo k této změně, neměli bychom možnosti volby, a to by bylo značně nevýhodné,“ říká s tím, že soutěžení jednoho léku v dané skupině jde proti trendu v medicíně, kdy se léčba pacientům takzvaně šije na míru.
Nejvíce patrné je to podle něj v onkologii. Tam například při léčbě karcinomu prsu volí lékaři z patnácti dostupných léků ten pro pacientku nejvhodnější. Při výběru zohledňují nejen stadium nemoci, ale i patologii nádoru a toleranci ze strany pacientky. I to sehrává v úspěšnosti léčby významnou roli.
V tomto případě dává Stanjurův pozměňovací návrh lékaři sice možnost požádat zdravotní pojišťovnu o výjimku pro konkrétního pacienta. Nicméně odborníci upozorňují, že jde o další administrativní a časovou zátěž specialistů.
Jeden dodavatel léků zvyšuje riziko jejich výpadků
Dalším souvisejícím rizikem při soutěžení jediného dodavatele jediného léku v dané skupině je ztráta jeho zastupitelnosti v případě, že dojde k přerušení jeho dodávek. Například kvůli chybějící účinné látce, přírodní katastrofě nebo jen při nečekaně vysoké poptávce. Jak se nedávno i několikrát stalo.
„Trendem je dnes soutěžení více dodavatelů a snaha diverzifikovat dodávky léků,“ tvrdí Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem [ČAFF].
Hrozí výpadky antidepresiv, antipsychotik i léků proti demenci
Podle jeho názoru jde Česká republika touto změnou i proti doporučeným postupům Evropské komise. Ta po zkušenostech s výpadky i běžných léků doporučuje rozložit riziko přerušení dodávek tím, že si země zajistí více dodavatelů.
„Navíc v praxi se ukázalo, že centralizované nákupy vedly ke zdražování léků v důsledku oslabení konkurence,“ tvrdí Vrubel s tím, že změna současného nákupu a soutěžení léků je podle jeho názoru nejlepší cestou, jak prohloubit problém kolem výpadků léků.
Veronika Táchová
