Ve funkci generálního ředitele Vojenské zdravotní pojišťovny [VoZP] potvrdila její Správní rada Josefa Diessla. Ten vede pojišťovnu od roku 2017, nový čtyřletý mandát mu začne v polovině března.
O výsledku volby patnáctičlenné Správní rady VoZP informuje tiskové oddělení pojišťovny. Instituce hospodaří s finančními prostředky na pokrytí zdravotní péče pro 700 tisíc osob, z toho pro 28 tisíc vojáků Armády ČR. Ve svém třetím funkčním období se chce Diessl zaměřit na konsolidaci finanční situace pojišťovny. A také na s tím související restrikce v nákladech a na posílení příjmové strany rozpočtu.
„Celý systém veřejného zdravotního pojištění, VoZP nevyjímaje, čelí v současnosti krizi, která má původ ve skokovém zvýšení nákladů na zdravotní služby v období pandemie covidu-19,“ říká ředitel VoZP.
Dvě zdravotní pojišťovny se potápí. Už to potvrdil i ministr Válek
Současné výdaje pojišťoven podle něj neodpovídají jejich skutečným příjmům. Letos mají podle makroekonomické predikce hospodařit pojišťovny se souhrnným rozpočtem kolem 530 miliard korun v závislosti na tom, jak se bude dařit hospodářství. Od jeho kondice se odvíjí výše pojišťovnám odvedeného pojistného.
Josef Diessl z VoZP chce reformu pojištění
Loňský rok uzavřelo všech sedm pojišťoven zápornými čísly. Jejich souhrnný deficit byl přibližně osm miliard korun, upozornil nedávno prezident Svazu zdravotních pojišťoven [SZP] Martin Balada.
„Některé z pojišťoven deficit pokryly z rezerv. Jiné například o něco prodloužily splatnosti faktur,“ nastínil situaci, v jaké kondici jsou zdravotní pojišťovny, Balada.
Jen sloučení pojišťoven zdravotnictví nezachrání, míní jejich Svaz
Podle šéfa VoZP Josefa Diessla je současný stav daný především nastaveným systémem financování veřejného zdravotnictví, kdy, jak říká, většinu příjmů i výdajů určuje direktivně stát. A to podle něj není dobře.
„Systém veřejného zdravotního pojištění se od 90. let minulého století prakticky nezměnil a nutně potřebuje hlubokou reformu,“ tvrdí.
Šéf VoZP odmítá finanční problémy pojišťovny. Situaci ale nezlehčuje
Nastavení výdajů za z pojištění hrazené zdravotní služby, prostředky, materiály a další vychází každoročně z úhradové vyhlášky. V její konečné úpravě týkající se především meziročního růstu úhrad za výkony drží poslední slovo ministerstvo zdravotnictví. A každoročně dochází při takzvaném dohodovacím řízení ke střetům o to, která oblast zdravotnictví je více vytížená a potřebuje více peněz.
Změna v přerozdělování peněz pojišťovny nezachrání
O nepoměru mezi výdaji a příjmy zdravotních pojišťoven hovoří často nejen pojišťovny, ale i vedení ministerstva zdravotnictví. Jeho zástupci na sněmovním Výboru pro zdravotnictví nedávno uvedli, že se pracuje na úpravě parametrů v přerozdělování peněz pojišťovnám.
To s ohledem na zdravotní kondici obyvatel, ale i rozdílné dostupnosti zdravotní péče a vstupu nových léků na trh.
„Aby ty peníze byly tam, kde jsou ti nejdražší pojištěnci,“ uvedla začátkem února vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění MZ ČR Helena Rögnerová.
Přerozdělování peněz z pojištění dozná změn, brzy to ale nebude
Upozornila zároveň, že nikdy neměl systém přerozdělování peněz sloužit k vyrovnávání ekonomické situace zdravotních pojišťoven. Zda tímto případným krokem dojde ke zlepšení ekonomické situace zdravotních pojišťoven, jasné není. Navíc pokud k nějaké změně dojde, nebude to podle Rögnerové dříve než v lednu 2028.
–VRN–
