Přestože nadváhou a obezitou trpí více než polovina české populace, tak hubnutí zvládne jen málokdo. Podle odborníků se jen 10–20 procentům lidí, kteří se rozhodli pro hubnutí, podaří udržet novou váhu dlouhodobě.
Krátkodobé diety totiž neřeší skutečné příčiny nadváhy a obezity. To jsou nesprávné stravovací návyky, nedostatek pohybu a psychické problémy.
„Lidé chtějí při hubnutí vidět výsledky co nejdříve, proto se pouští do diet, které slibují rychlý úbytek váhy, ale tak to nefunguje. Člověk si musí zautomatizovat nové návyky zdravého životního stylu, a to nějakou dobu trvá,“ říká pro Zdravé Zprávy Lenka Vymlátilová, výživová poradkyně a lektorka skupinových kurzů zdravého hubnutí v organizaci STOB.
Ale jen skuteční vytrvalci si podle ní udrží zdravou životosprávu í v dnešním prostředí.
„Vysoce kalorické jídlo máme na dosah prakticky neustále, zatímco pohyb se z našeho života vytrácí,“ říká.
Nejčastějším důvodem neúspěchu v hubnutí je návrat k nezdravým návykům nebo příliš přísně nastavený režim při dietě.
„Už samotný způsob hubnutí často předurčuje, zda si člověk váhu udrží. Pokud zvolí extrémně restriktivní dietu, jeho tělo si po jejím skončení začne rychle ukládat zásoby. A hmotnost se vrací. Proto je důležité hubnout postupně, zdravě a pod odborným vedením,“ vysvětluje lektorka.
Podobně mluví psycholožka bariatrického týmu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně Judita Konečná: „To, že motivace začne uvadat, se stává a stávat bude. Je normální, že se nám občas do něčeho nechce, nebo jsou objektivní okolnosti, které nám v tom brání. Pracujeme tedy spíše s tím, jak takové rizikové situace vychytat, aby nevyústily v to, že se člověk zacyklí v pocitech selhání a na cestu za změnou už se nevrátí.“
Kolik lidí trpí nadváhou a obezitou
Podle aktuálních dat trpí nadváhou nebo obezitou více než 60 procent Čechů. Mezi nejčastější rizika vyšší tělesné hmotnosti patří cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak a další kardiovaskulární onemocnění a také psychické problémy spojené s nízkým sebevědomím.
Na světě žije osm miliard lidí. Více než miliarda jich je obézní
Nezdravé návyky si s sebou lidé mnohdy nesou už od dětství. A právě dětská obezita je v Česku na vzestupu – podle statistik má nyní nadváhu nebo obezitu každé čtvrté dítě. Podle odhadu by jich v roce 2030 mohlo být až 30 procent.
„Výrazně nám v posledních letech stoupá počet dětí se závažnou formou obezity s metabolickými komplikacemi. Tyto problémy mohou vést k rozvoji vážných onemocnění, jako je cukrovka, vysoký cholesterol nebo cévní poruchy, a to ve velmi mladém věku,“ říká Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti ČLS JEP.
Odborníci se shodují, že prevence obezity a nadváhy začíná v raném dětství a podstatnou úlohu v ní sehrává rodina.
„Čím dříve si dítě osvojí zdravý životní styl, tím je vyšší šance, že si jej zachová až do dospělosti, a vyhne se tak závažným zdravotním rizikům,“ říká Boženský.
Lékařská léčba obezity
Podle odborníků by se měl každý, kdo trpí nadváhou a blíží se obezitě, vážně zamyslet, co nastane, pokud dosáhne obezity. Jednou z možností léčby obezity se často stává bariatrická chirurgie. Avšak ani při této léčbě se pacient změně režimu nevyhne.
Proto odborníci zdůrazňují nutnost komplexní přípravy a podpory pacientů, na které se podílí i psychologové. Hrají zásadní roli nejen před operací, ale také během pooperačního období, kdy klienti „přicházejí k sobě“.
„Operace sama o sobě situaci nevyřeší. Snažíme se, aby pacienti pochopili, že oni sami musí být aktivními tvůrci změny. Naším úkolem je pochopit jejich vztah k jídlu a pomoci jim s nastavením udržitelné formy životního stylu,“ vysvětluje psycholožka Konečná.
Podle ní bariatrická operace znamená pro pacienta výraznou a často rychlou změnu. Proto se na ní každý pacient připravuje, a ne všem ji lékaři doporučí.
„Právě tam můžeme jako psychologové pomoci, jednak s nastavením udržitelné formy životního stylu, a jednak se zmapováním možných rizik, která by mohla přijít po operaci,“ vysvětluje psycholožka.
Bariatrický pokoj dnes patří ke standardu každé interny, říká lékař
Podle ní pacient potřebuje probrat své obavy, očekávání, ale třeba i strach. I ten přes jeho jistotu v rozhodnutí často přichází.
Hlavní motivací pro vyhledání odborné pomoci bývá u obézních pacientů podle Konečné zdraví. Do ordinace přicházejí zpravidla ve chvíli, kdy jim lékaři diagnostikují například prediabetes či diabetes, hypertenzi. Případně pociťují problémy s hybností. Roli hraje i estetický aspekt a touha cítit se ve vlastním těle lépe. Ani podle Konečné ale neexistuje univerzální recept na vůli udržet si nový životní styl a tím i normální tělesnou váhu.
Filip Vrána
