Poraněný vřetenní nerv, nejsilnější nerv na paži, opraví chirurgové nově pomocí nervu odebraného ze zadní strany paže. Dosud k rekonstrukci vřetenního nervu používali štěpy z lýtka. Což značilo další řež, a tedy další zátěž pro pacienta.
S novinkou v oblasti rekonstrukce vřetenního nervu na paži přišli vědci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy [1. LF UK]. Podle nich se nový objev uplatní v klinické praxi. To znamená při nápravě poškození vřetenního nervu, který je nejsilnějším nervem na paži a jeho poškození omezuje pohyb zápěstí a prstů.
„Použít nerv z paže mě napadlo během operace jedné z pacientek, u které jsem zvažoval, jak rekonstruovat poškozený vřetenní nerv bez potřeby odběru nervu lýtkového,“ popisuje doc. Radek Kaiser, vedoucí výzkumného týmu 1. LF UK.
Pacientka totiž prodělala dětskou mozkovou obrnu. A v důsledku nemoci špatně chodila. Proto u ní nechtěli lékaři riskovat další zhoršení chůze kvůli odběru nervu z lýtka. Proto docenta Kaisera napadlo použít k obnově vřetenního nervu namísto lýtkového štěpu nerv odebraný ze zadní části paže.
„Při operaci jsme po odstranění dlahy, pod kterou byl nerv uskřinut, obnovili jeho postiženou část pomocí jedné z drobných nervových větví na paži,” potvrzuje postup.
Změnu postupu náhrady nervu lékaři pečlivě zvážili
Ještě předtím vědci pečlivě zvážili, zda bude tento postup náhrady fungovat obdobně jako odebraný štěp z oblasti lýtka.
„Výsledky ukázaly, že tato kožní větev na paži je snadno dosažitelná. A mohla by tak být použita k obnově funkce vřetenního nervu,“ říká docent Kaiser.
Porovnání s lýtkovým kožním nervem ukázalo, že rozměry obou nervů a počty nervových vláken jsou velmi podobné, a tím i lehce zaměnitelné. I když zcela bez následků není ani takový způsob náhrady.
„Pacient sice ztratí citlivost na zadní straně horní končetiny, ale vyhne se ztrátě citlivosti na noze a případným bolestivým komplikacím,“ říká postgraduální student programu Experimentální chirurgie na 1. LF UK a první autor článku dr. Michal Makeľ.
Ostravští chirurgové přišili 6letému chlapci prst u ruky a ten funguje
Tento objev má potenciál se uplatnit v klinické praxi. Postup umožňuje rekonstrukci některých poranění vřetenního nervu z jednoho operačního přístupu, tedy bez nutnosti odběru nervu z dolní končetiny. Tím se snižuje zátěž pro pacienta díky absenci dalšího řezu na bérci. A zkracuje se doba operace a riziko případných pooperačních komplikací.
Vřetenní nerv ovlivňuje pohybu zápěstí i prstů u ruky
Vřetenní nerv [nervus radialis] je nejsilnějším nervem na paži a jeho poranění se projevuje poruchou hybnosti zápěstí a prstů. Pacientovi přepadává ruka a není schopen ji zvednout a natáhnout prsty. Poškození nervu doprovází až 20 procent zlomenin střední části pažní kosti. Ty představují zhruba tři procenta všech zlomenin.
„Zranění často utrpí mladí pacienti po dopravních nehodách nebo sportech, jako je americký fotbal či přetlačování rukou, tzv. páka,“ říká doc. Kaiser.
U starší populace se tento typ zlomeniny často týká starších lidí, typicky žen s osteoporózou po pádech z malé výšky. Například na kluzkém chodníku. Dvě třetiny případů nervových poškození vznikají přímo při úrazu, třetina pak při léčbě, například při repozici zlomeniny [navrácení kostních úlomků do správné polohy] nebo operační stabilizaci.
Podle docenta Kaisera se většina poranění vřetenního nervu léčí dobře bez trvalých následků. Pokud ale dojde k uskřinutí nervu mezi kostními úlomky, nebo při natažení nervu, je nutná operace, ideálně provedená do tří týdnů od úrazu.
—
Popsaná studie rekonstrukce vřetenního nervu vznikala na Anatomickém ústavu 1. LF UK a Ústavu histologie a embryologie 1. LF UK. Podíleli se na ní i Anatomický ústav 2. LF UK a LF MU Brno a finančně Grantová agentura UK. Studii otiskl prestižní časopis Journal of Plastic, Reconstructive & Aesthetic Surgery.
–RED–
