Pípání pokladen, syčení kávovaru, klaksony aut, zvonění tramvají, hluční cizinci, žvanící telefonisté ve vlaku, umělé světlo, polední zkouška sirén, houkání majáků policistů. Mnozí s tím mají problém. A tak si nasadí protihluková sluchátka.
Problematice se věnuje článek BBC Are noise-cancelling headphones to blame for young people´s hearing problems? Hluk špatně snáší pětadvacetiletá Sophie, londýnská úřednice, které často vytýkají, že neposlouchá, že není soustředěná a dost pohotová.
„I když slyším nějaké zvuky, nerozeznám, odkud přicházejí. Vím, že je to lidský hlas, ale neumím ho rychle zpracovat,“ vysvětluje Sophie.
Dokonce absolvovala vyšetření sluchu, které dopadlo uspokojivě. Problémy však zůstaly. Sophie proto navštívila soukromého audiologa, aby se podrobila dalšímu vyšetření. Výsledek? Specialista jí diagnostikoval poruchu centrálního sluchového zpracování [CAPD, Central Auditory Processing Disorders]. To je neurologický stav, kdy má mozek problémy rozeznávat zvuky a mluvené slovo.
Sophie vyrůstala na klidné farmě na venkově. A když před několika lety začala studovat na londýnské univerzitě, pozorovala u sebe změnu sluchu. Potíž měla hlavně s určením, odkud zvuk vychází. Na univerzitu docházela osobně jen zřídkakdy.
„Všechna slova mi na živých přednáškách zněla nesrozumitelně,“ říká.
Proto dávala přednost sledování přednášek online s titulky. Stejně tak Sophie přestala chodit do barů a restaurací kvůli nesnesitelnému hluku. Její problém se zvuky zašel tak daleko, že začala používat protihluková sluchátka. Na uších je měla i pět hodin denně. Nakonec ale zjistila, že to vše negativně ovlivňuje její osobní život.
Pomáhají, nebo škodí protihluková sluchátka?
I když příčina Sophiina případu a diagnózy CAPD není známa, její audiolog se domnívá, že částečným důvodem může být i nadužívání protihlukových sluchátek. Ta redukují hluk a mají své klady. Zvláště pro dlouhodobé zdraví sluchu, kdy jejich „hlukotěsnost“ brání před vysokofrekvenčním a nízkofrekvenčním hlukem. A to i při poslechu hudby.
„Tato sluchátka jsou v posledních letech velmi populární. Ale kvalita různých modelů se může velmi lišit. Některé poskytují jen pasivní omezování hluku, kdy akustická membrána mezi sluchátky a ušima snižuje okolní blízký hluk. Jiné modely mají jiný systém, který umožňuje částečně slyšet hluk pozadí,“ říká redaktorka specializovaného britského časopisu Which? Lisa Barberová.
Názor na používání těchto sluchátek má i viceprezidentka Britské audiologické akademie Claire Bentonová. Ta se domnívá, že zablokování každodenních zvuků, jako je troubení aut, může způsobit, že mozek „zapomene“ zvuky filtrovat.
„Sluchátka vám vytvoří jakýsi umělý svět, když nasloucháte jen tomu, čemu naslouchat chcete,“ varuje.
„Komplexní schopnosti mozku porozumět zvukům se rozvíjejí do dvacátého roku života. Když tedy používáme v tomto věku sluchátka na potlačení hluku, ocitáme se ve falešném světě. To snižuje schopnost zpracovávat slyšené slovo a zvuky,“ doplňuje.
Její kolegové s takovým názorem souhlasí a přimlouvají se za další zkoumání možných důsledků nadužívání těchto sluchátek.
Praxe ukazuje na rostoucí problémy se sluchem
Zdá se to neuvěřitelné? BBC oslovila pět audiologických klinik, kde jí specialisté potvrdili, že zaznamenávají rychlý vzestup počtu mladých lidí, které k nim poslali všeobecní lékaři s problémy se sluchem. A mnozí z nich právě tato sluchátka užívají.
„Dnes je běžné vídat lidi se sluchátky potlačujícími hluk. A přitom sledují online videa s titulky navzdory tomu, že slyší dobře,“ říká doktorka Angela Alexanderová.
Odvolává se přitom na výsledky průzkumu, podle kterého až 61 procent mladých lidí ve věku 18 až 24 let dává přednost při sledování televize využívání titulků.
Ztráta sluchu přináší násobně víc komplikací než ztráta zraku
„Čeho se ještě dočkáme, pokud se tomuto problému nebudeme věnovat,“ ptá se doktorka Alexanderová a dodává: „Je mnoho starostlivých rodičů a učitelů, kteří si myslí, že odpovědí na potíže jejich dětí s hlukem jsou ucpávky uší nebo sluchátka potlačující hluk.“
Spíše než to doporučuje test v mobilní aplikaci „word in noise“. V ní lze testovat rozpoznávání řeči od hluku v pozadí. S ní trénuje i Sophie, která nyní čeká na léčbu CAPD a těší se, že se obtíží zbaví.
„Když zajdu s přítelem do baru, musím kvůli hluku brzy odejít. Těším se, že mi léčba umožní navštěvovat hlučnější místa a že si s tím poradí,“ říká.
Její problémy přetrvávají. Například nerozeznává podobně znějící slova jako „seventy“ a „seventeen“ [sedm a sedmnáct] nebo „free“ a „three“ [svobodný a tři].
Nejen protihluková sluchátka, ale i další technologie
BBC dále uvádí, že CAPD se vyskytuje u lidí trpících neurodiverzitou a u lidí, kteří utrpěli úraz mozku. A také u dětí, které prodělaly zánět středního ucha. Avšak více pacientů s CAPD se rekrutuje mimo tyto kategorie. A proto se audiologové ptají, zda nejsou ve hře i vnější faktory jako sluchátka potlačující hluk.
Podle Renee Almeida, audioložky pro dospělé, to možné je. Tvrdí, že je důležité rozpoznávat různé zvuky, aby se mozek rozhodl, co je důležité a na co se soustředit.
„Je rozdíl slyšet a naslouchat. Je zřejmé, že funkce naslouchání je ohrožena,“ říká a potvrzuje, že její tým zaznamenal rostoucí počet mladých lidí, kteří loni se svými problémy se sluchem navštívili lékaře.
Její kolegyně, profesorka Doris-Eva Bamiouová, která provádí vyšetření, uvedla, že je nutné zkrátit čekací dobu na lékaře, která nyní trvá v průměru devět měsíců.
„Určit diagnózu CAPD je dost nákladné, protože nejde jen o audiogram. Testování trvá dvě hodiny. V případě dospělých doporučuji vyhodnocení kognitivních funkcí a v případě dětí potřebuji mluvit i s psychologem.“
Prof. Syka: Největší problém se sluchem představuje stárnutí sluchu
Také doplňuje, že po pandemii covidu-19 se kvůli novým přístrojům a technologiím velmi změnilo využívání audio a video techniky. Ale rovněž se zvýšila úzkost z pobytu v hlučném prostředí. S tím souhlasí doktora Alexandrová, která i vysvětluje, jak to celé funguje, když to tedy funguje tak, jak má.
„Teď, když slyším, že se nade mnou otáčí větrák, tak mi mozek říká, že je to něco, čeho se nemusím obávat,“ říká s tím, že se jedná o schopnost správně analyzovat prostor podle zvuků a dodává: „Problémy nastávají, když nejenže špatně rozeznávám to, co slyším, ale zároveň nevím, jak to mám vyhodnotit“.
Michal Achremenko
