Věkový náraz hlásí další odbornost. Průměrný věk internisty je 64 let

Lékařů internistů je v Česku kolem tří tisíc. A jak upozorňují zástupci odbornosti, zatímco pacientů s cukrovkou, hypertenzí a srdečními potížemi přibývá, internistů ubývá a ubývat bude. Průměrný věk lékařů této specializace je 64 let.

Za nevelkým zájmem o specializaci ze strany mladých lékařů stojí nižší úhrady za výkony v ambulancích od zdravotních pojišťoven oproti jiným odbornostem. Svou roli v tom sehrává i vysoká zátěž při službách na urgentních příjmech a pohotovostech, kam chodí pacienti stále častěji s neakutními potížemi, jež by vyřešil později jejich praktický lékař v ambulanci.

„Současná výše poplatku za ošetření v nemocnici mimo pracovní dobu v hodnotě dvou točených piv bohužel vede přibližně třetinu lidí k tomu, že jdou do nemocnice s triviálními potížemi,“ říká primář Interního oddělení a oddělení Urgentního příjmu Nemocnice Znojmo Zdeněk Monhart, který je i vědecký sekretář České internistické společnosti [ČIS ČLS JEP].

Z neustále plných čekáren pacientů na pohotovostech, u nichž ale nejde o neodkladnou péči, bývají podle primáře především mladí lékaři, to nejen internisté, sloužící na pohotovostech v nemocnicích frustrovaní.

„Uvítali bychom proto zvýšení poplatku za pohotovost,“ zmiňuje i jeden z návrhů na řešení nadužívání pohotovostí primář Monhart.

Zneužívání záchranky v Česku je do nebe volající, tvrdí poslanci

Pro představu přidává čísla o vývoji počtu ošetřených pacientů ve znojemské nemocnici. Podle něj se počet akutně přijatých pacientů k hospitalizaci dlouhodobě zásadně nemění. Oproti tomu ale rostou počty ambulantně ošetřených na urgentním příjmu. Zatímco v roce 2005 na něm internisté ošetřili přibližně dva tisíce akutně nemocných pacientů, v roce 2024 už jich bylo 8 000. To je čtyřnásobně více ošetřených pacientů než v roce 2005. Navíc přibývá pacientů s více než jednou či dvěma nemocemi.

„Kvůli ošetření vyššího počtu často polymorbidních pacientů, které je odborně i časově náročné, zátěž lékařů roste,“ dodává primář Monhart.

Tři tisíce internistů a průměrný věk 64 let

V nemocnicích a ambulancích dnes pracuje podle odborné společnosti kolem tří tisíc lékařů – internistů. Kapacity v nemocnicích na internách čítají asi 8 800 lůžek na celkem 291 pracovištích a jde o odbornost s nejvyšším počtem lůžek. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] se péče na interních odděleních nemocnic v roce 2023 dostávala asi 340 000 pacientům. To je ze všech oborů nejvíce. A jak upozorňuje primář Monhart, je otázkou, jak segment do budoucna vzhledem ke stárnutí lidí a jejich vysoké nemocnosti, péči o ně zvládne.

„Spektrum nemocných se za posledních 30 let zásadně změnilo. Podíl polymorbidních pacientů se pohybuje nad 40 procent a stále roste,“ říká.

Na světě žije osm miliard lidí. Více než miliarda jich je obézní

Pacientů se dvěma a více chorobami přibývá především ve věku nad 65 let. A ti představují 72,2 procenta všech hospitalizací na internách.

„Abychom péči nadále zvládali, potřebujeme mít dostatek lékařů. A zároveň snížit pracovní zátěž, aby nám neutíkali k jednooborovým specializacím,“ říká s tím, že v ambulantní péči by do oboru přilákaly mladé lékaře vyšší úhrady zdravotních pojišťoven.

Internistům uleví, když pacienti zhubnou a umírní zlozvyky

Podle předsedy sekce ambulantních internistů ČIS Tomáše Hauera má mít internista dostatek kompetencí se správným finančním ohodnocením. Jinak, jak říká, se mladí do oboru nepohrnou.

„Průměrný věk lékařů naší specializace se pohybuje kolem 64 let,“ upozorňuje.

A pro stát je podle něj levnější zaplatit práci jednoho internisty než tří specialistů.

„Na pacienta se díváme komplexně. Bereme v úvahu všechny jeho neduhy, věk, rodinné zázemí. Hlídáme počet a skladbu léků, které užívá. Zvažujeme, jaká vyšetření by měl podstoupit, zda pro něj nejsou zbytečně zatěžující,“ popisuje práci internisty doktor Hauer.

Ministři Válek a Bek se dohodli na navýšení kapacit nelékařských oborů

I kvůli ubývajícím kapacitám internistů a přibývajícímu počtu pacientů, kteří potřebují jejich péči, vypracovala Česká internistická společnost ČLS JEP Národní program komplexní interní péče. Mezi navrhovaná opatření, která by oboru ulevila, patří například rozšíření kompetencí zdravotních sester a dalších nelékařských zdravotníků. Určitou úlevu přinese i digitalizace a uměla inteligence. Ta především v diagnostice a monitorování zdravotního stavu pacienta.

Nicméně nejvíce by práci, to nejen internistů, ulevilo, pokud by lidé sami více pečovali o své zdraví. Pokud totiž i polymorbidní pacient, tedy s více nemocemi, zhubne, přestane kouřit a nadměrně pít alkohol, jeho chronické potíže se i podle internistů nepochybně výrazně zlepší.

–VRN–