Pohotovosti nově přejdou z krajů na zdravotní pojišťovny. A fungovat by měly minimálně při urgentních příjmech tak, aby neakutní pacienty ošetřil lékař na pohotovosti, a ne na urgentu. Pro kraje jsou pohotovosti ztrátové.
Stanovuje to v Poslanecké sněmovně PČR projednávaná novela o zdravotních službách. Ta přináší zásadní změnu do fungování pohotovostí. Nyní zajišťují pohotovostní služby kraje. I když v nich poskytované zdravotní služby hradí pojišťovny, tak jejich provozy kraje dofinancovávají. Přičemž každá lékařská pohotovostní služba v kraji ročně prodělává asi pět milionů korun. Ztrátu dorovnávají kraje ze svých rozpočtů, ročně jde o částku kolem 400 milionů korun. Což je problém.
„Bez příspěvků krajů jsou lékařské pohotovostní služby ztrátové,“ uvedl na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví [19.2.] ředitel odboru regulace cen a úhrad Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] Tomáš Troch.
To ale mění novela zákona o zdravotních službách, kterou poslanci Výboru doporučili na svém jednání ke schválení, převádí plnou odpovědnost za pohotovosti z krajů na zdravotní pojišťovny. S účinností novely se počítá od příštího roku.
Podle Trocha tak budou moci nově zdravotní pojišťovny uzavřít smlouvu na pohotovostní služby s poskytovateli zdravotních služeb. Zároveň budou moci formou dodatku diferencovat úhrady podle toho, jak obtížné je v regionu zajistit personál.
Roční náklady na pohotovosti dosahují 1,5 mld. Kč
Podle odhadu místopředsedy Výboru Toma Philippa [KDU-ČSL] činí roční náklady na lékařské pohotovosti asi 1,5 miliardy korun.
„Jedna možnost je, že to bude při urgentních příjmech nemocnic. A druhá možnost je, že vzniknou soukromé subjekty, které si budou najímat praktické lékaře pro zajišťování pohotovosti,“ uvedl Philipp s tím, že obdobně to podle něj funguje v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici, kde i jako lékař pracuje.
Novela rovněž ruší povinnost všech poskytovatelů zdravotní péče v regionu, aby se podíleli na vykrytí služeb na pohotovosti. Podle krajů tato povinnost v praxi nefungovala, protože kraje, ale ani zdravotní pojišťovny neměly žádné nástroje k tomu, jak praktické lékaře k těmto službám přivést. Pokud ti sami nechtěli.
Od navázání pohotovostí na urgentní příjmy si ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] slibuje i finanční úspory. Na příjmech by fungovala zdravotní sestra, která by rozhodla o tom, zda jde o neodkladnou, nebo akutní péči. Na urgentní příjem by posílala jen akutní pacienty, ostatní na pohotovosti, kde se platí poplatek 90 korun. Navíc se k pohotovosti neváží přednostní vyšetření jako na urgentu.
Novela zasahuje i do plateb za zdravotní služby, kdy by podle ministra Válka neměli lékaři smluvně navázaní na pojišťovny požadovat další „dodatečné“ platby za některé služby a výkony. Například za přednostní přijetí do péče, ošetření nebo jen registraci. Jako se stalo docela běžnou praxí například v ambulantní gynekologii.
„Novela zákona o zdravotních službách tuto povinnost smluvních poskytovatelů dále zpřesňuje v tom smyslu, že výslovně zakazuje požadovat po pojištěnci za přijetí do péče úhradu. Například zmíněných registračních nebo vstupních poplatků,“ vysvětlil při představování novely loni na podzim ministr zdravotnictví.
Za zdravotní péči si v Česku připlácí už skoro polovina lidí
Při porušení takového zákazu se podle něj poskytovatel dopustí přestupku, který prošetří krajský úřad. Tím podle ministra dojde k jednoznačnému zákazu této sporné praxe poskytovatelů zdravotních služeb.
Stejně tak bude přestupkem, pokud poskytovatel žádá pacienta o platbu za výkon, který se ale hradí z pojištění. Takové porušení zákona bude mít v kompetenci opět krajský úřad. Nikoli pouze pojišťovna, jako je tomu nyní.
Novela o zdravotních službách a další změny
Novela dále počítá s novými institucemi pro děti se zdravotním hendikepem nebo vážnými onemocněními, a sice s takzvanými centry komplexní péče o děti. Na tato centra se většinou přeměnily dřívější takzvané kojenecké ústavy, které v Česku zákon zrušil.
Tato centra péče o děti mají pomáhat hlavně rodinám, v nichž pečují o vážně nemocné děti a poskytnout jim podporu, například formou odlehčovací služby. Přičemž dva týdny v roce jim službu uhradí zdravotní pojišťovna.
Novela ukládá povinnost zřizovat nemocnicím ombudsmana. Nyní jej mají povinně pouze ministerstvem řízené nemocnice. Od příštího roku mají ombudsmani fungovat ve všech nemocnicích a řešit podněty podané od veřejnosti.
Kojenecké ústavy stát nahradil přechodnými pěstouny, a ti fungují
Zákon o zdravotních službách definuje, jaké úkony jsou, a nejsou zdravotní službou a zdravotní péčí. Nově mezi ně novela doplňuje výkony estetické medicíny bez léčebného účelu, lékařská konsilia nebo zmíněná centra komplexní péče o děti.
Návrh zpřesňuje definici následné lůžkové péče. To je péče o nemocné, kteří mají stanovenou diagnózu a jsou stabilní, ale jejich stav si žádá doléčení nebo rehabilitační péči. Poskytuje se například v léčebných ústavech nebo léčebnách dlouhodobě nemocných. V současné době je možné přijmout pacienta jen z nemocnice, nově by do těchto zařízení směli přecházet i lidé z domácí péče nebo sociálního zařízení. Změnit se podle návrhu mají podmínky pro centra duševního zdraví, která dosud mohl provozovat jen poskytovatel s povolením pro zdravotní služby a registrací k sociálním službám. Nově si bude moci zdravotnické zařízení zajistit sociální služby smluvně.
–VRN/ČTK–
